Čínští turisté nebývají zrovna oblíbení hosté. Zpravidla přijíždějí přes čínské cestovní kanceláře, rychle a organizovaně si ve velkých skupinách prohlédnou památky a jedou domů. Mnoho peněz tu českým podnikatelům nenechají, už jenom proto, že v Česku v průměru stráví čínský turista jen asi 1,6 dne, vůbec nejméně ze všech zahraničních návštěvníků.
Co by za ně ale teď tuzemské hotely a penziony daly, kdyby je mohly ubytovat. Loni v Česku zavítalo oproti roku 2019 do ubytovacích zařízení pouze kolem šesti procent návštěvníků z Číny. A nejde jen o ně. Celkově ubytovací služby využilo o 75 procent méně cizinců než v předcházejícím roce.
To je přitom pouze špička ledovce enormního propadu tržeb ve službách, který přišel společně s pandemií. Zavřené hranice, lockdown a přísná opatření vedly k tomu, že sektor meziročně klesl skoro o 12 procent. Podle Českého statistického úřadu jde o největší propad za posledních 20 let.
Nejvíce koronavirová pandemie zasáhla obory spojené s cestovním ruchem. Tržby cestovních kanceláří se propadly asi o tři čtvrtiny a letecká doprava přišla téměř o 70 procent obratu. Ubytovací služby pak skončily na méně než polovině příjmů roku 2019.
„Aktuální
výsledky jen potvrzují, jak náročný rok za sebou celé odvětví
cestovního ruchu má. Počet hostů se meziročně snížil o více
než polovinu a návštěvnost ubytovacích zařízení se po
několikaletém nepřetržitém růstu propadla na úroveň 90. let,“
popisuje
předseda Českého statistického úřadu Marek
Rojíček.
Vše ale nejde na vrub jen cizincům. Také počet domácích hostů klesl za rok 2020 o 28 procent na osm milionů lidí. A ještě většímu propadu zabránily jen volnější letní měsíce. Během prázdnin si Češi očividně chtěli nepříjemné a tíživé jaro vynahradit. V červenci a srpnu tak meziročně počet ubytovaných domácích hostů dokonce vzrostl – a to o pětinu. Ani to ale nedokázalo vyrovnat výpadek ze zbytku roku.
Zahraniční návštěvnost Česka se oproti roku 2019 snížila na čtvrtinu. Do ubytovacích zařízení v Česku zavítalo jen 2,8 milionu cizinců, nejčastěji z Německa, Polska a Slovenska. Největší propad přitom zaznamenala Praha, která meziročně přišla téměř o šest milionů turistů.
Česko v tomto ohledu ale není nijak výjimečné. Na celém světě podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) klesl loni mezinárodní počet příjezdů o 74 procent. Po světě cestovalo o miliardu lidí méně a zhruba polovina tohoto úbytku připadla na Evropu.
„Propad
mezinárodních příjmů z cestovního ruchu může dosáhnout až
1,3 bilionu dolarů, což je jedenáctkrát více než v době
ekonomické recese v letech 2008 a 2009. Ztráta může vést ke
snížení celosvětového HDP až o dvě
procenta,“ říká Zdeněk
Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu Českého
statistického úřadu.
Významně loni klesly i tržby v oblasti stravování a pohostinství. Celý sektor přišel za poslední rok o třetinu příjmů. Špatně na tom byly také filmový a hudební průmysl, které se propadly téměř o 40 procent. Polepšily si naopak poštovní a kurýrní služby, kterým se zvýšily tržby o 13 procent. A mírný nárůst zaznamenaly také telekomunikace a informační činnosti.
