Kdo vloží peníze do českého startupu, bude si moci odečíst až pět milionů korun ročně od základu daně. Počítá s tím návrh zákona, který ve čtvrtek představila vláda. Účinnost je naplánovaná na 1. července 2027.
Zákon nezakládá nový typ obchodní společnosti, ale zavádí status certifikovaného startupu. Na ten se pak navážou konkrétní výhody.
Jaké podmínky bude muset firma splnit?
- nejvýše osm let existence, u vybraných deep-tech projektů deset let;
- roční čistý obrat do 250 milionů korun;
- žádné rozdělování zisku společníkům;
- odborné posouzení produktu, trakce a týmu.
Vyloučené jsou účelově vytvořené dcery zavedených podniků i firmy obchodované na burze.
Certifikaci má zajišťovat vznikající agentura CzechBusiness, odvolací a dohledovou roli dostane ministerstvo průmyslu a obchodu. „Chceme rychlý, odborný a předvídatelný proces, který odliší skutečně inovativní a škálovatelné firmy od běžného podnikání,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček.
Odpočet nebudou moci uplatnit lidé s firmou spojení. „Zakladatelé, stávající podílníci, zaměstnanci a tak dále,“ upřesnila ministryně financí Alena Schillerová.
Druhou úlevou má být delší uplatnění daňové ztráty. To míří na firmy, které roky financují vývoj, než začnou vydělávat. Konkrétní parametry podle vlády určí až legislativní proces.
Kolik firem na status dosáhne, se odhaduje ze španělské zkušenosti. Tam se za tři roky přihlásilo více než čtyři tisíce firem a uspěly zhruba dva tisíce. „U nás proto očekáváme pět set až sedm set startupů,“ řekl vládní zmocněnec pro startupy Martin Jiránek. Certifikace má trvat několik týdnů, nejdéle tři měsíce.
Čísla, na něž zákon reaguje, jsou nelichotivá. Podle Jiránka vzniklo v Česku od roku 2015 celkem 995 nějak financovaných startupů, tedy 91 na milion obyvatel. Unijní průměr je 210. Nejdál je Estonsko s 628 startupy na milion obyvatel. Investice rizikového kapitálu dosáhly v Česku v roce 2024 zhruba 510 korun na obyvatele, ve Švédsku přibližně 5200.
Do návrhu se naopak nedostali takzvaní flexiworkeři, tedy hybridní režim pracovníků na IČO, u nichž měl stát zavést domněnku, že nejde o závislou práci. Model se někdy označuje za legalizaci švarcsystému. Podle Jiránka se čeká na výsledek novely zákoníku práce, kterou připravuje ministerstvo práce.
Vedle zákona vláda ještě chystá rozšíření využitelnosti zaměstnaneckých akcií, pružnější podmínky pro spolupráci s experty a podporu transferu technologií. Návrh teď zamíří do Poslanecké sněmovny.
