V době, kdy Asie a USA zesilují boj o inovativní farmacii, má Česko šanci stát se jedním z lídrů oboru, který jen prostřednictvím klinických studií loni přinesl české ekonomice pět miliard korun. „Musíme ale jasně ukázat, že je to pro nás priorita. Bez rozhodných kroků hrozí, že zůstaneme pozadu,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Osm miliard korun. Tolik investoval dánský kolos Novo Nordisk do modernizace továrny v Jevanech u Prahy. Proteiny, které z tamních linek míří do světa, slouží k vývoji klíčových léků na obezitu a cukrovku. Pro nejhodnotnější evropskou farmaceutickou firmu jde o jediný výrobní závod mimo domácí Dánsko a mimo USA.
„Česko bylo dosud vnímáno hlavně jako doména generických léků. Teď tu máme inovativní výrobu. A přesně takových investic bychom tu mohli mít násobně víc,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Asociace v Česku funguje od roku 1993 a dnes sdružuje zástupce 35 nadnárodních lídrů oboru, tedy společností, které za posledních třicet let vyvinuly devadesát procent nových léků zajišťujících sedmdesát procent současného obratu trhu s léčivy.
Přestože je Česko malý trh, globální inovace umí přitáhnout i díky dobrým výsledkům v oblasti klinického výzkumu. Podle Koláře mu ale chybí tah na bránu. „Investici Novo Nordisk se zatleskalo, ale od té doby se nic neděje. Polsko tři roky systematicky budovalo podmínky pro klinické studie a dnes je v regionu tygrem. My neumíme prodat ani výhody, které už máme,“ říká s ostravskou rázností třiatřicetiletý manažer.
Právě propojování globálního byznysu s českým státem a medicínou je hlavní rolí AIFP. Její dvanáctičlenný tým právních, regulatorních i datových specialistů denně jedná s ministerstvy, pojišťovnami a nemocnicemi s cílem zjednodušit byrokracii a dostat nejmodernější léčbu k českým pacientům bez zbytečných průtahů.
Zároveň se snaží ukázat přidanou hodnotu inovativní farmacie, která se může stát jedním z pilířů české hi-tech ekonomiky. „Mohli bychom se inspirovat například Irskem, kde je sedmdesát procent exportu spojeno právě s takzvanými life sciences. I proto jsme tam nedávno uspořádali studijní cestu, na niž jsme vzali i kolegy z ministerstev,“ uvádí Kolář.
Už to není soutěž, ale tvrdý boj. Pokud chceme studie udržet, musíme zrychlit schvalovací procesy, digitalizovat nebo řešit daňová zvýhodnění.
Sílu oboru dokládá analýza Deloitte pro AIFP a Českou asociaci farmaceutických firem, podle které jak inovativní, tak generický farmaceutický průmysl v tuzemsku odvádí do veřejných rozpočtů přes 25 miliard korun ročně, přímo zaměstnává téměř čtrnáct tisíc lidí a trojnásobek pracovních míst vytváří nepřímo.
„Nejde přitom jen o samotné továrny. Globální hráči jako MSD, Johnson & Johnson, Novartis či Bayer v Praze vybudovali mezinárodní huby, odkud řídí operace pro desítky zemí. Podobných strategických center má farmaceutický svět jen pár a pro Česko znamenají obrovskou přidanou hodnotu,“ doplňuje David Kolář.
Rostoucí konkurence
Zásadním přínosem jsou i zmiňované klinické studie nově vyvíjených léků. V Česku jich ročně běží téměř pět set a účastní se jich přes sedmnáct tisíc pacientů. Farmaceutické firmy do nich investují přes tři miliardy korun a státu šetří další více než dvě miliardy za léčbu, kterou plně hradí zadavatel výzkumu.
„Nejčastěji se zaměřují na onkologickou léčbu. Například kolegové ze společnosti AstraZeneca aktuálně zkoumají léky působící přímo na nádorové buňky, což by mělo přinést šetrnější a účinnější léčbu,“ dává příklad Kolář.
