skip to main content
Future

Vesmírní kovbojové. Jak se rodila křehká důvěra mezi NASA a SpaceX

3 minuty čtení

Když v neděli 2. srpna krátce před třetí hodinou odpolední dosedla loď Crew Dragon do vod Mexického zálivu nedaleko floridského pobřeží, miliony lidí po celém světě si oddechly. Historický trip amerických astronautů Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět totiž po dlouhých dvou měsících zdárně dospěl ke svému konci.

Uzavřela se tak první kapitola dosud veleúspěšné spolupráce mezi Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a soukromou společností SpaceX miliardáře Elona Muska. Spolupráce, která se i navzdory tomuto obdivuhodnému faktu ani omylem nerodila snadno.

Jak totiž přiznali sami pracovníci NASA, zpočátku se na své nové kolegy dívali skrz prsty. Psal se rok 2006 a Muskova firma SpaceX se stala součástí programu COTS, jehož prostřednictvím americká vládní agentura hledala způsob, jak s pomocí soukromých společností zajistit zásobování ISS. Problémem však bylo, že SpaceX tehdy měla za sebou pouhé čtyři roky existence – příliš málo na to, aby mohli mít její lidé nějaké hlubší tušení o tom, jak náročné je vyslat raketu do vesmíru a co vše to obnáší. Alespoň tak o SpaceX uvažovali veteráni ze státní organizace, která dostala člověka na Měsíc.

Ostatně ono se jim nebylo co divit. Tím spíš když to, čím na sebe kalifornská společnost v průběhu tohoto a pár následujících roků upozorňovala, byly především Muskovy troufalé, ba až velkohubé komentáře a několik neúspěšných raketových testů.

Podle vyjádření bývalého astronauta Garretta Reismana pro CNN panovalo v NASA přesvědčení, že SpaceX „jsou nebezpeční kovbojové, kteří někoho zabijí“. Právě Reisman v roce 2011 do SpaceX nastoupil, aby jeho inženýrům pomohl s vývojem Crew Dragonu.

Nelichotivé pověsti se lidé z Muskovy firmy těšili relativně dlouho, a to dokonce i poté, co jí NASA jako jednomu ze svých dodavatelů v rámci sjednaných kontraktů vyplatila desítky miliard dolarů. Té části pracovníků, která se SpaceX na tomto zbrusu novém plavidle spolupracovala, dávali kolegové často různými způsoby najevo, co si o jejich projektu skutečně myslí.

O tom, že si v NASA někteří od spolupráce s Muskem zpočátku příliš neslibovali, svědčí i fakt, že agentura ve vývoji nástupce raketoplánů nadále sázela především na Boeing a jeho Starliner, který měl být přímým konkurentem Crew Dragonu. Zatímco kontrakt SpaceX na výrobu modulu schopného dopravovat lidi na ISS byl oceněn na 2,6 miliardy dolarů, v případě Boeingu byla hodnota zakázky vyčíslena až na 4,2 miliardy. Logika NASA zněla zhruba následovně: Boeing je přece přední americkou firmou, která se výrobou letecké techniky zabývá bezmála 100 let, co by se tak asi mohlo pokazit?

Jenže ejhle! Z důvodu neplánovaných prodlev v dodávce klíčových součástek ze strany jeho subdodavatelů a chyb ve výrobním procesu musel Boeing start svého Starlineru několikrát odložit. K prvnímu orbitálnímu testu (samozřejmě bez posádky) nakonec došlo loni v listopadu, ale let jako takový byl učiněným fiaskem: na požadovanou oběžnou dráhu se plavidlo kvůli problémům se softwarem vůbec nedostalo, a proto se vedení společnosti na jaře letošního roku nechalo slyšet, že to během podzimu zkusí znovu a lépe. Za tímto účelem si už firma dala stranou v přepočtu přes 10 miliard korun.

