V kontrastu s letošním chaosem na mnoha evropských letištích působí výlet na rakouský venkov až uklidňujícím dojmem. Obzvlášť do regionu, kde je turistů jen poskrovnu, přestože leží pouhých pár desítek kilometrů východně rakouské metropole. Vídeňským metrem se dostanete skoro až sem.
Na Moravském poli, v srdci největší rakouské vinařské oblasti Weinviertel, přitom na návštěvníky čeká nejen charakteristické veltlínské zelené, ale i neobyčejná příroda a kultura. Krásy rozlehlé roviny mezi rakouskou metropolí a Bratislavou si podle místních nejlépe vychutnáte na kole.
Za širokou nabídkou vyhlídkových tras, na kterých není třeba šlapat do kopců a baterie elektrokol vydrží desítky kilometrů, sem přijíždí stále více cyklistů. Potřebám cykloturistů se už přizpůsobila zhruba stovka místních penzionů a restaurací. Díky husté síti stezek objedete za pár hodin národní park nebo zdejší vinice. Případně několik barokních zámků.
Na Moravském poli se psala historie rodu Habsburků a na řadě míst je jejich odkaz stále silný. Znalci si u názvu regionu nejspíš vybaví slavnou bitvu z roku 1278, ve které padl Přemysl Otakar II. Vítězství jeho soka Rudolfa I. Habsburského pak upevnilo v Rakousku vládu tohoto panovnického rodu na dalších 640 let.
Zámek Hof 
Zámek Marchegg
Zámek Eckartsau
Zámek Niederweiden
Její definitivní konec je rověž spjat s Moravským polem. Konkrétně se zámkem Eckartsau, kde poslední rakouský císař Karel I. trávil čas před odchodem do exilu v roce 1918. Necelou dekádu předtím zde pravidelně pobýval i následník trůnu František Ferdinand.
Zámky na Moravském poli, jako je Eckartsau, Hof či Marchegg, neskrývají pouze rozsáhlé expozice plné památek z dob habsburských králů a barokního umění. Poslední jmenovaný je také sídlem největší kolonie čápů ve střední Evropě. Z Marcheggu můžete také vyrazit na potulky do přírodní rezervace Marchauen ležící v těsném sousedství zámku.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) ji spravuje jako vzorovou farmu pro udržitelné lesnictví a zemědělství. S trochou štěstí zde ve vodách zahlédnete i vzácnou želvu bahenní, jedinou volně žijící želvu ve středoevropské oblasti.
Další významnou chráněnou oblastí je národní park Donau-Auen, rozprostírající se na jihu Moravského pole podél Dunaje. Za jeho vznikem jsou turbulentní události z konce minulého století, kdy hrozilo, že plánovaný projekt vodní elektrárny zdevastuje přírodu v poslední neregulované části toku řeky s lužními lesy.
‚‚Výzvy ochránců přírody vyvolaly v polovině osmdesátých let celonárodní protesty. Když se zastánci elektrárny nedali a zahájili kácení stromů, říční oblast obsadily tisíce lidí všech věkových a profesních skupin. Policisté se je několikrát pokusili rozehnat, ale nepodařilo se jim to,“ popisuje Manfred Rosenberger, jeden z protestujících a dnes ranger tohoto národního parku.
Elektrárna nebyla nikdy dokončena, jelikož nové vědecké výzkumy tamní flóry a fauny ukázaly, že si oblast svůj národní park zaslouží.
Moravskému poli se přezdívá ‚‚obilnice Rakouska“, je to jedna z nejúrodnějších oblastí celé země. Kromě pěstování obilí a zeleniny zde vzkvétá i produkce vína.
Moravské pole je součástí historického území Weinviertel na severovýchodě Dolního Rakouska. Název, který v českém překladu znamená Vinná čtvrť, označuje vůbec největší rakouský vinařský region o rozloze přes třináct tisíc hektarů.
Leží na stejné zeměpisné šířce jako Champagne ve Francii a už několik staletí produkuje hlavně suchá a lehká vína. Hlavní odrůdou révy je veltlínské zelené, které zabírá zhruba sedm tisíc hektarů. Tu má nejradši i vinař Leopold Küssler ze stejnojmenného rodinného vinařství s tradicí dlouhou deset generací.
‚‚Děláme zhruba tisíc litrů vína ročně, šedesát procent jde do lahví. Kromě Rakouska je prodáváme i v Německu a ve Švýcarsku,“ říká Küssler během prohlídky svého tři sta let starého sklípku. Vinařství dělá výhradně suchá vína, hlavně bílá a kromě toho provozuje penzion se zážitkovými pobyty.
Restaurace v regionu trpí stejnými problémy jako gastronomie v Česku, chybějí jim lidé, kteří nenávratně odešli během pandemie. ‚‚Je to nejtěžší rok za těch 34 let, co jsem u kormidla,“ posteskne si George Humer, který provozuje u Dunaje hostinec Uferhaus známý svou přípravou kaprů s minimem kostí.
‚‚Kůži je potřeba na bocích mírně nařezat, aby se otupily kůstky ve tvaru ypsilon. Pokapané citronem a osolené při marinování změknou a u jídla je už nebudete vnímat,“ vysvětluje Humer. Během letní sezony servíruje i šest set kilogramů kaprů denně.
V řadě restaurací Moravského pole se domluvíte česky, značná část personálu totiž pochází z nedalekého Slovenska. Platí to i v podniku, který svou extravagancí poutá pozornost na celém světě.
Restaurace Marchfelderhof deset kilometrů od Vídně vítá zákazníky s rezervací rozvinutím červeného koberce za doprovodu hudby a nechává je slavnostně stříhat červenou pásku. Až poté číšníci hosty uvedou do rozlehlého interiéru, který je tak přeplněný kýčovitými historickými předměty, že se v něm lidé bez orientačního smyslu ztrácejí.
Hlavní devízou restaurace je seznam prominentních hostů z minulosti. V Marchfelderhofu povečeřeli například Freddie Mercury, Liz Taylor, Clark Gable nebo papež Jan Pavel II. A další desítky prezidentů, králů, šejků, slavných hudebníků či sportovců.
To všechno je součástí opulentního zážitku, který dotvářejí hudebníci neustále se proplétající mezi stoly. Na prosbu písničky na přání (konkrétně Montiho čardáš), sice slovenský houslista s úsměvem odpoví ‚‚na to nemáš dosť peňazí“, ale stejně jej zahraje.
