Původem estonský startup Bolt během loňského roku od investorů získal přes šest miliard korun, což mu uvolnilo ruce k prudké expanzi. Ta byla ovšem lemována novými výzvami, které přinesl covid-19 a na něj navazující lockdowny, které po celém světě „vysály“ lidi z ulic.
To by pro firmu, která se pohybuje v segmentu „sdílené“ ekonomiky a provozuje skrz aplikaci například taxiplatformu nebo bikesharing, mělo na první pohled představovat velký problém, zejména z pohledu nízké poptávky. Na druhý pohled ale dostaneme jiný obrázek.
Přestože se lidé do ulic nevydávají tolik jako dřív, Bolt rekordně posiluje, kde může. Firma právě ohlásila spuštění nové služby carsharingu, ač zatím jen v Estonsku. A před pár týdny oslavila rok od spuštění služby Bolt Food v Česku, která se zaměřuje na rozvoj jídel z restaurací.
„Myslíme si, že Bolt Food do konce roku vyroste v globálu desetinásobně, v Česku a na Slovensku pak pětinásobně,“ říká v rozhovoru pro Forbes Roman Sysel, regionální manažer Boltu pro střední a východní Evropu. I díky tomu by se podle něj hodnota společnosti mohla letos až ztrojnásobit ze dvou na šest miliard eur, tedy na asi 155 miliard korun.
Jak dnes máte rozdělený byznys na jednotlivé regiony?
Zhruba třetinu byznysu máme v Africe, třetina je ve střední a východní Evropě a poslední třetina je západní Evropa. Toto rovnoměrné rozložení se nám v covidovém roce ukázalo jako obrovská výhoda.
Proč?
Z pohledu covidových vln. Samozřejmě, když pandemie vloni v březnu a dubnu udeřila, mělo to okamžitý dopad na celý svět. Ale od léta už vše bylo jinak. Ohniska se objevovala a narůstala vždy někde jinde. Takže když padne jeden region, druhý a třetí je na tom lépe a výsledné dopady nejsou tak hrozné.
A jaká je ve zmíněných regionech situace teď?
Pociťujeme nárůst covidu v západních zemích, jako je Francie nebo Španělsko. Naproti tomu se ale zlepšuje situace ve středoevropském regionu. A v Africe se covid z nějakého záhadného důvodu v podstatě vůbec neprojevuje nebo opravdu jen minimálně. Sám jsem byl nedávno v Keni.
Na náš byznys tam covid rozhodně nedopadá, naopak všude se nám tam daří jako nikdy dříve. A to platí i pro hodně evropských zemí, kde trháme historické rekordy i přes všechna protipandemická opatření.
Kde trháte rekordy? V taxislužbě, sdílené mobilitě, nebo v rozvozu jídel?
Všude. Kupodivu i v tom ride hailingu (taxislužba zprostředkovaná pomocí aplikace, pozn. redakce), u něhož by člověk čekal, že bude zasažen hodně. A on určitě zasažen je, protože veškeré jízdy spojené s volnočasem jsou osekané. Přesto máme za celek rekordní čísla, i když konkrétně v Česku a Slovensku tomu zatím tak není.
Jak je to v době lockdownů možné?
Vysvětlení vidím dvojí. Jednak se projevilo to, že jsme posílili náš podíl na trhu. To znamená, že zákazníci začali více preferovat nás než ostatní konkurenty. Samozřejmě nevidím do čísel konkurence, u nás se ale růst projevil.
A druhým důvodem je chování lidí. Čím dál častěji nahrazují jízdu svým autem jízdou taxíky třeba jen proto, že se v celém regionu rozšiřují parkovací zóny. Vyjet vlastním autem do města je prostě čím dál těžší. A taky se projevil efekt, že v době covidu na ride hailing uživatelé pohlíželi jako na bezpečnější způsob přepravy, než je hromadná doprava.
To se u některých vašich konkurentů projevuje, i pokud jde o využívání sdílení kol či koloběžek. Bolt má elektrická kola v Praze, koloběžky pak v dalších menších městech, jako je Olomouc nebo Pardubice. Objeví se letos vaše sdílené prostředky i v dalších českých městech?