Zatímco Boeing zůstává pouze u plánů, za SpaceX mluví konkrétní činy. Tyto činy nesou jména jako Falcon 9, Falcon Heavy nebo právě Crew Dragon, který už na rozdíl od Starlineru na oběžné dráze byl a úspěšně se i s dvojicí astronautů dokázal vrátit zpět na Zemi.

Reklama

Samozřejmě ani Muskovi se potíže nevyhnuly. Stačí vzpomenout například na incident z června roku 2015, kdy jedna z jeho raket měla společně s předchůdcem dnešního Crew Dragonu dopravit na ISS dvě tuny zásob. Na raketě Falcon 9 se tehdy podle dostupných informací utrhla tlaková nádrž s heliem, což v konečném důsledku vedlo k impozantnímu výbuchu zhruba dvě a půl minuty po startu. Nebo na nezdar ze září 2016, kdy stejná nosná raketa explodovala ještě na startovní rampě na mysu Canaveral, přičemž společně s ní se vmžiku vypařil i satelit, jehož prostřednictvím chtěl Facebook pokrýt internetem některé části Afriky a Středního východu.

Jak ovšem vidno, Musk i lidé z jeho SpaceX se z těchto nezdarů v průběhu několika uplynulých let poučili a jsou to právě oni, kdo na prahu třetí dekády 21. století udává směr v závodech o dobývání vesmíru prostřednictvím soukromých společností. A to navzdory faktu, že se jejich pracovní postupy vymykají všem dosud zaběhlým zvykům.

Největší výzvou bylo přesvědčit NASA, že to děláme velmi odlišně, ale správně.

Na vývoj prvního Dragonu, schopného převážet výhradně náklad, dala NASA SpaceX k dispozici celkem 475 milionů dolarů. Musk ale musel do kapsy sáhnout ještě hlouběji – konkrétně pro 545 milionů. A protože ani on sám si peníze (nejspíš) netiskne, měl v úmyslu některé pozemní testy svého plavidla zkrátit nebo je rovnou vynechat, což bylo pochopitelně z hlediska americké vládní agentury nepředstavitelné.

„První letový test mohl (zároveň) posloužit jako tyto rozsáhlé systémové testy,“ řekla před několika lety prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell. „Největší výzvou po celou tu dobu myslím bylo přesvědčit NASA, že ačkoli k tomu hodláme přistupovat velmi odlišně, uděláme to správně,“ dodala s tím, že obě organizace byly například zvyklé používat jiné programovací jazyky, kvůli čemuž se společné mítinky zbytečně protahovaly.

Pracovníci Národního úřadu pro letectví a vesmír postupují pomalu, metodicky, organizovaně a jsou zaměřeni na detail, kdežto ve SpaceX zase sázejí na to, aby se co nejrychleji posouvali vpřed, a nebojí se cokoli za chodu změnit. „Věci, které by v NASA trvaly rok, stihli za měsíc,“ vysekl Muskově firmě poklonu Reisman.

A možná právě proto se může loď Crew Dragon už nyní chystat na svoji druhou misi k ISS. Ta se má podle současných plánů uskutečnit příští rok na jaře, přičemž účastnit se jí bude i astronautka K. Megan McArthur, shodou okolností manželka Boba Behnkena. Kdy bude americké astronauty vozit do vesmíru i konkurenční Starliner od Boeingu, zůstává zatím ve hvězdách.

SpaceX během posledních let ukázal, že není jen partou bláznivých snílků, ale společností, jejíž nápady – jakkoli se mohou na první pohled zdát neotřelé a nemyslitelné – mají budoucnost.

Vůbec nejlépe to vystihl už zmiňovaný Reisman: „Když slyšíte NASA říkat, že nám měli důvěřovat víc… Kdybyste mi tyhle slova pustili tak před osmi lety, byl bych v šoku. Tehdy bylo takové uvažování ryzí sci-fi.“

Reklama
Reklama