Pan Jorgensen opouští pozici ve společnosti Cadabra. I takhle by za jistých okolností mohla znít zpráva, která ve skutečnosti mluví o tom, že se Jeff Bezos loučí s vůdčí rolí v Amazonu. Čili ve společnosti, kterou před sedmadvaceti lety založil, a jejímž prostřednictvím se stal nejbohatším člověkem planety.
Proč Jorgensen a proč Cadabra? K tomu se dostaneme, nejprve aktuální e-mail rozeslaný v úterý Bezosem na rozloučenou se zaměstnanci Amazonu. „Jak se mohlo stát, že jsme jednou z nejúspěšnějších společností světa? Základem všeho je objev. Společně jsme dělali bláznivé věci a přetvořili je na věci normální,“ zněla jedna z rozlučkových pasáží.
I ve svém „goodbye“ – ke kterému fakticky dojde ve třetím čtvrtletí tohoto roku – dostál sedmapadesátiletý miliardář tomu, že sám formuje skutečnost. V několika větách charakterizoval svůj příběh tak výstižně, že lépe ho shrnout nejde. Sluší se však odvyprávět jeho základní kontury.
Jedná se o příběh velkého vizionáře. Člověka, který pohádkově zbohatl zásluhou unikátní schopnosti předbíhat dobu.
Když ho v půlce roku 2018 navštívil redaktor amerického Forbesu, Bezos na chválu, že Amazon měl tehdy za sebou skvělé čtvrtletí, nemohl odpovědět lakoničtěji: „Díky, ale to pro mě bylo před třemi lety. Teď pracuji na čtvrtletí roku 2021.“
Chytneme-li miliardáře za slovo, pracoval již před třemi lety na předání žezla od mocného království. Jak bude jím založené impérium vypadat bez něj? Schopnost spatřit budoucnost a chytit ji za nohy převezmou v Amazonu jiní a DNA společnosti by měla zaručit, že se to bude dařit. Přesto není sporu, zakladatelův „ostrovid“ bude chybět.
Bez něj by Amazon nejenže nevznikl, ale vyvíjel se jinak. Když v roce 2007 prosazoval Bezos na představenstvu premiérový pokus o výrobu hardwaru, tedy čtečky Kindle, zástupce pro maloobchod a práci se zákazníky ihned protestoval.
„Podle mě nestihneme včas první dodávky. Budeme mít nízké výnosy. Nebudeme zvládat poptávku. Zákazníci budou akorát naštvaní. Hardware je těžká disciplína a my jsme softwarová společnost,“ zaznělo z jeho úst.
Bezosova reakce? „Připouštím, že tohle všechno se může stát, přesto si myslím, že zvládnutí výroby hardwaru pro naši společnost představuje dobrou vizi, takže bychom se to měli začít učit.“
Výsledek sporu je dnes jasný, v Amazonu je Kindle hýčkaným produktem. A to nejen proto, že jde o zlomový produkt, ač potíží s hardwarem si Amazon v dalších letech „užil“ dost a dost. Důvodem hýčkání je i jistá nostalgie, poněvadž čtečka Kindle odkazuje na návrat ke knižním počátkům firmy.
Premiant z garáže
Vyprávění Bezosovy cesty za úspěchem jako by se dosud inspirovalo jeho sklonem k předbíhání doby, teď už ale způsobně míří k úvodu dobrodružství. Do legendární garáže, kde Bezos 5. července 1994 svou firmu založil.
Už tehdy mu ustupovaly vlasy a za sebou měl vystudovanou informatiku na Princetonské univerzitě, kde patřil k nejlepším. Coby premiant začal mladý Jeff naplňovat život jako vypadlý ze stránek románů o outsiderech, kteří navzdory předpokladům došli k zářivému, nečekanému štěstí.
Budoucí multimiliardář se narodil sedmnáctileté středoškolačce a majiteli obchodu s motocykly Tedu Jorgensenovi. Manželství se záhy rozpadlo a matka se v roce 1968 znovu provdala za kubánského přistěhovalce Miguela Bezose, který jejího malého synka adoptoval.
Mladý Jeff se svým adoptivním otcem | Foto Amazon News
Do garáže, kde se zrodil Amazon, vjel už dospělý Bezos autem: po štrece z New Yorku, kde tenkrát žil, do Seattlu, kde se žít rozhodl. Za volantem seděla jeho dnes už bývalá manželka a spolujezdec sepsal první byznysplán. První nástin, podle kterého v následujících dekádách Bezos ovládl svět.
