Dvojciferná inflace děsí stále více Čechů, kteří podle průzkumu Generali Investments vnímají právě inflaci a drahé energie jako největší riziko pro své finance. Aktuální situace přitom přináší největší rizika pro domácnosti a investory, kteří jsou pasivní a konzervativní.
Lpění na bankovních depozitech a hotovosti už v roce 2016 připravilo domácnosti o 14 miliard korun. A současná vysoká inflace i rostoucí úrokové sazby tuto částku zhruba zpětinásobily.
„Aktuální složitá doba nutí lidi zamyslet se nad výdaji a příjmy, hodnotou peněz a svou finanční situací. Měli by přemýšlet o tom, kolik prostředků budou potřebovat v konkrétní fázi života, kolik mají mít v likvidní rezervě, kolik by měli mít nachystáno pro nahodilé skutečnosti a pak kolik budou potřebovat na stáří, říká generální ředitelka a předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Lenka Kejíková.
Nejhorší je nedělat nic
Skoro polovina českých domácností stále neinvestuje a čtvrtina z nich má peníze jen na běžných účtech nebo v hotovosti, kde nemají žádné zhodnocení. Za posledních 20 let přitom peníze uložené na běžném účtu ztratily polovinu hodnoty. To velmi dobře ukazuje, že nejhorší je nedělat nic. „Prvním pravidlem v čase vysoké inflace je držet minimum prostředků v hotovosti,“ podotýká analytik Generali Investments CEE Martin Pohl.
Kam tedy s penězi? Základem je mít přiměřenou finanční rezervu pro neočekávané nahodilé události. Zde je vhodné využít buď spořicí účet, nebo konzervativní fondy, jejichž portfolio se skládá z nástrojů peněžního trhu.
Příkladem mohou být fondy krátkodobých investic. Výnosy sice nepokryjí inflaci, ale díky současné výši úrokových sazeb je inflace už tolik nepožírá. A porážet inflaci není cílem této části portfolia.
Zbývající prostředky je vhodné investovat a volit takové instrumenty, které odpovídají finančním cílům, rizikovému profilu a časovému horizontu. „Pro každého klienta máme v nabídce něco, co odpovídá jeho rizikovému profilu, ale teď nás čeká doba, kdy i konzervativnější investice budou mít poměrně zajímavé výnosy,“ připomíná Lenka Kejíková.
„V příštím roce je očekávaná inflace někde pod 10 procenty, možná i níže. A pokud je investor ochoten jít do něčeho méně likvidního, může se dostat k výnosu přes pět procent. Pokud půjde do instrumentu, který má charakter investice – což s sebou samozřejmě nese riziko vývoje – může dostat podstatně víc,“ doplňuje bývalý guvernér ČNB a dnes hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer.
Defenzivní část portfolia lze uložit do konzervativních instrumentů, jako jsou spořicí účty či konzervativní podílové fondy, unikátní situace na trhu pak zvyšuje atraktivitu dluhopisů. „Úrokové sazby ČNB jsou tak vysoko, jako nebyly dvě desetiletí. Lze je zamknout právě do dluhopisových fondů. Fondy s nízkým rizikem nabízí výnos do splatnosti okolo pěti procent a fondy investující do firemních dluhopisů dokonce osm procent,“ popisuje Martin Pohl.
Pro trpělivé investory jsou tu akcie. Trik je však právě v trpělivosti – pokud investor udrží nervy, potom si nemusí dělat hlavu z hrozivě vyhlížejícího čísla roční inflace a může se dívat na mnohem dlouhodobější horizont. „Navzdory letošní extrémní inflaci a poklesu akciových trhů by výkonnost dobře diverzifikovaného portfolia inflaci za posledních deset let bezpečně překonala,“ doplňuje Pohl.
Krypto a neférové dluhopisy
Vysoká míra inflace ale paradoxně jinak konzervativní Čechy občas žene až do příliš velkého rizika. Opatrnost je na místě například v souvislosti s kryptoměnami.
„Korelace s inflací je mizivá a v letošním roce dokonce investoři utrpěli ztráty v řádu desítek procent v důsledku citlivosti sektoru na utahování měnové politiky a neživotaschopnosti řady projektů v kryptosvětě,“ doplňuje Pohl, který má za sebou dvacet let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, podílí se na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfolií.
„Nesnažte se inflaci porazit za každou cenu a rozhodně ne za cenu neúměrného rizika, které se skrývá pod na první pohled netransparentními a pokoutně nabízenými investicemi,“ varuje i před některými firemními dluhopisy, do kterých mnozí Češi investují s vidinou až neuvěřitelného výnosu, aniž by si ověřili, jak je daná firma zajištěná a zda je vůbec životaschopná.
„Pro laiky je určitě lepší cesta přes dluhopisové fondy nebo penzijní fondy, případně přes dluhopisy velkých, například energetických podniků nebo státní dluhopisy,“ dodává Miroslav Singer.
Myslet na budoucnost
Důležité je včas myslet na důchod a začít si odkládat dostatečné finanční prostředky, například v rámci doplňkového penzijního spoření, kdy můžete využít státní podpory, příspěvků zaměstnavatele nebo daňových výhod.
Zhodnocení peněz pak můžete ovlivnit sami volbou vhodné strategie – vybírat můžete z široké nabídky účastnických fondů penzijního spoření či investičních fondů. „Tady platí, že čím dříve začnete, tím lépe. I kdyby to na úplném začátku měla být tisícovka měsíčně. Když to budete investovat 40 let, projeví se zázrak složeného úročení,“ konstatuje Martin Pohl.
Už při investici 1000 korun měsíčně s nižším, průměrně třeba tříprocentním výnosem se za deset let letech dostanete 140 tisíc, po dvaceti letech na 328 tisíc a po 40 letech už je to 920 tisíc. „Dlouhodobost a reinvestování výnosů dělají divy,“ říká k tomu analytik Generali Investments.
A kdo se drží pouček, může dosáhnout i lepších výsledků. „Pokud je cílem zajištění na důchod a investiční horizont v desítkách let, vyplácí se dynamičtější strategie a sázka na portfolio s převahou akcií, které se teprve ke konci začne zkonzervativňovat,“ popisuje Pohl. „Abyste v závěru investičního cyklu, kdy peníze budete potřebovat, měl dostatečnou jistotu, že je uvidíte.“
