Na autě jsou jednou z nejdůležitější částí. Když selžou, následky mohou být fatální. I proto se jim věnuje taková pozornost. A v Jablonci nad Nisou sídlí firma, která je jejich největším výrobcem v Evropě. Ročně z jejího závodu vyrazí do světa jedenáct milionů brzd.

Letos navíc slaví sedmdesát let na trhu. Původně státní podnik Autobrzdy se stal součástí společnosti mezinárodní skupiny, jejíž celkový obrat přesahuje 38 miliard eur a počet zaměstnanců skoro 160 tisíc. Jablonecká firma patří do divize A, která má 47 poboček v 19 zemích a v samotné České republice pak vyrábí různé technologické systémy na deseti místech.

V Jablonci, s obratem přes 280 milionů eur a více než tisícovkou zaměstnanců, se zaměřují právě na brzdy. Soustředí se na tři hlavní typy – přední diskové, mechanické ruční a elektrické parkovací brzdy. Mezi jejich zákazníky patří Volkswagen, Rolls-Royce i Škoda. „Nejsme závislí na jedné automobilce, umíme dodat brzdy do různých druhů a typů aut,“ říká Martin Skalický, šéf vývojového centra jabloneckého podniku.

Ten se nově rozšíří i do sousedního Liberce, kde už před časem koupila firma závod v blízkosti průmyslové zóny. Teď prochází rekonstrukcí, od ledna sem chtějí začít stěhovat technologie z Jablonce a nové technologie na obrábění prototypů. Nová pracovní místa tady najde zpočátku padesát lidí a pro firmu to znamená i možnost testovat více aut. Celková investice přesáhne sto milionů korun.

Kromě toho spadá pod jabloneckou ZF také výrobní hala pro obrábění třmenů pro brzdy a barvicí linka v Rychnově u Jablonce a rovněž frýdlantský závod, kde se provádí repase brzd. Pracovníci je rozmontují, vyčistí, díly, které lze znovu použít, opraví a pošlou zpět do prodeje.

Nemalé částky investuje firma do oblasti vývoje a konstrukce dílů brzdových systémů a asistentů. Prototypy pak testuje buď přímo v jabloneckém závodě, anebo na zkušebních okruzích. „To je populární část naší práce. Jezdíme do testovacího centra za polární kruh nebo do Andalusie, kde využíváme extrémní podmínky. A také na okruhy v Německu, které používají všechny automobilky, aby měly porovnatelné výsledky,“ vysvětluje Martin Skalický.

Testy jsou postavené na tom, že se při nich přehání. Brzdí se v maximální rychlosti, několikrát za sebou, na maximum, kdy se pedál mnohdy sešlápne až na podlahu. „Pokud vám praskne volant, můžete dál jezdit, ale pokud selže něco v brzdovém systému, tak dlouho jezdit nebudete, nejvýše do první zatáčky,“ podotýká šéf vývojového centra. Testuje se navíc nejen funkčnost brzdy, ale i její životnost. I to, jak spolu jednotlivé systémy ve vozidle komunikují. Podle Skalického už jsou dnešní auta ve fázi, kdy jim řidič téměř překáží a automobilky se snaží jeho chyby co nejvíce eliminovat.

„Testujeme i to, jak se brzda zahřívá a jak chladne. Kromě toho, že výsledky zaznamenává počítač, tak ještě každý řidič vypíše do testovacího protokolu vlastní subjektivní hodnocení,“ ukazuje Rudolf Šrámek, vedoucí zkušebny testovacích vozů v Jablonci.

Než se nová brzda vypustí do světa, musí projít všemi zkouškami – trhací, vibrační, korozní i životností. K testovacím řidičům přijde až v okamžiku, kdy je vyladěná a montuje se na auto. Často se zkouší na prototypu, který je zamaskovaný tak, aby nebyly vidět jeho přesné kontury a nešlo poznat, jak bude nový vůz vypadat.

Historie firmy sahá do roku 1952, kdy vznikl národní podnik Autobrzdy. V roce 1993 do něj vstoupil zahraniční investor – společnost Lucas a na přelomu století pak závod koupila americká společnost TRW Automotive. Tu pak v roce 2005 převzala skupina ZF.

Jak upozorňuje ředitel jabloneckého závodu Tomáš Janeček, firma se snaží spolupracovat s technickými školami, protože právě technologických pracovníků je na trhu stále nedostatek. „S mechaniky problém nemáme, horší situace je právě u techniků, těch nám moc z vysokých škol nechodí. Přitom naši zaměstnanci mají skutečný vliv na budoucí podobu automobilového průmyslu – vyvíjejí a testují produkty, které používají výrobci automobilů po celém světě,“ uzavírá ředitel.