skip to main content
Technologie

Na palubě obří vzducholodi. Zeppelin ZF prolétá nad Českem

Je velká. Je obrovská. A stoprocentně neshoří tak jako slavný Hindenburg na jaře 1937. Pětasedmdesát metrů dlouhá vzducholoď tento víkend obsadila nebe nad Českem.

Pěšky, autem, komerčním i privátním letadlem, vlakem, metrem, lanovkou, tramvají i na kole. Takhle už jsem se na reportáž dopravoval. V pátek kvůli cestě do Plzně přibyl další prostředek: vzducholoď.

Z hlediska logiky cestování vzducholodí moc smysl nedává. Trvá to delší dobu a je to složitější. Není ale potřeba se bát, že se přihodí to, co se jednoho zářijového dne roku 1895 stalo Járovi Cimrmanovi.

Reklama

Ten tehdy využil nabídku hraběte Ferdinanda von Zeppelina k vyhlídkovému letu ze Stuttgartu do Bruselu, jenže vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy.

Moderní Zeppelin ale letí přesně tam, kam ho pilot navádí. Je to vlastně letadlo. Letadlo, které pluje. Když je jako v těchto dnech „zaparkovaný“ na travnaté ploše letiště v Letňanech, nedojde vám to možná hned. Oči totiž automaticky přitahuje hlavně obrovská konstrukce naplněná nehořlavým heliem (proto se není potřeba obávat výbuchu).

V kabině pro dvanáct cestujících se dá během letu volně pohybovat. Dokonce si můžete otevřít okno. Teoreticky může Zeppelin NT letět až dvacet hodin v kuse.

Až při bližším pohledu si všimnete kabiny pro dvanáct cestujících a nakonec i tří malých vrtulí. Dvou po stranách a jedné na konci takzvaného doutníku. Tyhle tři vrtule pohání tři motory krmené leteckým palivem, jehož přes půl tuny těžký Zeppelin na hodinu letu spotřebuje kolem sedmdesáti litrů. V ideálních podmínkách za to vzduchem urazí zhruba stovku kilometrů. A protože má Zeppelin spalovací motory, tak vrčí. Sice ne moc, ale vrčí.

V kabině pro dvanáct cestujících to ale neslyšíte. A to ani když svět pod vámi pozorujete otevřeným oknem. Zeppelin sice může letět ve výšce až tři kilometry, ale většinou se pohybuje ve výšce 300 metrů nad zemí. A to si to okno klidně otevřít můžete. A stejně tak se lze volně pohybovat po palubě. „Až budete fotit, hlavně telefon neupusťte. Vracet se pro něj nebudeme,“ oznámila krátce po startu pilotka Katharine Board.

Mimochodem, piloti obsluhující vzducholoď teoreticky schopnou letět až dvacet hodin v kuse jsou na palubě potřeba dva. Jednoduše proto, aby v případě problémů jednoho z nich zastoupili.

Reklama

Cestující pak sedí ve dvou řadách oddělených uličkou přímo za nimi, přičemž můžou sledovat, jak se tenhle král nebe řídí. V gondole je to vlastně takový mikrobus křížený s helikoptérou, balonem a letadlem. Tady si ale klidně s pilotem můžete během letu popovídat. Dveře do pilotní kabiny tady žádné nejsou.

Samozřejmě během letu přicházejí na řadu otázky „co kdyby“. Ne, neshoříme. „Hindenburg měl pevnou konstrukci a byl naplněn hořlavým vodíkem. My dnes používáme polopevnou konstrukci a nehořlavé helium, což z něj dělá nejbezpečnější dopravní prostředek na světě,“ vysvětlovala Katharine Board.

Spadnout taky nemůžeme. A to ani když motory přestanou fungovat. „Když přestane pracovat jeden, nic se neděje. Když dva, piloti trošku znervózní, ale pořád se nic neděje. A když přestane fungovat i třetí motor, už to bude o něco zábavnější, ale pořád jsme vzducholoď, takže prostě poplujeme, dokud nenajdeme vhodné místo na přistání,“ vysvětlovala s úsměvem Katharine Board.

Krátce potom, co nám tohle dopověděla, pár desítek metrů kolem nás proletěl mávající muž na motorovém paraglidu. „A nabourat by do nás taky nikdo neměl. Jsme to největší, co je na nebi. Tedy pokud někdo není stejně šílený jako tenhle chlapík,“ dodala Katharine rychle, když z našich tváří vyčetla další otázku.

Předplatné Forbesu
Forbes NEXT
Forbes NEXT podzim 2021

Dostat se na palubu vzducholodi není v Česku úplně snadné. K nám se totiž dostanou obvykle jen stroje, které si pro propagační účely pronajímají velké firmy. V tomto případě to je obří technologická společnost ZF, která tak propaguje novou generaci mobility. Výrobní závody má v Česku v osmi městech, ve třech z nich, například také v Plzni, i vývojová centra.

V nich se vymýšlejí a vyrábějí komponenty pro systémy, jako jsou elektropohony, automatické převodovky nebo adaptivní tlumiče, které pak používají hlavně automobilky. Mezi klienty jsou i značky jako BMW, Mercedes-Benz, Volkswagen nebo Jaguar. Převodovky ZT jsou ale i v motorech Zepellinu NT kroužícího nad Českem.

Modrobílý Zeppelin bude v Česku do neděle. Dnes by se měl v závislosti na počasí pohybovat na trasách mezi Prahou, Starou Boleslaví a Jabloncem nad Nisou. Zítra pak odletí směr Německo, kde má firma Zeppelin základnu a kde za cenu od 400 eur na několika místech nabízí i vyhlídkové lety pro veřejnost.

Reklama
Reklama