Spolu s tím jak v USA a Asii řádí delta mutace koronaviru a proočkovanost populace zůstává nedostatečná, začíná být jasné, že koronavirus zůstane v dohledné době součástí našich životů.

Uvědomují si to už naplno i vlády Austrálie a Singapuru, které tomu přizpůsobují své postupy. Například Singapur svá opatření již neřídí počtem nakažených, ale počty hospitalizovaných a mrtvých. Původní idea, že účinné vakcíny nám umožní rychle dosáhnout stádní imunity, troskotá na třech faktorech.

Tím prvním je neochota velké části populace nechat si vakcínu vůbec vpíchnout. I kvůli tomu pak míra proočkovanosti končí ve většině zemí hluboko pod potřebnou úrovní 70 až 75 procent.

Druhým faktorem je mutování viru, které nám přineslo poslední delta variantu schopnou šíření i mezi očkovanými, čímž se samozřejmě otevírá prostor k dalším mutacím.

Do třetice je tady pak v čase klesající účinnost vakcín. Nedávná britská studie například odhalila, že ochrana vakcíny Comirnaty ze stáje Pfizer/BioNTech klesá v průběhu devadesáti dní z původních 92 procent až na 78 procent.

To přivádí investora na jednu důležitou myšlenku. Příjmy farmaceutických společností vyrábějících vakcíny nejsou jen letošní jednorázovou záležitostí, ale dost možná se z nich stane pravidelně se opakující příjem.

Pro menší společnosti jako Moderna a samotný BioNTech to zas tak moc důležité není. I při pohledu na jejich akcie je vidět, že investoři byli od začátku nadšeni i z krátkodobého benefitu, až si člověk říká, zda to nadšení není trochu přehnané. Avšak pro kolos typu Pfizer to už důležité je.

Vezměme si, že Pfizer ve svých posledních kvartálních výsledcích oznámil, že v tomto roce za vakcínu utrží cca 33,5 miliardy dolarů. Při téměř třicetiprocentní očekávané provozní marži a dlouhodobém zhruba pětiprocentním zdanění to vychází, že vakcína přihodí letos do pokladnice přibližně devět miliard dolarů.

To není málo – pokud by však šlo o jednorázovou záležitost, tak pro společnost s hodnotou téměř 300 miliard dolarů je to příslovečná kapka v moři. Na druhou stranu, pokud by se mělo těchto devět miliard dolarů opakovat po nejbližších řekněme pět a více let, obrázek se prudce mění.

Při pohledu na akcie Pfizeru to očividně začíná docházet i investorům. Jejich cena se totiž odpíchla konečně až ve chvíli, když ve světě začala řádit právě delta varianta, míra proočkovanosti přestala růst a mezi jednotlivými zeměmi se začaly šířit řeči o možných posilovacích dávkách (tzv. booster shoots).

Velká Británie a USA se navzdory odporu mezinárodních institucí – vakcíny dle nich nyní potřebují spíše rozvojové země – chystají od září začít očkovat třetí posilovací dávkou. Nebudeme asi daleko od pravdy, když řekneme, že podobný krok se dá v brzké době očekávat i od Evropské unie.

Spojené státy navíc v podstatě ani nemají na výběr: počet tamních hospitalizací je již stejný jako loni v listopadu. Pokud chtějí zabránit kolapsu nemocnic a zbytečným úmrtím, musí ochránit před těžkým průběhem tolik lidí, kolik jen můžou.

1,5 %

lidí v nízkopříjmových zemích je očkováno proti koronaviru.

Důvěru lidí a firem ve vakcinace a ochotu očkovat se by mohlo posílit i to, že Comirnaty je první vakcína na trhu, která byla americkým regulátorem léčiv FDA schválena pro běžné použití. Až doteď totiž platilo, že všechny očkovací látky byly schváleny jen pro použití ve výjimečných situacích.

I když pozitivní účinky a bezpečnost jsou dobře známé, souhlas FDA je doslova posledním štemplem kvality. Myslet je třeba i na to, že velká část světové populace zůstává nadále nenaočkovaná. Dle údajů agentury Our World In Data dostalo alespoň jednu dávku vakcíny doposud jen 33 procent lidí po celém světě, přičemž v nízkopříjmových zemích toto číslo klesá k pouhému 1,5 procenta.

Dá se namítat, že rozvojové země nebudou schopny platit plnou cenu. Avšak již teď je vidět, jak se Pfizer chystá chránit své marže. Management očividně došel k rozhodnutí, že nejtěžší krizová situace pominula, a proto na začátku srpna zvedl ceny existujícím zákazníkům: Unie bude za všechny příští dávky platit o pětadvacet procent více, necelých dvacet eur.

Podobně to udělala i konkurenční Moderna a nám z toho všeho vychází, že vakcíny na covid-19 směřují rázným krokem k tomu, aby se z nich stal dlouhodobý a stabilní byznys. Investorovi už zbývá jen se rozhodnout, zda – a jak – se k němu přidat.

Autor je akciovým analytikem společnosti Patria Finance.