Ján Hladký je akciový analytik společnosti Patria Finance, spadající pod skupinu ČSOB. Specializuje se na americký a západoevropský trh, přičemž pokrývá primárně takzvané blue chips – tituly s vysokou tržní kapitalizací.
Když jsem v úterý psal o tom, jak špatně na rostoucí výnosy a vysoké valuace reagují akciové trhy a hlavně jejich technologičtí nováčci, nenapadlo mě, že se po pár dnech budu připomínat s pokračováním.
První březnový týden však tančí ve stejném rytmu jako ten poslední únorový a leitmotivem zůstává strach z rostoucí inflace. Rozdíl mezi americkým desetiletým nominálním a reálným výnosem, který by měl odrážet představu trhu o očekávané inflaci, se drží na 2,2 procenta, a tedy na předkoronavirových hodnotách.
To tlačí nahoru dluhopisové výnosy, straší akciové trhy a plaší rizikově naladěný kapitál.
Včerejšek pak vše podtrhl. Nejdřív se guvernér americké centrální banky Jerome Powell rozhodl uklidnit trhy tvrzením, že inflace není problém a není třeba nic řešit. Jeho stoický přístup však dluhopisové investory rozhodně nepřesvědčil a výnos amerického desetiletého dluhopisu vyskočil zpátky k 1,6 procenta.
Do toho se pak přidalo sdružení ropných výrobců OPEC, které se rozhodlo ponechat omezení produkce na současné úrovni. Cena ropy se okamžitě zvedla a s ní také strach z nákladové inflace. Akciové trhy jsou po včerejšku již poněkolikáté v červeném.
Čeští investoři mají aspoň tu výhodu, že jim ztráty na akciích kompenzuje koruna oslabující jak vůči dolaru, tak vůči euru. Na druhou stranu je nutno brát tyto tržní propady v perspektivě předešlého růstu. Leden a únor se vyznačovaly iracionálním zvedáním cen valuačně nejdražších technologických nováčků.
Americký převážně technologický index NASDAQ je proto od únorového vrcholu nížjen o necelých deset procent a má stejnou hodnotu jako na konci prosince 2020. Širší index S&P 500, kterému nyní pomáhají rostoucí cyklické tituly jako banky a aerolinky, klesl dokonce jen o necelých pět procent.
Samozřejmě že investoři, kteří nediverzifikovali své portfolio a naplno se obuli do těch nejrizikovějších a nejpopulárnějších jmen, budou počítat větší ztráty. Tesla jde dolů o třicet procent, výrobce palivových článků Plug Power o čtyřicet a e-commerce platforma Shopify o dvacet procent.
Investoři proto musejí počítat s tím, že určitý prostor pro další poklesy na akciovém trhu pořád ještě je. Jeho největšími hráči jsou už několik let centrální banky a ty se momentálně jaksi nepředhánějí v tom, která trhu pomůže aspoň slovně.
Navíc je tady skupina tzv. momentum investors, která nekupuje ani tak akcie jako spíš jejich rostoucí cenu. Cestou nahoru se vezou na vlně rostoucích zisků, avšak ve chvíli, kdy se vlna začne lámat, skáčou do vody a plavou pryč jako první.
Výhledově je pak otázkou za milion, zda mají s inflací pravdu centrální banky – nebo trhy. My se momentálně přikláníme spíše na stranu prvního jmenovaného a myslíme si, že strach z inflace je přehnaný.
Mzdovou inflaci zabrzdí rozvolnění ekonomik, ceny výrobních vstupů se srovnají a ukáže se, že jsme skutečně sotva ve střední fázi hospodářského cyklu. Tomu by ostatně odpovídala také nádherně tvarovaná výnosová křivka.
Pro fundamentální investory držící kvalitní technologické společnosti máme proto podobnou radu jako pro lidi sedící doma kvůli lockdownu: psychicky se obrňte proti negativním zprávám, udělejte si zásoby kapitálu a hlavně nepodléhejte panice!
Autor je akciový analytik společnosti Patria Finance.
