Platy mají lidé v hlavním městě republiky průměrné, přibývá jim volného času, ale také aut. A vlastnit byt je v Praze kupodivu stále dostupnější než třeba v Barceloně.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) představil novou rozsáhlou analýzu Praha v evropském kontextu. Projekt připravila jeho Kancelář strategií a politik udržitelnosti na základě komplexních dat z tuzemska i zahraničí, která zpracovala do interaktivních grafů.
Ve výběru dvanácti měst najdeme kromě Prahy také Budapešť, Varšavu, Kodaň, Stockholm, Vídeň, Mnichov, Amsterodam, Milán, Barcelonu, Bukurešť a Sofii. Pestrá paleta tak zahrnuje významné metropole všech částí Evropské unie, která jsou s Prahou nejsrovnatelnější.
„Prahu porovnáváme s podobně velkými a významnými evropskými městy. Díky spolupráci se zahraničními partnery jsme získali i data neveřejná, a to včetně jejich interpretace v lokálním kontextu. Právě lokální kontext je pro pochopení a výklad sesbíraných dat velice podstatný,“ zdůrazňuje ředitel IPR Ondřej Boháč.
Výzkum, který hodlá Institut pravidelně aktualizovat, je zaměřený na každodenní život lidí ve městě od bydlení přes dopravu, práci i studium až po volný čas. Jak si naše hlavní město v evropském kontextu vede?
Volného času pomalu přibývá, ale Praha stále zaostává
Průměrná hodnota času stráveného prací se ve srovnávaných městech mezi lety sice o necelou minutu zvýšila, ale ve většině měst včetně Prahy času v práci ubylo. Lidem v Praze se spolu s obyvateli Vídně ulevilo dokonce nejvíce, a to až o půldruhé hodiny.
I tak ale čas strávený v práci v české metropoli zůstává poměrně vysoký, stejně jako v celém postkomunistickém bloku, kde evropský průměr převyšuje téměř o dvě hodiny.
Průměrné příjmy i dlouhodobě nízká nezaměstnanost
Aby rostl příjem, musí dále růst produktivita práce. Města proto potřebují lákat investory a nabídnout jim přívětivé podmínky k podnikání. To funguje například v Dánsku nebo Švédsku, kde lokální daně tvoří až 37 procent celého daňového mixu – do pražské pokladny směřuje přímo pouze jediné procento daní vybraných na jejím území.
Saturovaný trh práce přináší nízkou nezaměstnanost, kdy podobně dobře jsou na tom už jen Mnichov a některá rychle rostoucí města na východě. Na rozdíl od nich ale Praha naráží na nedostatek lokálních lidských zdrojů, a je tedy závislejší na pracovní síle ze zahraničí.
Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha
Bydlení dostupnější než v Barceloně?
Z výzkumu vychází, že nedostupnost bydlení je aktuálním společenským tématem v celé Evropě. Dostupnost konkrétně vlastního bydlení se ve většině evropských metropolí neustále snižuje a Praha patří k nechvalně známým městům, kde je trend nejsilnější.
Podobně bledé vyhlídky na pořízení vlastního bydlení mají už jen obyvatelé Barcelony nebo Amsterodamu, kteří za vlastní byt také zaplatí více než dvanáct hrubých ročních platů. A pouze v Barceloně je pak nedostupnost vlastnického bydlení existenčním problémem stejně jako v Praze.
Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha
IPR uvádí, že v roce 2021 bylo v Praze až devatenáct procent domácností zatíženo nadměrnými náklady na bydlení, což znamená, že na své bydlení musí vynakládat více než čtyřicet procent čistého příjmu.
Praha proto v posledních letech podniká kroky ke zvýšení dostupnosti bydlení. Pomoci by mohla například zřízená Pražská developerská společnost, která by měla postupně vybudovat až osm tisíc nových městských nájemních bytů.
„Dostupnost vlastnického bydlení je problémem všude, kde jsou nemovitosti investičně atraktivní – tedy ve většině evropských měst, včetně Prahy. Jejím dlouhodobým cílem však je, že tu nemáme dostačující alternativu ve formě nájemního bydlení. Jak je vidět na příkladech z Evropy, dostupné nájmy v rámci komerčního sektoru samovolně bez regulací nevzniknou,“ říká Boháč.
Město automobilů, kterému ostatní ujíždějí na kolech
Česká metropole má dle výzkumu ze všech měst nejnižší podíl cyklistů. Zjištěné údaje potvrzují, že města v postkomunistických zemích stále procházejí obdobím výrazného používání automobilů, které naopak v rozvinutějších zemích pomalu odeznívá.
Nejvíce aut na osobu mají východní země, nejméně ty západní. Zatímco města západní Evropy se snaží počet automobilů snižovat, v Praze a metropolích dál na východ vidíme pravý opak. Od roku 2012 přibylo v hlavním městě 205 automobilů na tisíc obyvatel a nyní je jich kousek přes sedm set.
„Jasně se odlišují města z postkomunistického bloku, kde počet aut v posledních letech roste. Ve městech severní, západní a jižní Evropy jejich počet zůstává stejný nebo klesá,“ doplňuje Lucie Pára za Kancelář strategií a politik udržitelnosti z IPR Praha.
Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha
Extrémním příkladem je pak Varšava s 820 auty na tisíc obyvatel. Úplně na opačné straně motoristického přístupu najdeme Barcelonu, Kodaň nebo Amsterodam, kde na stejný počet obyvatel připadají méně než tři stovky aut, což se projevuje i na kvalitě ovzduší.
Města, kde lidé dýchají méně oxidu uhličitého, vykazují oproti české metropoli zhruba třetinový až poloviční počet registrovaných aut na počet obyvatel. Také disponují násobně vyšším podílem elektrických a hybridních automobilů.
Amsterodam a Kodaň dlouhodobě vynikají nejvyšším podílem cyklistů, a i ve Stockholmu a Vídni je tento podíl zhruba sedmkrát vyšší než v Praze. Je ale potřeba dodat, že cyklistická města jako Stockholm, Kodaň, Vídeň i Amsterodam mají na rozdíl od kopcovité Prahy výhodnější reliéf.
Rozsáhlá síť MHD, nízké jízdné
Praha tradičně exceluje ve využívání veřejné dopravy. K ní obyvatelstvo motivuje stále relativně nízká cena jízdného, rozsáhlá síť veřejné dopravy a metro dostupné takřka po celém městě. V roce 2023 ji využívalo na denní bázi až 71 procent lidí – vůbec nejvíce ze všech 83 evropských měst, ve kterých probíhalo poslední měření Evropské komise.
Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha
Klíčovým faktorem atraktivní veřejné dopravy jsou pro obyvatele i návštěvníky měst linky metra. Pražská podzemní síť odpovídá spíše západoevropským metropolím než srovnatelným městům postkomunistických zemí, jako jsou Varšava, Budapešť nebo Bukurešť.
„Máme kvalitní, spolehlivou a dostupnou veřejnou dopravou, která může inspirovat ostatní metropole. Neměli bychom se tedy bát nastavit mantinely pro individuální automobilovou dopravu,“ uzavírá Jakub Stuchlík za Kancelář strategií a politik udržitelnosti z IPR Praha.
