skip to main content
Forbes Woman

Já mám holku od Odkolků aneb příběh o statečnosti, chlebu, Malé Straně a ctižádostivé paní Marii

Já mám holku od Odkolků, ta má oči jako šmolku… zpívá se v prastarém pražském kupletu. Příběh starého pražského mlynářského, krupařského a pekařského rodu Odkolkových se čte zrovna jako Galsworthyho Sága rodu Forsytů. I tady je mnoho bratrů, ambiciózních a moderních sester a manželek, ctižádostivých vdov a nejstarších synů, preferovaných před ostatními. 

A je tu i genius loci – je to totiž příběh přes 150 let staré firmy, kdysi sídlící  v areálu, který dodnes nese jméno Sovovy mlýny, ač na Kampě už dávno mouku nemelou a spíš než chlebem tu už roky živí pražské obyvatelstvo špičkovou kulturou, uměním a společenskými akcemi.

Historická fotografie Sovových mlýnů na Kampě. | Foto Archiv Museum Kampa

Pokud jsou dnes Sovovy mlýny a v nich sídlící Museum Kampa spojeny především se jménem mecenášky a filantropky Medy Mládkové, v první polovině 19. století, kdy náš příběh začíná, ale stála u jejich počátku jiná žena. Žena sebevědomá, chytrá, ctižádostivá, cílevědomá, ambiciózní, na svou dobu až neskutečně moderní.

Její pozdější vliv, schopnosti a význam pro tehdejší pražskou společnost byly skoro v přímém rozporu s jejím původem. Rozhodně se totiž nenarodila se stříbrnou lžičkou v puse. Spíš s vařečkou na těsto. Obyčejná mlynářova dcera. Jmenovala se Marie a na svět přišla roku 1822. 

Reklama

Byla nejstarší dcerou pražského mlynáře Františka Trödla a vyrostla na pražské Kampě. Trödl neměl syna, který by přežil tehdy časté dětské nemoci a dožil se dospělého věku, v mlýně byly jen dcery. A tak nejstarší Marie byla zvyklá otci ve všem pomáhat, jako by synem a dědicem byla právě ona. Práce ve mlýně ji bavila víc než vyšívání a draní peří, kterému se věnovaly její vrstevnice. Marie byla technicky založená, ale byla taky velmi společenská a sečtělá – to všechno se jí v budoucnu bude hodit.

Mlýn na Kampě zdaleka nevypadal jako dnes, areál byl mnohem menší, nicméně původní starobylá budova z konce 16. století, kdysi majetek renesančního mlynáře Václava Sovy z Liboslavě, přestavěná v klasicistním stylu skýtala dobrou obživu i pracovní příležitosti pro učedníky z široka daleka – chleba byl v Praze potřeba pořád. 

A tak se zkraje roku 1840 u Trödlových objevil i mlynářský krajánek František Odkolek. Nic neměl, nic nevlastnil, jen mlynářský a pekařský výuční list, dvě zdravé ruce a podnikavého ducha.

A tak se zkraje roku 1840 u Trödlových objevil i mlynářský krajánek František Odkolek. Nic neměl, nic nevlastnil, jen mlynářský a pekařský výuční list, dvě zdravé ruce a podnikavého ducha. A taky jistý šarm a charisma, pro které tenhle třiadvacetiletý mladý muž nejstarší Trödlovu dceru zaujal. Byli přibližně stejně staří, jemu bylo třiadvacet, jí právě osmnáct, a padli si navzájem do oka. Svatba Františka s Marií se konala ještě téhož roku a Marie začala v rychlém sledu rodit děti, pokračovatele rodu Trödlů a Odkolků. 

František Serafín Odkolek | Foto United Backeries

Postupně se během následujících let narodili Jindřich, Marie, Anna, Jaroslav, Milada, Ludmila a Zdeňka. Sedm dětí, z nichž každé mělo v příštím rozvíjení podnikatelské dynastie svůj důležitý úkol. A když Mariin otec v roce 1850 zemřel, Marie a František Odkolkovi celý mlýn zdědili – a začali jej budovat a přestavovat k obrazu svému. Marie svého muže všestranně podporovala a byla to ona, kdo jej motivoval k modernizaci. A jejího muže zajímala i společenská angažovanost. Jejich mlýn začal být důležitým pražským centrem. 

František vedle mlynářské a krupařské živnosti provozoval i říční plovárnu na Vltavě, v roce 1858 pak manželé začali s rozsáhlou přestavbou zděděného mlýna. K původní budově nechali přistavět moderní parní strojní mlýn, takzvaný americký, který umožnil výrobu zmnohonásobit a zrychlit. Díky tomu se Odkolkovým začalo finančně mimořádně dařit – a vyšší tržby i výdělky umožnily i nákladné další investice. 

Marie, která byla tou dobou už vítanou členkou pražské společnosti, manžela seznámila s architektem Josefem Zítkem, autorem původního projektu Národního divadla. Právě podle návrhu Josefa Zítka Odkolkovi v roce 1861 přistavěli k areálu obytnou budovu a o tři roky později odkoupili od knížete Lichtenštejna i sousední zahradu a budovu barokního Lichtenštejnského paláce.

