skip to main content
Ekonomika

Historický summit EU: téměř bilion korun pro Česko a očekávání vyšších daní

3 minuty čtení

„Dohoda!“

Tento velmi úlevný tweet se objevil v úterý v půl šesté ráno na twitterovém účtu předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ pokračoval už na ranním setkání před novináři v Bruselu, když jim oznamoval výsledky pětidenních jednání nejvyšších špiček členských zemí Evropské unie.

Od čtvrtka tam v plénu ladily parametry budoucího rozpočtu Evropské unie na období 2021–2027 a zároveň vznik obřího fondu obnovy, kterým EU reaguje na současné ekonomické problémy způsobené covidovou pandemií.

Výsledek v mnoha ohledech historické dohody? Rozpočet EU nabude pro zmíněné sedmileté období výše 1,07 bilionu eur a dalších 750 miliard eur bude ve formě dotací a půjček ležet v protipandemickém fondu, kde mají posloužit pro otřepání se starého kontinentu ze současné krize. Pro Česko je vyčleněn téměř bilion korun.

Víkendová bruselská jednání Rady EU o rozpočtu a novém fondu obnovy | Foto Profimedia
Reklama

„Cílem má být především podpora zelené ekonomiky a digitalizace na základě plánů, které bude schvalovat Evropská komise a všechny země EU,“ přibližuje závěr jednání analytik ČSOB Petr Dufek.

Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) byl s výsledkem jednání spokojený. Česko si podle něj v novém programovém období odnese z rozpočtu 27 miliard korun, tedy o 4 miliardy eur více, než tomu bylo před sedmi lety. „Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ uvedl po pětidenním vyjednávacím maratonu.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň s ním ale nesouhlasí. Upozorňuje, že vzhledem k očekávané inflaci a možnému posílení koruny nakonec Česko z rozpočtu EU dostane reálně méně peněz, než tomu je v tomto období.

„Pokud se koruna brzy dostane na svou předcovidovou sílu, bude to znamenat snížení korunové hodnoty o více než čtyři procenta, a tak i bez inflace podle všeho získáme v příští sedmiletce méně prostředků než v té uplynulé,“ vysvětluje.

Jak se peníze v EU dělí?

Pravidla, která určují, jak se peníze budou dělit mezi jednotlivé státy, závisí vždy na výsledku vyjednávání evropských špiček na summitu. Pokud jde o nově vzniklý fond, na právě skončeném summitu patřila tato pravidla a mechanismus dohledu nad alokací peněz a naplňování slíbených reforem tradičně už k největším sporům. 

Reklama

Většina nejvyšších evropských politiků chtěla, aby se nová 750miliardová pomoc nerozdělovala podle růstu nezaměstnanosti nebo schodku rozpočtu před covidovou krizí jako v případě klasického rozpočtu, ale aby odrážela faktický stav toho, jakou silou v daném státě pandemie udeřila a jak moc ho ekonomicky potrápila. A spor se vedl i o to, kolik půjde členským státům ve formě dotací a kolik ve formě grantů.

Finálně dohodnutý rámec nakonec hovoří o 360 miliardách eur určených pro podporu formou dotací (mohou být použity jen na konkrétní schválené projekty) a 390 miliardách formou grantů (mohou být formou půjček použity v podstatě na cokoli). Každý stát EU ale dostal právo pozastavit čerpání těchto peněz jiným státem, pokud by naplňování jím proklamovaných reforem souvisejících s čerpáním nebylo dostatečné. 

Kolik dostane Česko?

Česká republika v rámci budoucího rozpočtu EU dostane 27 miliard eur (718 miliard korun), z nového fondu obnovy pak bude moci na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Jestli vláda využije i nabídku výhodných úvěrů, tj grantů, se rozhodne až podle toho, za jakých podmínek si Evropská komise bude schopna půjčit na finančních trzích. Evropský fond totiž bude financován právě půjčkami z trhů (což je doposud bezprecedentní krok), a pokud by si Česko dokázalo půjčovat levněji, vláda by v evropských půjčkách neviděla smysl. 

I když zatím nejsou potvrzeny přesné detaily alokace, peníze by měly jít zejména na rozvoj zelené ekonomiky a digitalizace. Kam přesně peníze zamíří, to je hlavně na předložení projektů jednotlivých států, které budou chtít profinancovat, a budou podléhat schválení Evropské komise. 

Česká vláda tak nyní musí sestavit a Evropské komisi předložit plán reforem, který bude podmínkou pro čerpání peněz v následujících třech letech.

Aktuální vydání magazínu
Kill Vir
Forbes 11/2020

Kdo to zaplatí?

My. Jak už bylo zmíněno, EU se rozhodla k doposud bezprecedentnímu kroku, kdy peníze do nově ohlášeného fondu bude shánět na trzích. „Celkový schválený balík je impozantní, ale bude rozložený v čase, takže pro trhy nebude – s ECB za zády – problém tyto nové papíry nakoupit,“ nebojí se nedostatku investorského zájmu Petr Dufek z ČSOB, který zároveň očekává, že financování nového dluhu bude zajišťovat Evropská komise skrz prodej dluhopisů. 

Jenže Evropa má z poslední dekády za sebou dluhovou krizi, a v dalším zadlužování bychom tak měli být opatrní. Zatížíme tím totiž hlavně sebe a své potomky.

„V relativně daleké budoucnosti se tyto dluhy mají umořit prostřednictvím (zatím) neexistujících daní a splácet mají i jednotlivé země podle toho, jak se podílejí na ekonomice EU,“ dodává Dufek.

„Pro ČR bude klíčové, zda to (fond) zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty. Lidé mohou začít šetřit, aby měli na budoucí daně, kterými budou muset státní a evropské dluhy splatit,“ přidává se Bartoň z Natlandu.

Reklama
Reklama