Po desetiletí byla americká společnost Boeing po celém světě známá hlavně výrobou dopravních letadel. Historicky nejrozšířenějším dopravním letounem je dodnes Boeing 737, ale na první příčce v dopravním letectví už je kolos se sídlem v americkém Chicagu v posledních letech střídán francouzským Airbusem.
Důvěra ve 105 let starou leteckou společnost nejvíce utrpěla nehodami nových modelů letadel 737 MAX, při kterých kvůli softwarové chybě zahynulo celkem 346 lidí. Letouny se loni v zimě vrátily na nebeské stezky, ale pošramocenou pověst si Boeing odpáře jen těžko.
Do historie se přitom zapsal také svou dominancí v oblasti dobývání vesmíru. Zkonstruoval například první stupeň rakety Saturn V, na které k Měsíci startovali kosmonauti z programu Apollo, kterým inženýři Boeingu navrhli a postavili i vozítko pro poslední tři mise. I vesmírná sláva Boeingu však v posledních letech vadne.
Foto NASA
Lunární vozítko z dílny společnosti Boeing při misi Apollo 17
V roce 2008 vyhlásila NASA program Commercial Crew Development, poptávající společnost schopnou vyvinout a dodat vládě Spojených států novou vesmírnou loď, která by nahradila tehdy dosluhující raketoplány. Konečné kontrakty byly přislíbeny Boeingu a SpaceX – dnes víme, že tento novodobý vesmírný závod vyhrála druhá zmíněná.
Boeing přitom získal od NASA v rámci programu dokonce o dvě miliardy dolarů více. Zatímco však kosmická loď Dragon 2 od SpaceX má několik podařených ostrých pilotovaných misí za sebou a slouží jako spolehlivý dopravní prostředek astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), projekt Starliner od Boeingu oznámil další odklad teprve zkušebního letu.
Koncem roku 2019 již došlo k pokusu zadokovat Starliner na stanici. Vlivem softwarové chyby však loď nedosáhla potřebné výšky a musela po dvou dnech letu přistát na písčitých pláních Nového Mexika.
Foto NASA
Starliner v Novém Mexiku po neúspěšné zkušební misi
V srpnu tohoto roku měl Starliner v rámci mise OFT-2 znovu zamířit směrem k ISS. Před startem však technici objevili závadu na ventilech u pohonného systému servisního modulu, a proto byl start zrušen. Podle posledních informací z Boeingu vyšetřování závady na ventilech trvá – ventily s největší pravděpodobností zkorodovaly po vniknutí vlhkosti do modulu.
„Bezpečnost lodi Starliner, našich zaměstnanců a členů posádek je nejvyšší prioritou všech týmů,“ uvedl John Vollmer, viceprezident a programový manažer programu. „Nyní věnujeme dostatek času tomu, abychom systém připravili na úspěch při misi OFT-2 a všech budoucích misích Starlineru.“
Na zádrhel zareagovala NASA přesunutím dvou astronautů od Starlineru k misi, odbavené SpaceX. Starliner nepřestává být ambiciózním a komplexním projektem: podobně jako Crew Dragon bude znovupoužitelný, pojme až sedm pasažérů, ale loď Boeingu by měla zvládnout i přistání na pevnině.
Crew Dragon naopak Starliner překonává například v délce samostatného letu i počtu možných použití. Již vynaložené finanční prostředky a úsilí sice tlačí na úspěšné zavedení Starlineru do provozu, ale i trpělivost NASA – která by se jinak ráda vyhnula závislosti na SpaceX – má své limity.