Firma byla původně online knihkupectvím. Dokonce se ani nejmenovala Amazon, nýbrž Cadabra. Nový název, odvozený od řeky Amazonky, nahradil Cadabru, protože jeho prvním písmenem bylo A – podle Bezose výhodnější ze strategických i marketingových důvodů.
Amazonka je nejdelším tokem na Zemi a též cesta Amazonu ke globálnímu triumfu vedla přes nespočet zákrutů, bahnitých míst i slepých ramen, odkud to nešlo dál. Na druhou stranu, při vědomí, že firma existuje jen něco málo přes čtvrtstoletí, vzbuzuje podobně dechberoucí dojem svým dravým proudem a stále širším „korytem“ působnosti.
Z online knihkupectví, do něhož mladík investoval 300 tisíc dolarů darovaných rodinou, je dnes nadnárodní technologický gigant a obchodní řetězec, zaměstnávájící 1,3 milionu lidí a obsluhující stovky milionů zákazníků. A premiant z garáže se stal loni podle Forbesu prvním člověkem, jehož jmění přesáhlo 200 miliard dolarů.
Bezosův hvězdný úspěch je právem dopodrobna pitván. Je předmětem mnoha analýz, vycházejí o něm knihy, ale vzdor mnoha popsaným stránkám lze tento úspěch vcelku zdařile zestručnit. Vtěsnat jej do teze, která sice nebude vyčerpávající, ale ani nepřesná a zavádějící.
Kromě už zmíněného vizionářství byl pro Bezosův úspěch klíčový jeho přístup k podnikání. Jedna z budov, v níž v Seattlu sídlí ústředí společnosti, se nazývá Day 1 Tower podle Bezosovy známé poučky, že je stále počítán pouze „první den“ rozvoje internetu, a tím pádem stojí i Amazon pořád na startu.
Vzhledem k pozici, na níž se dnes Bezosův podnik nachází, vypadá slogan o startu takřka nevhodně a určitě nekoresponduje s faktickým stavem věcí. Zakladatel se však na svou firmu snažil dívat nadále jako na startup, do kterého byly vloženy první investice – a jenž se zrovna nadechuje ke strhující jízdě.
Svůj přístup popsal Bezos pro americký Forbes na příkladu tradiční podnikové hierarchie. „Dejme tomu, že nějaký manažer přijde s novým nápadem. Musí o něm přesvědčit svého šéfa, šéfa svého šéfa, šéfa šéfa svého šéfa a tak dále, takže ‚ne‘ vyřčené kdekoli v téhle pyramidě může celý nápad zabít.“
Právě proto dokážou podle Bezose porážet drobounké startupy i obrovské firemní kolosy. „Třeba devatenáct investorů řekne ne, ale stačí, aby dvacátý souhlasil, a z nápadu se stane podnikatelský záměr.“
Že princip, kdy jedno „ne“ nezhatí veškerou naději, zavedl Bezos v Amazonu, je detail poměrně věrně ilustrující příčiny nevídaného rozmachu. Detail, který přiměl Warrena Buffetta, dnes devadesátiletou ikonu investičního světa, k prohlášení, že se „Bezosovi podařilo něco, co jsem v životě neviděl.“
V elektronickém dopise zaměstnancům Jeff Bezos sdělil, že volný čas využije k tomu, aby se soustředil na svůj fond podporující předškolní stipendia pro potřebné komunity. Další jeho fond má za cíl ochranu přírody ohrožené globální změnou klimatu a boháč do něj před rokem vložil 10 miliard dolarů.
Bezos je nadále činný také ve společnosti Blue Origin vyvíjející rakety pro komerční lety do vesmíru a v neposlední řadě míní větší část energie napnout ve prospěch listu The Washingthon Post, který mu rovněž patří.
Tohle vše obsahoval Bezosův e-mail na rozloučenou, ovšem úplný konec dopisu patřil lidem z Amazonu. „Dál vymýšlejte nové věci a nezoufejte, když váš nápad zpočátku vypadá šíleně. Nebojte se bloudit. Ať je vaším kompasem zvědavost. Den 1 pořád trvá.“
