Až přijde průšvih, problém se nějak vyřeší. „Tuhle větu jsem v souvislosti se stavem českého zdravotnictví slýchal neustále,“ líčí Oldřich Šubrt. „A právě teď průšvih nastal,“ dodává.
Tato slova nelze brát na lehkou váhu. Vyřkla je autorita, která se v nejvyšších patrech tuzemského zdravotnictví pohybuje desetiletí. Neurochirurg Oldřich Šubrt coby ředitel patnáct let řídil Nemocnici Na Homolce, poté zdravotnickou skupinu Agel miliardáře Tomáše Chrenka či německý řetězec Euroclinicum. A v roce 2014 rozjel vlastní byznys s klinikou prémiové péče.
Health Plus, jak se klinika vlastněná Šubrtem jmenuje, má v současnosti sedm tisíc klientů a obrat 250 milionů korun ročně. Na finanční kondici kliniky si tedy její majitel zatím nemůže stěžovat. A jeho privátního zařízení se ani příliš nemusí dotknout průšvih, o němž mluví.
Problém ve zkratce plyne ze zastavení přirozeného nárůstu příjmů pojišťoven, které budou mít kvůli inflaci reálně méně prostředků. Navíc do toho přicházejí platby za neuskutečněné výkony kvůli covidu a zjevný fakt, že moderní medicína je čím dál dražší. A Šubrtovi to nedá, aby nepřemýšlel, jak z téhle šlamastyky ven.
Na co jste přišel?
Jediné místo, kde peníze jsou, se nyní nachází u zaměstnavatelů. Většina investorů ve zdravotnictví se shoduje, že musíme jít za zaměstnavateli a ptát se, co potřebují. V Česku trvá průměrná pracovní neschopnost v automotive či ve strojírenství šedesát dní. Když zaměstnanec v pěti procentech pracovních dní nechodí do práce, je v ekonomickém zájmu firem platit si doktora, který zařídí, aby to byly pouhá dvě procenta.
Pak je tu nutnost nastavit jasná pravidla v elektronickém zdravotnictví. V Česku a vůbec v Evropě je obrovský odpor k vyměňování si dat. Protože data řeknou, jak pracujete. Až se data otevřou, ukáže se konečně, kdo pracuje líp a kdo tedy dostane víc peněz. Zdravotnictví pak bude efektivnější.
