Mirai, Kryštof, Lenny, Kazma, Sebastian nebo Adam Mišík. Tahle jména současné české pop music jste rozhodně někdy slyšeli. Jméno Ondřej Fiedler vám ovšem mohlo uniknout. Přitom nebýt jeho, možná by tyhle hvězdy tolik nezářily.
Ondřej Fiedler je v našem letošním výběru 30 pod 30, protože skládá a produkuje úspěšné písničky a má nakročeno k tomu, mít vlastní hudební vydavatelství. Hudba, kterou napsal pro Lenny, Sebastiana nebo kapelu Mirai, posbírala v uplynulých letech různé hudební ceny a patří k tomu nejhranějšímu v českých rádiích. To je klíčové – právě skrze rádia (a také živým hraním) totiž Fiedler vydělává nejvíc peněz. YouTube se zase stará o popularitu.
Jeho asi nejvýraznější počin posledních měsíců je Kazmova píseň a videoklip Cizí zeď, která měla týden po vydání skoro dva miliony zhlédnutí. Aktuálně je to 11 milionů.
Cesta k takovým číslům ale pochopitelně nebyla úplně snadná. Fiedlerovi je 27, pochází z Liberce a na střední škole rýsoval mosty. Liberec a okolní krajina inspirovaly k tvorbě řadu známých architektů. On tam ale našel spíš inspiraci hudební – ve volném čase měl v rukou častěji kytaru a malé klávesy Casio než tužku a pravítko. Odmala ho fascinoval hudební svět, život v autě a na pódiu.
„Po maturitě jsem šel na příjmačky na vysokou – a udělalo se mi mdlo z představy další školy. Tak jsem se osmělil a zavolal domů, že studovat už nebudu, že chci dělat muziku,“ popisuje Fiedler. „Máma mi později přiznala, že mě jednou slyšela hrát přes dveře, až ji to rozbrečelo, a řekla si, že mi v tom musí nechat volnou ruku,“ dodává.
Pár let se protloukal, jak se dalo. Chvíli spal u kamaráda v bytě v pražských Holešovicích, živil se různými brigádami, hrál na ulici i v metru. Pak se dostal mezi hudebníky, pár z nich začal doprovázet na kytaru (dodnes je kytaristou Lenny) a postupně pro ně začal psát a nahrávat hudbu. „Dlouho to děláš úplně zadarmo. Nakupuješ si kytary, super vybavení, něco se snažíš dělat. V jeden moment už jsem byl vážně zlomený,“ popisuje Fiedler.
A pak přišly hity. Píseň Toulavá, kterou v roce 2015 napsal pro zpěváka Sebastiana, dostala Českého slavíka a prakticky obsadila tuzemská rádia. O rok později vznikl pro Lenny song Hell.o, který doslova dobyl Itálii. „Tam jsem poprvé zažil, co je to mít úspěch v zahraničí. Najednou se to otočilo, vozili nás sem a tam, hráli jsme pro 40 tisíc lidí. Měl jsem pocit, že už je všechno možný,“ pokračuje.
Tehdy si začal dělat byznysplán: „Osvědčilo se to, načrtli jsme si to s Lenkou a začalo to fungovat. Přišly další hudební ceny i plné koncerty.“ O necelé tři roky později už si ty, s nimiž by rád spolupracoval, vybírá mezi největšími českými hvězdami. Myslí si třeba na kapelu Lucie. Jedno velké české jméno plánuje brzy představit.
Jeho vzory i sny jsou ale v zahraničí – kapely jako Bring Me The Horizon, Imagine Dragons nebo Linkin Park. Ondřej Fiedler věří, že se dá i z České republiky prosadit venku. Je ale potřeba vystoupit z domácí komfortní zóny a sledovat světové trendy – dění v Británii, USA i na severu Evropy… Bez toho se prý hit napsat nedá: „Inspiraci hledám neustále, pořád poslouchám něco v autě, venku, na YouTube, na Spotify. Vnímám a nasávám ty nálady a někde vzadu v hlavě si to ukládám.“
Ročně složí 20 až 25 songů. Přiznává, že v zahraničí by možná musel přitlačit. „Teď jsou ve světě moderní songwriting kempy, kde se potkávají zpěváci, textaři a songwriteři a budují takové malé fabriky na hity. Denně udělají i několik písní,“ popisuje. Sám si to vyzkoušel letos na prvním českém kempu a chce se vydat na další po celé Evropě.
Rodák z Liberce prostě ví, že chce s muzikou cestovat po světě. „Můj sen je Grammy,“ říká vážně. „Jo a chtěl bych jednou dělat se Stounama,“ dodává se smíchem.