Reklama

Ten Odkolkovi pořídili vysloveně na investici – Odkolek jej později pronajímal německému polytechnickému institutu a německé reálce. Odkolkovi skupovali i další reality – dům U Tří kaprů na Starém Městě nebo výstavný dům v Josefově. Marie je pokaždé uvedena jako spolumajitelka. 

Areál Sovových mlýnů se neustále rozrůstal. Z běžné živnosti se rozjel výnosný byznys. Odkolkův chleba byl v Praze vyhlášený.  A tak 13. května 1867 nechal František Odkolek u obchodního soudu v Praze zapsat firmu Franz Odkolek, živnost mlynářská, strojní mlýn, parní pekárna na chleba, obchod s moukou a luštěninami se sídlem v Praze na Sovomlýnské ulici (zvané tehdy Eulmühlgasse). Jako spolumajitelka je opět uvedena Františkova žena Marie. 

Odkolkovi tou dobou patří k přední pražské honoraci. František coby člen obecní městské rady královského hlavního města Prahy je činný v mnoha vlasteneckých spolcích, v roce 1866 pak získá od císaře Františka Josefa I. dokonce vyznamenání, Zlatý záslužný kříž s korunou za všeobecné zásluhy o monarchii, dlouholetou veřejnou službu a zvláštní zásluhy o obecné dobro. 

Marie Odkolková na fotografii za roku 1888. | Foto Wikipedie

Také Marie je společensky aktivní – je členkou Amerického klubu dam, prvního pražského čistě ženského spolku, založeného v roce 1865, u jehož zrodu stála spisovatelka Karolína Světlá a Vojta Náprstek, který podobné spolky poznal při svých cestách po Severní Americe. Programem byly osvětové přednášky i praktické lekce pro moderní ženy; zájem o členství byl značný, patřit k tomuto klubu patřilo k dobrému tónu tehdejší české vlastenecké společnosti. 

Marie Odkolková se tu potkávala s manželkami a dcerami spisovatelů, intelektuálů, novinářů a politiků, včetně nejvýraznějších dam tehdejší pražské společnosti. Členkami byly třeba Renata Fügnerová-Tyršová, Eliška Krásnohorská, Sofie Podlipská, Teréza Nováková, Marie Riegrová-Palacká a mnoho dalších. 

Marie k emancipačním programům Amerického klubu dam vede i svoje dcery; nejčastěji ji doprovázejí Milada, Ludmila a Zdeňka. Mimochodem, všechny se později velmi výhodně provdají a dynastii rozšíří o další významné větve.

Milada se provdá do vlivné pražské rodiny Stýblů, Ludmila se stane manželkou pražského soukromníka Vincence Götzla, bratra Viléma Götzla, předsedy tehdejší Pražské úvěrní banky, a nejmladší Zdeňka se provdá za známého pražského právníka a finančníka Ladislava Pinkase, pozdějšího poslance českého zemského sněmu za stranu Mladočechů. Marie svou originální sňatkovou politikou každopádně získala velmi vlivné a zámožné zetě. 

Od roku 1870 je součástí rodinné firmy samozřejmě také nejstarší syn Jindřich a prostřední Jaroslav. Jindřich, oblíbenec obou rodičů, působí ve firmě jako prokurista. Talent zjevně zdědil po obou rodičích. Zatímco Jaroslav později z firmy vystoupí, Jindřich z mlýna a pekárny později vytvoří prosperující obchodní společnost se sítí prodejních skladů prodávající Odkolkův chléb do celé Prahy. 

Když roku 1876 náhle o vánočních svátcích umírá František Odkolek, řízení podniku přebírá vdova Marie s nejstarším Jindřichem. Roku 1877 přejmenovávají firmu na „Obchodní společnost Fr. Odkolek, hlavní závod v Praze, živnost mlynářská, pekařská a krupařská“ a budují rozsáhlou obchodní síť: firma Fr. Odkolek má pobočky na Královských Vinohradech, na Smíchově, na Žižkově, na Starém i Novém Městě, v Karlíně i dalších místech Prahy, vedle chleba, značeného logem Fr. Odkolek, prodávají samozřejmě mouku, luštěniny a další pekárenské zboží. 

Foto Profimedia

Marie Odkolková rodinnou firmu i dynastii řídila pevnou rukou až do 1. října 1891, kdy zemřela. Bylo jí necelých sedmdesát. Otěže po ní převzaly její děti a jejich potomci, v roce 1912 je rodinná firma akcionována Pražskou úvěrní bankou, s jejímž vedením je, jak víme, v přízni Ludmila Götzlová, rozená Odkolková. Nová akciová společnost nese název Fr. Odkolek, akciová společnost, parní mlýn a továrna na chléb. 

Sovovy mlýny i Odkolkovu firmu čekalo turbulentní 20. století a dramatické dějinné události, nicméně ducha Marie Odkolkové, matky sedmi dětí a dívky, která se nenarodila se stříbrnou lžičkou v puse a stala se jednou z nejvlivnějších pražských podnikatelek své doby, dodnes nezapřou. 

Reklama
Reklama