Pokud si vás jednou na Emmy zamilují, jsou schopni vám dávat ceny několik let za sebou, i když třeba navazující řady vašich seriálů jsou jen odrazem původní kvality. I letos se nejlepší komedií stal znovu Ted Lasso od Apple TV+ a nejlepším dramatem Boj o moc od HBO. Zvlášť u druhého jmenovaného si ale můžete jen těžko stěžovat, protože i ve třetí sérii je pořád na co koukat.
Sága rodiny, která patří mezi procento nejbohatších lidí planety, odhaluje lidské vztahy jako transakci, protože všichni jsme tak trochu sociální predátoři. Je to strhující hra výčitek a bloků mezi rodiči a dětmi, kdy všichni vědí, na kterou strunu zabrnkat, aby dosáhli svého. Zároveň ale nemají zájem být před sebou zranitelní, protože je to může oslabit.
Dílo oceněného scenáristy Jesse Armstronga ale dokáže být funkční černou komedií, nespoléhá se však na únavnou kanonádu bonmotů. Ve svých postavách nachází nečekanou hloubku – ostatně nejlepším hercem ve vedlejší roli se stal představitel Toma Matthew Macfadyen, naprosto tragická figurka, jež zakrývá, že do rodiny nepatří, v závěru třetí série ale všem vytře zrak.
Současné generační, třídní a kulturní napětí však chytře tematizoval i nejúspěšnější snímek večera, minisérie Bílý lotos od HBO, která si odnesla celkem deset sošek. Stejně jako Boj o moc umí být vtipná, zároveň ne otravně cynická, když havajský resort v třaskavé kombinaci zaplňuje svéráznými hosty i personálem. Sošku si odnesl nejen tvůrce Mike White, ale třeba i Murray Bartlett a Jennifer Coolidge – těžko si lze představit herce, kteří v těch luxusních hotelových pokojích nechali víc.
Velkým vítězem se stala i Hra na oliheň od Netflixu, další hit o tom, že rovnost mezi lidmi je jen chiméra. Zoufalci nad propastí, jejichž život má hodnotu určenou pouze penězi, se v ní snaží prosadit v soutěživém prostředí, jehož pravidla určila elita, která celé to pinožení sleduje hlavně pro pobavení. Sošku za nejlepší režii si odnesl Hwang Dong-hjuk, nejlepším hercem je představitel hlavní role Lee Jung-jae. Pro mnohé jde o historické vítězství pro korejsky mluvenou sérii.
V takhle nastaveném trendu by si vlastně sošku zasloužilo i Odloučení od Apple TV+, další titul o lidech, kteří chtějí vlastnit jiné lidi, konkrétně v kancelářské práci, která je peklem. Nečekaný, trochu pokrytecký hit, v němž nás o nesmyslné ceně práce v kapitalismu poučuje obří korporát Apple, ale odešel bez ceny. Firma už nicméně oznámila pokračování – to ostatně dostane většina oceněných titulů, včetně Euforie, za níž se už podruhé stala nejlepší herečkou Zendaya.
Je to zasloužené. Její Rue ostatně zajistila pro třetí řadu absolutní vrchol v páté epizodě, kdy se rodina a kamarádi snaží dívku dostat na léčení, ale celá intervence se strašlivě zvrtne. Epizoda působí jak horečný úprk městem, kdy nemůžete zpomalit, ale zároveň neznáte cíl. A Zendaya v ní musí zahrát naprostý rozpad osobnosti, roztrhat život na kusy, aby konečně dopadla na dno.
Pokud jsme u celkových čísel, HBO získalo nejvíce sošek – bylo jich 38 –, Netflix jich shrábl 26. Pro HBO jde určitě o reputační vítězství, které se hodí v době, kdy se o ní píše nejčastěji s mohutným osekáváním obsahu a rušením už hotových projektů na platformě Max. Emmy na tom nic nezmění, reagovaly však na mimořádně silný rok způsobem, na nějž si moc nelze stěžovat. Je otázka, jak to bude za rok. Boj o moc v letošních největších projektech jako Rod draka nebo Prsteny moci zatím příliš nevzrušuje.