Za poslední dekádu členové asociace uvedli na trh 231 nových léků, jež vedle onkologických onemocnění léčí i cukrovku druhého typu, vzácná onemocnění plicních cév, krve nebo akutní lymfoblastickou leukemii.
„Klinická hodnocení jsou win–win pro všechny. Pacienti se k inovativním lékům dostanou o pět až deset let dříve, což jim může zachránit život. Pro nemocnice to znamená špičkové know-how a finance,“ vysvětluje ředitel AIFP.
Evropa však podle Koláře ztrácí dech, klinická hodnocení hromadně stahuje Asie a více jich chtějí získat i Spojené státy s iniciativou Most Favored Nation. „Už to není soutěž, ale tvrdý boj. Pokud chceme studie udržet, musíme zrychlit schvalovací procesy, digitalizovat nebo řešit daňová zvýhodnění.“
Více souvislostí
AIFP proto s dalšími partnery pomáhala připravit pro ministerstvo zdravotnictví vůbec první národní strategii pro klinická hodnocení. „Klíčové je, aby nezůstala v šuplíku, ale přešla do praxe,“ zdůrazňuje David Kolář.
V asociaci působí už jedenáct let. Nastoupil ještě jako student práv na pozici právního asistenta, i když původně mířil na medicínu, kam ho tehdy nevzali o jediný bod. Dnes vidí jednodušší cestu přes studia práv jako výhodu.
„Práva člověku dají asi nejuniverzálnější spektrum znalostí pro budování kariéry. I v roli ředitele je to výhoda. Farmacii ovlivňuje spousta legislativy, která se často novelizuje, a mně dává vzdělání možnost rychleji mapovat dopady změn, vyhodnocovat je a na vše včas reagovat,“ popisuje. Během tří let se v AIFP vypracoval na hlavního právníka a od roku 2022 celou Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu vede.
Na tuzemském prostředí mimo jiné oceňuje unikátní kulturu vyjednávání, kde u jednoho stolu sedí ministerstvo, SÚKL, pojišťovny, pacientské organizace i zástupci průmyslu.
„V tom bychom mohli být inspirací pro zahraničí. Jednání se zdravotními pojišťovnami bývají tvrdá, ale jsou férová a předvídatelná. Všichni chceme umožnit nejlepší terapie pro pacienty. Společně pak hledáme rovnováhu mezi inovacemi a stabilním rozpočtem,“ říká.
35 firem – AIFP zastupuje nadnárodní farmaceutické společnosti
231 nových léků členové AIFP uvedli na trh za posledních deset let
486 klinických studií proběhlo v Česku za poslední rok
3,0+ mld. Kč – investice firem do klinických studií v Česku
17 000+ pacientů se zapojilo do klinických studií v Česku
Za příklad dává rok 2022, kdy AIFP pomohla prosadit přelomový systém úhrad léků na vzácná onemocnění. Ten do hodnocení přizval samotné pacienty a poprvé zohlednil i socioekonomické přínosy. Třeba že moderní lék sice něco stojí, ušetří však státu miliony na sociálních dávkách a vrátí pacienta do práce.
Podle Koláře by Česku obecně prospělo, kdyby se inovativní léčba přestala vnímat jako nákladová položka, ale začala se brát jako investice do produktivity. „I proto do debat o budoucnosti farmaceutického průmyslu zapojujeme také ministerstvo sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu,“ nastiňuje.
Přínosy inovativní farmacie podtrhuje konkrétními daty. Sbírá je i díky projektu Inovace pro život, na němž spolupracuje s poradenskou společností E&Y a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Letošní ročník projektu se zaměřuje na přínos inovativní farmacie pro zdravotnictví, sociální systém, průmysl a tuzemskou ekonomiku obecně. Bude to podle Koláře nezbytné už jen kvůli stárnutí české populace a potřebě zvyšovat počet lidí, kteří zůstávají zdraví a ekonomicky aktivní.
„Máme skvělý základ, ale sebelepší systém začne upadat, pokud se o něj nebudeme dál starat a rozvíjet ho. Spolupráce státu s privátním sektorem je jediná cesta, jak se udržet mezi lídry,“ uzavírá Kolář.
