České domácnosti jsou i v současné ekonomické situaci schopny generovat úspory. Více než polovina z nich si spoří pro případ nečekaného výpadku příjmů, ale osmnácti procentům Čechů by jejich finanční polštář vydržel maximálně měsíc.

Podle srpnového průzkumu agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci (ČBA) se inflací šplhající ke dvaceti procentům cítí ohroženy dvě třetiny populace. Více než čtvrtina respondentů uvedla, že je zdražování ohrožuje velmi, a šest z deseti Čechů očekává, že na konci letošního roku se jejich ekonomická situace zhorší.

Přesto čtyřicet jedna procent z nich uvádí, že své peníze neplánuje před inflací nijak chránit. ‚‚Často je to způsobeno tím, že se Češi příliš nevyznají v doporučeních ekonomických odborníků, případně že nerozumí investicím,“ říká k výsledkům průzkumu Michal Straka, specialista agentury Ipsos na finanční trhy.

Muži a lidé do 26 let častěji volí investice do akcií a dluhopisů či do kryptoměn a NFT. Naopak lidé ve věku 54–65 let častěji neplánují žádná opatření. | Zdroj Ipsos, ČBA

Dobrou zprávou z hlediska finanční gramotnosti je, že nějakou formu finanční rezervy si vytváří padesát pět procent dotázaných. Peníze dávají stranou zejména pro případ nečekané události, druhým nejčastějším důvodem je snaha zajistit se na stáří.

Přibližně třetina Čechů odkládá měsíčně necelou tisícovku, zhruba stejný podíl zvládne každý měsíc uspořit do 2,5 tisíce korun. ‚‚Finanční rezerva domácnosti by měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů. Podle průzkumu se tím řídí necelá polovina obyvatel, což není špatná zpráva, ale pevně věřím ve zlepšení v příštích letech,“ uvádí výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková.

Osmnácti procentům respondentů by tato rezerva vydržela maximálně měsíc, oproti loňskému šetření tento podíl klesl o dva procentní body. Třicet jedna procent lidí by pak vydrželo tři měsíce.

Zdroj Ipsos, ČBA

Průzkum finanční gramotnosti Čechů proběhl na reprezentativním vzorku populace lidí ve věku od osmnácti do devětasedmdesáti let. Souhrnný index letos stoupl na padesát šest bodů, což je oproti loňsku zlepšení o jeden bod. Nejlepších výsledků dlouhodobě dosahují lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé nad padesát let.

Situace však podle ČBA není dobrá – u ostatních skupin obyvatel je finanční gramotnost výrazně nižší. ‚‚Proto chceme dát dohromady pracovní skupinu a dostat finanční vzdělávání na druhý stupeň základních škol jako povinný předmět,“ říká Zahálková a zmiňuje rovněž projekt Bankéři do škol.

V jeho rámci si loni vyslechlo přednášky o financích přes čtyři tisíce českých žáků. ‚‚Při desítce tisíc škol v Česku je to však pouhá kapka v moři,“ upozorňuje Zahálková.

Zdroj Ipsos, ČBA

Také čísla z aktuálního průzkumu ukazují, že nejvíc lidí získává znalosti o financích až na základě svých zkušeností. ‚‚Zajímavé je, že poradce z banky, který by měl být jedním z klíčových kanálů, je v tomto ohledu až na druhém místě. Učíme se spíš sami,“ komentuje Straka z Ipsosu. 

Sedmdesát procent respondentů má za to, že na finančním vzdělávání by se měl podílet hlavně stát. Pouze třináct procent soudí, že si v této oblasti vystačí se svými znalostmi, šedesát procent se musí v některých případech radit s odborníkem. Šest procent populace v otázkách peněz tápe zcela.