Stačí zabočit za roh a z Moskevské ulice se vmžiku ocitnete v Charkovské. V Karlových Varech to jde snadno, cesta ruských okupantů do Charkova díky nesmírně statečnému odporu Ukrajinců takhle hladká rozhodně není.
Válka se však může negativně dotknout i tuzemského lázeňského města. Jistě, válka bude bolet celý svět, a tedy i Česko, Vary však možná ještě o něco víc. A to proto, že některým místním hoteliérům přinášeli zisky a živobytí právě ruští hosté.
„Pro někoho může mít současná situace až likvidační následky, ve Varech je sedmdesát až osmdesát procent hotelů z velké míry závislých na ruské klientele,“ tvrdí Jan Kronika, předseda Krajské asociace hotelů a restaurací.
Kromě téhle funkce je Kronika i šéfem lázeňského hotelu s příznačným názvem Čajkovskij, takže na vlastní kůži zažívá „truchlivou serenádu“. Ta navíc nemá konce – hotel nesoucí jméno petrohradského skladatele se skládá ze dvou poměrně honosných domů, ale už dlouhý čas je otevřen pouze jeden. Provoz nuceně omezil covid, a když už se zdálo, že se byznys znovu rozjede, rozjely se místo toho na cizí území Putinovy tanky.
Ruština se přestala na kolonádě ozývat už s úderem covidu čili před dvěma lety, ale jestliže s opadnutím omikronové vlny podnikatelé věřili, že tam opět zazní, válka na Ukrajině tyhle plány utnula. Tento fakt, tedy nepravděpodobný brzký návrat ruských návštěvníků, potvrdil také hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Na to, jak jsou Vary s Ruskem provázány, odkazují nejrůznější názvy veřejných míst – ve městě je třeba také ulice Petra Velikého. Kořeny toho, že jsou zdejší lázně oblíbenou destinací ruských boháčů, jdou celkem hluboko do historie a bylo by nesmyslné je Varům vyčítat. O dost spornější už byla v posledních dekádách všudypřítomná podbízivost vůči Rusům, která je zde místy nepřehlédnutelná.
Nešlo přitom jen o četné nápisy v azbuce, ty jako by pouze podtrhávaly, že pro zdejší obchodníky byli Češi těmi druhými. Ne že by těmi druhými měli být Rusové, férová by byla rovina. Ta se však mnohdy nekonala, a Vary tím samy přispívaly k nevalné pověsti, kterou u nikoli zanedbatelné části Čechů měly.
Co však dlouho nevadilo a naopak přinášelo vysoké zisky, může teď zdejším podnikatelům zlomit vaz. Problémy, které pro některé hotely začaly covidem, teď ruská agrese zvýraznila a kdoví, možná udělala neřešitelnými.
Buďme ale spravedliví. Už před pandemií si mnozí začali uvědomovat, že provázanost byznysu s výhradně ruskými návštěvníky je nezdravá, a snažili se o lepší balanc. Karlovy Vary se sympaticky začaly otvírat i tuzemským hostům a jejich počty se začaly zvedat.
Jsou však skutečnosti, které jde ovlivnit jen zčásti. Změna kurzu byla a je komplikovaná třeba i kvůli tomu, co líčí mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál: „Větší vzdálenost, která Rusy od Varů dělila, zajišťovala, že ti zpravidla jezdili na dlouhodobější pobyty. Nikoli na prodloužené víkendy, jak to často dělají Češi nebo Němci. Pro hoteliéry to bylo pochopitelně výhodné.“
Zatímco
koronavirová omezení a z nich plynoucí ztráty mohlo město či
stát úlevami a různými
programy
postiženým kompenzovat, v případě „ruského
odlivu“ nic takového neexistuje.
Jako každý si i Jan Kronika z napůl uzavřeného hotelového komplexu Čajkovskij přeje, aby konflikt co nejdříve skončil – kromě obav o bezpečí a soucitu s trpícími má však ještě motivaci navíc a je farizejské mu ji coby hoteliérovi vyčítat. Kronika si však zároveň uvědomuje hořkost ve vzduchu: „Averze vůči Rusům je velká a jejich návrat proto může být hodně složitý.“
Ne všechny hotely ve Varech však zmizení ruských hostů trápí. Starosti tohoto druhu nemá například ikonický Pupp na jednom konci kolonády ani ikonický Thermal tyčící se na tom druhém.
„Ruská
klientela u nás v poslední době tvořila tak jedno procento,“
říká Jindřich Krausz, generální ředitel Grandhotelu Pupp.
„Už zhruba od doby anexe Krymu, tedy asi od roku 2014, se u nás množství ruských hostů blížilo limitně nule,“ sděluje v podstatě totéž Krauszův kolega z Thermalu Vladimír Novák.
Přesto se i hotelů, kde se Rusové prakticky neubytovávali, může krize dotknout. Válka v Evropě odrazuje od cestování zejména mimoevropské turisty, kteří zhusta nerozlišují geografickou polohu. „V podstatě neberou do úvahy, že jsme, co se týká času doletu, zhruba stejně daleko od Korfu jako od Kyjeva,“ podotýká Novák s tím, že právě toto by mohlo odradit hosty z Dálného východu.
Pravdou
však je, že tento negativní efekt není karlovarské specifikum.
„Dokonce si myslím, že by měl víc zasáhnout Prahu, kam směřují
Američané, než náš hotel, který je nyní převážně zaměřen
na německou a českou klientelu,“ tvrdí Krausz z Puppu.
Karlovarským specifikem není ani změna chování hostů, kdy víceméně odpadly rezervace dlouho předem a drtivá většina pobytů je zamlouvána na poslední chvíli, což komplikuje nasazení personálu. V této souvislosti Vladimír Novák uvažuje, že se válka může dotknout pokojských nebo pomocných sil, z nichž část najímá Thermal z Ukrajiny, avšak na odhad konkrétních dopadů je prý v tomto směru ještě brzy.
Celkově vyjadřuje ředitel Thermalu optimismus, čísla hostů se zvedají a hlavní sezona včetně filmového festivalu by snad mohla přinést příznivou budoucnost. Plus minus totéž se line i ze šéfovské kanceláře v Puppu.
Zato hotel Čajkovskij působí tak trochu tísnivým dojem. Ještě tísnivější je, že ve Varech v podobné situaci není ani zdaleka sám. Čekali tam jaro a zatím přišel mráz. Mráz z Kremlu.
