Americká společnost Intel investuje do továrny na čipy v německém Magdeburku přes třicet miliard eur, v přepočtu asi 713 miliard korun.

Dohodu o společném záměru podepsala firma s německou vládou v pondělí. Stát podle dřívějších informací ekonomických médií podpoří výstavbu zhruba deseti miliardami eur, tedy asi 238 miliardami korun.

Konkrétní sumu německá vláda zatím oficiálně neoznámila. Intel uvedl, že produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Nezbytný je ale souhlas Evropské komise s německou státní podporou.

Podpisové ceremonie, která se uskutečnila v kancléřství v Berlíně, se zúčastnili spolkový kancléř Olaf Scholz a šéf Intelu Pat Gelsinger.

„Pondělní dohoda je důležitým krokem pro Německo jako hi-tech výrobního místa,“ uvedl Scholz. „Je to dobrá zpráva pro Magdeburk, pro Německo a pro celou Evropu,“ dodal.

Německo se, podobně jako ostatní evropské státy, snaží získat investice od technologických společností k posílení své bezpečnosti v oblasti získávání polovodičů.

Gelsinger prohlásil, že investice do závodu v Magdeburku je klíčovou částí růstové strategie Intelu. Továrna v Německu podle něj přispěje k vyváženému a odolnému dodavatelskému řetězci pro Evropu.

Pro Intel je to další významná transakce za posledních několik dní. Společnost jen krátce před dohodou s Německem ohlásila plán investovat v Polsku do továrny na čipy 4,6 miliardy dolarů a do závodu v Izraeli zase dvacet pět miliard dolarů.

Berlín na výstavbu továrny v Magdeburku původně přislíbil dotace 6,8 miliardy eur. Intel však později kvůli vyšším nákladům na energie a výstavbu požadoval vyšší podporu, neboť investice z původně ohlášených sedmnácti miliard eur přesáhne třicet miliard eur.

Spolkový ministr financí Christian Lindner před týdnem v rozhovoru s deníkem Financial Times poskytnutí vyšších dotací odmítl. „V rozpočtu už nejsou žádné další volné prostředky,“ řekl Lindner. „Nyní se snažíme rozpočet konsolidovat, a nikoli jej rozšiřovat,“ dodal.

Zatímco Lindner trvá na přísnější rozpočtové kázni, kancléř Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck se podle médií stavěli k požadavkům Intelu vstřícněji.

O přesné podobě podpory zatím oficiálně nebyly zveřejněny žádné podrobnosti. Podle Bloombergu bude podpora kombinací finančních dotací a také regulované ceny energií.

Společnost Intel v březnu loňského roku oznámila, že si pro nový komplex na výrobu čipů vybrala město Magdeburk. Tehdy uvedla, že v Evropě, zejména v Německu, hodlá do deseti let investovat až osmdesát miliard eur.

Peníze vloží mimo jiné do posílení výroby v Irsku, zbudování závodu v Itálii a zřízení evropského výzkumného centra ve Francii.

Intel patří mezi několik výrobců čipů, včetně tchajwanské TSMC a americké společnosti Wolfspeed, kteří usilují o vládní financování při výstavbě závodů v Evropě.

Evropská unie mezitím vyčlenila čtyřicet tři miliard eur, tedy zhruba jeden bilion korun, pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v unii dvacet procent světové produkce polovodičů.