V nejznámějším lyžařském středisku v Česku – ve Špindlerově Mlýně – se pomalu život vrací k normálu. Náměstím se prochází skupinky turistů, kromě češtiny začíná být slyšet i němčina. Startuje ostrá letní sezona.
Turistické trasy obráží pelotony cyklistů, většinou na vrnících elektrokolech, na silnici občas zahřmí čtyřkolky. Lanovky jezdí v půlhodinových intervalech, většina hotelů a restaurací jede v plném provozu a snaží se dohnat nedohnatelné.
„Špatná zima ještě umocněná virovou pandemií se v létě dohnat prostě nedá. Výpadek tržeb je obrovský. Ve Špindlu ale počítáme s tím, že alespoň původní plány na letní sezonu splníme. Na rozdíl od našich slovenských středisek,“ říká bez obalu Čeněk Jílek, provozní ředitel skupiny Tatry Mountain Resorts, která zdejší areál provozuje skrze společnost Melida.
Vysvětluje to tím, že Špindl v létě tradičně stojí zejména na českém zákazníkovi a také na Němcích. A ti už začínají jezdit. „Navíc Špindl v létě nemá velké ambice. Není to Lipno nebo Dolní Morava. Půjde teď hlavně o to, jak se hoteliérům podaří dostat zpět své klienty. V tom se jim snažíme všemožně pomoci. Pokud se to podaří, bude to pro Špindl dostačující,“ zamýšlí se Jílek, který před svým povýšením do vedení TMR působil jako generální ředitel právě Špindlu.
Mnohem větší problém pro skupinu TMR je prakticky absolutní výpadek polských turistů, na kterých stojí zejména areály na Slovensku.
„Vždyť oblast Slezska je zavřená. Už teď vidíme na našich areálech, hotelích a akvaparcích, že slovenský klient je neuživí,“ dodává Jílek. Nadějí jsou podle něj Češi, kteří na Slovensku začínají plánovat své letní dovolené. „Objednávky ukazují, že srpen, září a říjen by konečně mohly být slušné měsíce, uvidíme.“
Převedeno do řečí čísel, Špindlerův Mlýn, který kvůli karanténě přišel prakticky o měsíc lyžování, přišel na jaře o tržby kolem 25 milionů korun. Zbytek roku by měl být na svém. Celoroční tržby, které v účetním roce 2019 (končí v říjnu) byly 444 milionů, by se neměly tedy propadnout drasticky, nicméně ne nezanedbatelně.
„Propad o 25 milionů vlastně považujeme za malý zázrak,“ říká k tomu René Hroneš, generální ředitel areálu ve Špindlerově Mlýně. „Přijít opatření proti pandemii o měsíc dříve, byly by dopady zásadně kritičtější.“
Generální ředitel areálu ve Špindlerově mlýně René Hroneš. | Foto archiv Reného Hroneše
To čísla za celou TMR, která dnes kromě Česka a Slovenka operuje také v Polsku a Rakousku, budou mnohem méně „zázračná“. Jílek vypočítává, že skupina jen od března do června přišla na tržbách o vyšší jednotky milionů euro. A další ztráty se dají očekávat i během léta.
„Aktivní prací s náklady se v TMR snažíme co nejvíce sanovat ztráty,“ naznačuje Jílek.
Skupina, jejíž akcie se obchodují na pražské, bratislavské a varšavské burze, totiž sáhla k drastickým opatřením. Její hlavní akcionář a nejvýraznější figura TMR, slovenský finančník z okruhu skupiny J&T Igor Rattaj, přeskupil a zúžil vedení jednotlivých firem TMR, některá oddělení úplně zrušil, propustil stovky lidí a omezil investiční projekty. Například ambiciózní developerské a realitní aktivity má převzít sesterská skupina J&T Real Estate, zatímco TMR by se měla soustředit hlavně na svůj core byznys, kterým je provoz vleků a lanovek.
„Bylo to extrémně náročné období. Ale neměli jsme na výběr. Loučit se s lidmi, kteří s námi skupinu 13 let budují, to je hodně nepříjemné,“ dodává Rattajova pravá ruka Čeněk Jílek.
Také ve Špindlerově Mlýně museli zatáhnout za brzdu. Tradiční každoroční investice v řádu desítek milionů se letos smrskly na nejnutnější provozní opravy a údržbu.
https://www.instagram.com/p/B_5Q_nmHZgx/?utm_source=ig_web_copy_link
Minimálně o rok se posunula výstavba nové restaurace na Horních Mísečkách, nákup nových roleb a další investice do infrastruktury. Stejně tak se posunul klíčový projekt přemostění obou areálů Svatý Petr a Medvědín. Přípravy ale pokračují, ve spolupráci s KRNAP probíhají takzvaná. výchnovně-lesnická opatření, kdy se již částečně odlesňují koridory budoucích nových lanovek a sjezdovek.
Provozní ředitel TMR Čeněk Jílek. | Foto archiv Čeňka Jílka
„Zahájení realizace jsme ale museli odsunout o rok na začátek příštího roku. Zpozdily se některé úřední věci, které podmiňovaly získání stavebního povolení. Kvůli pandemii totiž pořádně nefungovala státní správa a stoprocentně se nerozběhla dodnes,“ říká k tomu šéf tamního areálu Hroneš, který společně s Jílkem minulý týden vyrazil do Prahy za sportovními svazy vyjednávat o snížení nájmu. Melida má totiž areál v dlouhodobém nájmu od České unie sportu a Svazu lyžařů.
„Určitě je to teď téma. Rádi bychom využili program COVID nájemné, a tedy možnost snížení nájemného o 30 procent,“ říká k tomu Jílek. Melida má areál v nájmu do roku 2057 a ročně sportovcům platí přes 40 milionů korun.
Podle tohoto vládního programu stát podnikatelům přispěje na komerční nájem 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. „Ale musí o tom rozhodnout valná hromada ČUS, jde o dodatek nájemní smlouvy, takže to bude složité,“ dodává Jílek.
