„Takže děláme kurva cool věci.“ Tuhle větu měl loni Jan Plecháč jako čerstvě jmenovaný umělecký ředitel sklárny Moser napsanou na tabuli svého vršovického ateliéru. Má jít o věci, které slavný, ale dlouhodobě ztrátový Moser, ve velké míře sázející na historii, posunou blíž k současným zákazníkům.
Uplynulo dvanáct měsíců a na světě je první výsledek práce muže, který získal několik ocenění Czech Grand Design, má jméno v zahraničí i zástup privátních sběratelů a který navrhuje pro slavné zahraniční i domácí značky. Teď především pro Moser.
Tím výsledkem je Abyss. Váza, která vznikne v limitované edici devětadevadesáti kusů a prodávat se bude za 390 tisíc korun. Právě Abyss má demonstrovat novou produktovou vizi, kterou má sklárna Moser před sebou. Jan Plecháč ji hodlá stavět na propojení tradice a dědictví značky a vnášení současných trendů a přístupů ke sklu a umění. Nové produkty chce především doplňovat o příběhy, které za nimi stojí.
„Nestačí dělat věci, které jsou jen krásné, ale je důležité, aby také měly co vyprávět,“ vysvětlil Forbesu v italském Miláně, kde právě probíhá Milano Design Week. V jeho rámci Plecháč vázu Abyss prezentuje hned na dvou místech. Jedním je výstava českého skla a porcelánu v muzeu Triennale Milano nazvaná Made by Fire. Druhým pak samostatná instalace v galerii slavné italské sběratelky a kurátorky Rossany Orlandi.
Pozadí vzniku vázy Abyss je potřeba hledat v hlubinách, na což odkazuje i její anglický název. „Vychází z toho, že je zaznamenáním bubliny, která z mořské hlubiny stoupá vzhůru. Čerpal jsem z toho, co řekl jeden freediver, který vzpomínal, že velkou nemocí dnešní společnosti je to, že chodíme jen po povrchu. Když chceme zažít něco opravdového, musíme jít hlouběji a vstoupit do toho naplno. A u Abyss to platí v několika aspektech,“ vysvětluje.
Aby takovou vázu totiž někdo vyrobil, potřebuje podle Jana Plecháče mnoho odvahy, aby se do toho vůbec pustil. „Sklář, který ji má na píšťale a fouká ji, nese neuvěřitelnou váhu. Jeho dech se navíc objevuje jako elegantní a jedinečná bublina uvnitř. Odvaha se následně přenáší i na hranaře, kteří pak díky brusu dávají surovému sklu brutalistní a striktní formu,“ dodává designér
Především vysoká váha vázy, která může mít před broušením až 24 kilogramů, dostává její výrobu na samou hranici proveditelnosti. Podle Plecháče to dovede jen pár lidí na světě. V Moseru je takový sklář na huti jen jeden, což je i jeden důvodů, proč Abyss vznikne v pevně omezeném počtu kusů.
Rovné a ostré vnější tvary, matný design vázy Abyss… Něco, v čem je skryta nová část vize. Historický odkaz Moseru je pak potřeba hledat ve zvolené modré barvě. Plecháč barvu totiž našel ve staré vzorkovnici Lea Mosera, takže se jedná o barvu starou zhruba sto let. „Když jsem ji uviděl, snoubila se mi s hlubinou. Navíc jsme ji vůbec poprvé použili na takto tlustém skle, takže má mnohem tmavší odstín než jiné výrobky, na kterých se v minulosti používala,“ dodává.
Abyss je pro spojení Moser a Plecháč první hmatatelný začátek. Další skleněná krása už je ale na cestě. Druhá novinka má být oproti váze Abyss, která se pohybuje na hranici vázy a objektu, víc k dennímu používání.
„Bude to něco velmi jemného a vyráběného jinou technologií. Zatímco Abyss je hranařina, tohle bude dělané kuličsky, což je jiný typ broušení,“ odhaluje Jan Plecháč, jenž zanedlouho hodlá představit novinku třetí. „Půjde o nápojový set vycházející z historického návrhu z roku 1913, který jsem ho lehce upravil a tím přiblížil současnosti,“ osvětluje umělecký ředitel Moseru další plány.