Stoprocentně objeví. Nyní jsme s koloběžkami či koly v sedmi městech v Česku a v osmi na Slovensku. A řekl bych, že do konce roku to bude v obou zemích dohromady třicet měst. Dynamika expanze bude samozřejmě záviset na tom, jak rychle se dohodneme se samotnými městy. Nejdeme totiž cestou, že by se naše sdílené prostředky najednou objevily v ulicích a nikdo by o tom předem nevěděl.
Nikam se nechceme vloupat bez pozvání. Se zástupci města komunikujeme i poté, co naše služby spustíme, abychom mohli reagovat na konkrétní lokální potřeby.
Na vašich koloběžkách se lidé mohou svézt třeba i v Boskovicích, které mají jen něco málo přes dvanáct tisíc obyvatel. Kde je hranice, kdy byste už do nějakého města nevstoupili?
V Boskovicích vidíme, že i v takto malém městě na Moravě naše služba dokáže fungovat. Takže pokud nás čte starosta města nad deset tisíc obyvatel, líbí se mu mikromobilita, ať už z pohledu ekologického nebo řešení dopravních zácp, a chtěl by ji svým občanům bez zatížení obecní kasy nabídnout, ať se nám ozve a domluvíme se.
Takto jednoduché to může být. A pak těch měst můžeme mít na konci roku třeba i padesát.
V Praze ale koloběžky nemáte. Dávají vám zde smysl?
Dávají a určitě si cestu najdou. Jakožto Žižkovák jsem ale spíše fanda elektrokol, které jsou do kopcovitého terénu vhodnější. Ale například v Karlíně, Holešovicích nebo i na Vinohradech dávají koloběžky určitě smysl.
Objeví se tedy letos elektrokoloběžky od Boltu v české metropoli?
Jednání probíhají a já věřím, že se s městem určitě dohodneme. Takže myslím, že v Praze letos budou. Obecně je mikromobilita klíčovou součástí našeho takzvaného zeleného plánu, kdy chceme mít města a dopravu v nich udržitelnou a ekologickou. A to jen s autama neuděláte. Alespoň ne v tuto chvíli. Mikromobilita je toho všeho předpoklad.
Vezměte si, že auto je velmi neefektivní statek, který je z 95 procent nevyužívaný. I u řidičů z povolání minimálně sedmdesát procent času auto stojí. Protože spí, má volno, víkendy, dovolenou… A tehdy auto nevyužívá.
S vaší taxiplatformou jste v minulém týdnu vstoupili do dalších devíti českých měst. A to opět i do menších, jako jsou například Kralupy nad Vltavou. Do nich ale vstupujete v partnerství s lokálními taxislužbami. Jde o novou strategii?
Pro nás jde o zcela novou věc, kterou nyní zkoušíme a uvidíme, zda bude fungovat. Myšlenka je taková, že abychom mohli byznys dělat tak, jak jej chceme dělat, musí to být ve větších městech, kde je určitý objem jízd a kde dokážeme zajistit kvalitu. V menších městech už to pro nás nemá takový smysl, ale ani ta nechceme nechat stranou, a proto přemýšlíme, co s nimi. Zkoušíme tedy dát naši platformu a know-how partnerům zadarmo.
Proč? Protože když náš zákazník z většího města vyjede do menšího, díky takovým partnerstvím tam najde službu, která je pro něj známá s veškerým komfortem, na který je zvyklý. A to platí i obráceně. Obyvatelé menších měst si mohou na naši službu zvyknout a až vyjedou do větších měst, tak ji budou moci přirozeně použít. A tím pádem na tom budeme benefitovat.
Jestli to ale bude fungovat, nebo ne, to ukáže až čas. Rozhodně to chceme vyzkoušet.
Nikde jinde to Bolt takto nezkouší?
Zkoušíme to prvně v Česku a na Slovensku, takže jsme v tomto opravdu takovou laboratoří. Když se to osvědčí, může to být ve čtyřiceti zemích světa. Když ne, skončí to u nás.
