To, co začalo před deseti lety přednáškou hoteliéra Viliama Sivka na téma „Jak řídit rodinný byznys (a nenechat se při tom v tvrdém oboru obrat personálem)“, vyvrcholí dnes v pět odpoledne v pořadí 100. setkáním Franchise Clubu. Za pravidelnými večery, které mají přinášet hlavně inspiraci v podnikání s vlastními i cizími nápady, stojí Jaroslav Tamchyna – výrazná postava a propagátor franšízingu v Česku.

„Nejvíce mě baví, když na hostech vidím, že se dozvídají něco nového a přínosného. A že se nám podařilo okolo Franchise Clubu vybudovat skupinu lidí, kteří vytvořili osobní i byznysová pouta,“ říká Tamchyna, s jehož přispěním se na trhu rozvíjely ryze české sítě, jako jsou fresh bary Fruitisimo, značkové hospody Potrefená husa či Bernard Pub nebo řetězec ordinací MediClinic, který původně vlastnila skupina Penta Investments.

Zároveň pomáhal také s přístupem zahraničních konceptů na tuzemský trh. Stál tak u rozjezdu restaurací Subway a Hooters, u realitních sítí Century 21 a Re/Max nebo u rozvoje značky oblečení Time Out.

Na stý diskusní večer Franchise Clubu, jenž sdružuje především byznysmeny a byznysmenky, kteří mají blízko k franšízingu, zjednodušeně tedy k podnikání „podle pronajatého receptu a značky“, pozval poprvé jako hlavního hosta sám sebe. „Deset let jsem se na to vystoupení připravoval pro případ, že by nám vypadla pozvaná osobnost,“ směje se Jaroslav Tamchyna.

A obratem dodává: „Hlavním hostem ale bude samozřejmě franšízing. Chci se zaměřit i na to, o čem se obvykle nemluví. Třeba o tom, že franšízing je trochu jako manželství – na začátku je zamilovanost, pak se ti dva potřebují a nakonec mnohdy nenávidí. Jak takovým koncům předcházet, na co si dát pozor a jak vybudovat opravdu kvalitní franšízu, z níž budou profitovat všichni,“ vysvětluje muž, jenž se také podílel s Ústavem pro jazyk český na sjednocení podoby přepisu anglického slova franchising do češtiny jako franšízing.

Sám má řecko-makedonské kořeny, jeho maminka byla z generace dětí, které uprchly z Řecka před občanskou válkou v roce 1948 do Československa. Podobně jako rodiče Jannise Samarase, vládce nápojové skupiny Kofola, který byl také hostem jednoho z klubových večerů. Těmi prošli už například Stanislav Bernard (Rodinný pivovar Bernard), Jiřina Nepalová (Renomia), Radim Jančura (Student Agency), Radim Passer (developer a člen našeho žebříčku nejbohatších Čechů), Martin Hausenblas (Adler a Liftago) nebo Petr Sýkora (Dobrý Anděl).

„Jarek je člověk, který umí dávat správné lidi dohromady a nad franšízingem má obrovský přehled. Přichází doba rozvoje českých franšízových značek a v tom je opravdu dobrý,“ říká na jeho adresu Jan Hummel, šéf a spolumajitel Fruitisima.

Tamchyna přitom začínal svou kariéru jako chemik, vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a potom osm let pracoval jako forenzní expert Kriminalistického ústavu v oboru elektronová mikroskopie a mikroanalýza. Mimo jiné se podílel na pátrání po „spartakiádním vrahovi“ Jiřím Strakovi, když byly na oblečení napadených nalezeny molekuly kovu nataveného při svařování, které zúžily pátrání.

V roce 1994 se vydal do soukromého sektoru a stal se šéfem marketingu První Investiční, od roku 2000 se pak věnuje jako nezávislý konzultant a analytik hlavně retailu a franšízingu. S ním se poprvé setkal na počátku 90. let, když o jeho principech překládal publikaci, kterou do Československa poslal britský Know-how Fund. V praxi ho potom poznal před 16 lety, kdy připravoval manuál a franšízingovou dokumentaci pro německý koncept hobby prodejen bauSpezi.

Český institut pro franchising (ČIFRA) založil v roce 2005, poté co se nepohodl s tehdejším vedením České asociace franchisingu, a vytvořil tak alternativní silnou platformu pro zájemce o tento druh podnikání. V rámci ČIFRA vznikl o rok později dnes slavící Franchise Club. Členství v něm Tamchyna navázal na konkrétní lidi a jejich příběhy, tedy na fyzické osoby s tím, že členy nemohou být samotné firmy: „Věřím, že konkrétní lidé jsou reálnými nositeli znalostí, vztahů a skutečného zaujetí pro věc. Nechceme být rozhodně formální profesní sdružení. Jsme klub pro srdcaře, kteří pracují s vášní. A věřím, že to tak zůstane.“