Virtuální měna bitcoin od prosince loňského roku láme rekordy. Své maximum překonala i v tomto týdnu, když se vyšplhala nad 48 tisíc dolarů za kus a v korunovém vyjádření tak překonala hranici milionu korun. Přispěla k tomu mimo jiné i automobilka Tesla, která v úvodu týdne nakoupila bitcoiny za 1,5 miliardy dolarů.
Čím vyšší je však cena bitcoinu, tím více se ho i vzhledem k cenám energií a těžebních nástrojů vyplácí těžit. Zvyšuje se tak počet lidí, kteří se ve svých bytech, chatách, ale i celých skladech trpělivě snaží z nul a jedniček vykutat bitcoin za bitcoinem. A ti, kteří téhle aktivitě propadli už dávno, zvyšují své těžební kapacity. Spotřeba energie potřebná pro těžbu digitální měny tak podobně jako ona překonává svá maxima.
Jak ukazuje následující graf serveru Digiconomist.net, který už několik let sestavuje takzvaný Bitcoin Consumption Energy Index (neboli index celosvětové spotřeby energie pro těžbu bitcoinů) a který je považován za barometr trhu, odhadovaná roční spotřeba energie pro těžbu bitcoinů se od počátku roku drží na rekordních úrovních a 77,8 terawatthodiny za rok.
Na podobné hodnoty se krátkodobě dostala i loni v květnu, kdy ale rychle spadla o čtvrtinu. Své ztráty ale k listopadu smazala a už se čtvrt roku stabilně drží na rekordních hodnotách.
Bitcoin tak ve spotřebě energie překonal i energetickou spotřebu celé České republiky za rok 2019, a to více než o 11 procent. Podle statistik Energetického regulačního úřadu totiž spotřeba Česka předloni činila 73,9 terawatthodiny, což jsou podobná čísla, jako má například Rakousko. Kdyby bitcoin byl zemí, byl by ve spotřebě energie třicátým nejnáročnějším státem světa.
A jak upozorňuje samotný server Digiconomist, bitcoin se kvůli čím dál větší spotřebě energie stává čím dál větším trnem v oku ekologických ochránců. Podle serveru je dnes na jednu uskutečněnou transakci bitcoinu potřeba 660 kilowatthodin energie. Pro porovnání uvádí potřebu energie pro uskutečnění 100 tisíc platebních transakcí kartou Visa, které vyžadují jen zlomek energie, přesně 149 kilowatthodin.
Pozornost se proto logicky obrací i k uhlíkové stopě, kterou za sebou těžba bitcoinů nechává. Kvůli ní se dle odhadů dostane ve světě ročně do ovzduší 37 megatun oxidu uhličitého, což je například roční produkce CO2 Nového Zélandu.
Z tohoto pohledu je i zajímavé, že společnost Tesla, která se nedávno přidala k iniciativě za vozidla s nulovými emisemi, investuje právě do měny, která si s žádnou jinou co do dopadu na životní prostředí nezadá.
Jak to bude s bitcoinem a jeho vlivem na přírodu kolem nás dál, je zatím ve hvězdách. Dostane se bitcoin kromě tlaku investorů nakonec i pod tlak emisních norem? Jen čas ukáže.
