skip to main content
Motorky

Došly motorky Harley-Davidson. Legendu navíc dusí boj Evropy a USA

Chci si koupit Harley-Davidson. Kdo s tímhle přáním přijde do pražského zastoupení americké motorkářské legendy, vybranou motorku si sice koupí, ale doma ji bude mít nejspíš až na jaře. A to ještě jen, když všechno půjde dobře.

„Teď tady máme šest motorek a kromě těch, které už mají svého majitele, již žádné další letos nepřijdou,“ přiznává Jaroslav Vavřina, spolumajitel pražského a plzeňského zastoupení Harley-Davidson. To v době před nástupem covidu-19 ročně prodávalo přes dvě stovky motorek z Millwaukee, což představuje téměř polovinu ročních prodejů v Česku.

Letošek byl jiný. Výrazně horší. Z centrálního skladu v Belgii do Česka přišlo mnohem méně strojů. Konkrétně polovina předešlých prodejů. „Takhle je to po celém světě. Zákazníci to ale naštěstí chápou,“ říká Vavřina, jehož prodejci tak už několik týdnů od zákazníků sbírají jen objednávky a vysvětlují, že motorka dorazí v lepším případě příští rok na jaře.

Reklama

„Proto ani nebereme zálohy. Alespoň do doby, než máme objednávku z výroby potvrzenou a plus minus známe termín dodání. Proti nám totiž stojí jak problémy s výrobou, tak i dopravou.“

Zatímco svět aut krvácí kvůli nedostatku čipů, svět motocyklů bojuje s chybějícím systémem ABS, který naprostá většina výrobců objednává z Indonésie. A ta marně už řadu měsíců bojuje s další covidovou vlnou. Všechny stejně pak trápí i pomalejší a až o tři čtvrtiny dražší lodní doprava.

Jaroslav Vavřina

S tím vším by se ale Harley-Davidson nějak popasovat dokázal. Hlavně díky tomu, že zákazníci vydrží na vybraný stroj počkat. Co ale americkou značku pálí nejvíc, je nekončící boj mezi USA a Evropou. Clo, to je to, co určí budoucnost slavné značky na starém kontinentu.

Byl rok 2017 a Donald Trump se na zahradě Bílého domu vítal s lidmi z vedení Harley-Davidson coby z tradiční americké značky. O rok později už ale ten samý prezident o společnosti tweetoval jako o nepříteli Spojených států.

Za vším hledej politiku. A politika tvrdě dopadla i na motorkářskou firmu. Když totiž Trumpova administrativa vůči velké části světa zavedla pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní na hliník, Evropská unie odpověděla zavedením vysokých cel na vybrané americké značky. 

Reklama

Obětí se tak staly například džíny Levi’s, bourboun z Kentucky nebo právě motorky Harley-Davidson. Z původního šestiprocentního cla při dovozu do EU se tak najednou stalo jednatřicet procent. Pro firmu, která po USA většinu produkce prodá právě v Evropě, šlo o velmi bolestné nařízení.

Harley-Davidson Motor Company ale zvýšení cla do cen účtovaných zákazníkům překvapivě nijak nepromítla, přestože pro ni každý prodaný motocykl za těchto podmínek vlastně znamená ztrátu.

Podle Vavřiny ale moc na výběr nebylo. „Kdybychom zdražili o tolik, o kolik vzrostlo clo, naše motorky by byly prakticky neprodejné. Přednost dostalo rozhodnutí neztratit trh s vidinou toho, že tenhle spor nepotrvá věčně,“ vysvětluje s tím, že americká centrála kvůli celní válce momentálně navíc utrácí vyšší desítky až stovky milionů dolarů.

Harley-Davidson se pokusil novým nákladům alespoň vyhnout, když část výroby pro Evropu přesunul do továrny v Thajsku, která měla původně zásobovat hlavně asijský trh. Jenže tenhle plán nevyšel.

V USA vyvolal obrovskou bouři hlasitě podporovanou nasupeným Donaldem Trumpem, který firmu obviňoval z toho, že Američanům bere práci. „Jestli se pohnou, bude to začátek konce – vzdali se, skončili!“ zněl jeden z Trumpových tweetů.

Nechci domýšlet, co by se dělo, pokud šestapadesátiprocentní clo od prosince vstoupí v platnost.

V Americe tak Harley-Davidson body rozhodně neposbíral. A úspěch ostatně nepřišel ani na druhé straně Atlantiku. Evropská unie na asijskou okliku odmítla přistoupit a zvýšené clo na motorky vyžaduje dál.

Od června se navíc mělo zvýšit dokonce na 56 procent a jen díky jednání zástupců EU a nové americké vlády k tomu nakonec nedošlo. Respektive došlo k odložení o půl roku s tím, že obě strany budou debatovat dál. 

„Nechci domýšlet, co by se dělo, pokud by šestapadesátiprocentní clo od prosince vstoupilo v platnost. Osobně to vidím tak, že tím EU reálně přinutí Harley-Davidson opustit Evropu,“ uvažuje Vavřina. A že to není tak nemožné, dokazuje stažení oficiálních zastoupení z menších trhů, konkrétně z pobaltských zemí, Ukrajiny, Slovinska, Chorvatska nebo Bulharska.

Jestli se to stane, uvidíme během následujících měsíců. Vzhledem k Bidenově smířlivějšímu postoji k EU se ale dá předpokládat, že tak daleko situace nezajde.

Reklama
Reklama