Nedávno jste také oslavili rok od spuštění služby Bolt Food, tedy rozvozu jídla z restaurací. Jak ji hodnotíte?
Jako obrovskou jízdu a úspěch. Když přišel covid a lockdown, byl to pro každého šok. My jsme ale nechtěli jen tak sedět se založenýma rukama a čekat, co se bude dít nebo žádat stát o pomoc. Měli jsme na stole asi sedm iniciativ, jakým směrem se dál vydat, a já vybral Bolt Food. Byl to vlastně projekt, který byl nejdále. Bolt Food jsme chtěli dělat tak či tak a to všude.
Od srpna 2019 jsme jej provozovali v estonském Talinu. Už jsme tedy vše měli alespoň trošku osahané, i když samozřejmě jde o nikdy nekončící projekt, který se bude neustále vyvíjet. Ale i díky tomu, že už máme zkušenost s jinými vertikálami, tak se nám povedlo celou službu v rámci regionu střední a východní Evropy spustit do dvou měsíců, v Česku pak dokonce do dvou týdnů.
To je z našeho pohledu zázrak, běžně nám to totiž trvá i šest měsíců. Bylo to opravdu extrémně rychlé.
A jak se Bolt Food daří?
Přesná čísla nezveřejňujeme, ale na trhu se pohybujeme někde kolem druhého místa. A do konce roku chceme zaútočit na jedničku. Myslíme si, že Bolt Food do konce roku vyroste globálně desetinásobně, v Česku a na Slovensku pak pětinásobně.
Samozřejmě nám částečně pomohla pandemie, ale je to i díky našemu core byznysu, což je ride hailing. Vidíme totiž, že sedmdesát procent zákazníků Bolt Foodu je i zákazníkem ride hailingu.
Šéf regionu střední a východní Evropy startupu Bolt Roman Sysel.
A nějaká další, zcela nová iniciativa od Boltu se objeví?
Všechno je možné. Dnes už je to jen o fokusu. Jsme velcí, máme zkušenosti, máme postavený tým lidí, máme prostředky. V podstatě teď zvládneme vše, co je našemu businessu blízké.
Teď jsme například nově spustili a oznámili spuštění nové služby carsharingu v Estonsku. A pokud bude úspěšný, tak jej budeme rolovat všude. V Česku pak máme na Bolt Food i možnost objednat si zboží z maloobchodního řetězce Žabka a dalších.
A možná jste si taky všiml, že se v posledním roce vyrojilo hodně společností, které se soustředí na rychlé doručení potravin. Mám na mysli opravdu fast delivery služby s doručením do patnácti minut. A tyto ani ne rok staré startupy dnes sbírají opravdu nesmyslné peníze.
Takže vás zajímá i tento segment?
K tomuto trendu určitě nejsme slepí ani hlušší. A když víme, že se něco kolem nás děje, jdeme do toho rychle. V tom je nyní naše síla. A doporučil bych i dalším velkým českým hráčům, aby také zrychlili. Když totiž mám něco dobrého, je důležitá rychlost. A osobně nevěřím na lokální hráče. Tedy ano, ale na lokální hráče v evropském měřítku.
Sám Bolt loni ve dvou investičních kolech získal na svůj rozvoj přes šest miliard korun. Nebudete ale vzhledem k plánovanému dalšímu růstu letos potřebovat další peníze?
V současnosti máme peněz dost, na druhou stranu máme i dost plánů. Takže je pravděpodobné, že do budoucna budeme potřebovat další investici. Není to ale o tom, že bychom neuměli hospodařit, už dnes umíme být profitabilní. Ale když víme, že umíme sto milionů eur přetavit v pět set milionů nebo miliardu eur na valuaci, pak je škoda si ty peníze nevzít.
A jakou valuaci dnes Bolt má?
Poslední zveřejněná valuace Boltu byla dvě miliardy eur. A očekáváme, že se během letošního roku zvýší až trojnásobně.
