skip to main content
Alles Gute

Jaderný veletoč v Německu. Musíme zvážit všechny možnosti, zní i od Zelených

Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.

Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

Pan Nenahraditelný končí

Když si zavolal šéfa koncernu Volkswagen šéf dozorčí rady skupiny Hans Dieter Pötsch, šel Herbert Diess na schůzku v klidu. Odcházel z ní ale v šoku. Muž, považovaný za nenahraditelného, dostal padáka.

Byl přitom zřejmě posledním v nejvyšších kruzích automobilového koncernu, kdo netušil, že se nad ním stahují mraky a blíží se jeho konec v čele Volkswagenu. Za poslední rok se o jeho možném odchodu mluvilo, ale tlak vždy ustál.

Od prvního září ho po čtyřech letech v čele koncernu nahradí dosavadní šéf Porsche Oliver Blume, který má zároveň dál vést i tohoto výrobce sportovních vozů. Porsche by mělo na podzim vstoupit na burzu a Blume má vstup dokončit.

Zástupci zaměstnanců, kteří Diesse v minulosti opakovaně kritizovali, změnu vítají. Samotný Diess je prý sice v šoku, ale nemusí být smutný, že by přišel o příjmy – ještě do konce roku 2025, kdy vyprší jeho smlouva, bude v podniku fungovat jako poradce.

Zelení otáčejí

Kdo by si na začátku roku vsadil, že se Němci vrátí k jaderným elektrárnám, toho by měla většina lidí za blázna. Teď se ale začíná ukazovat, že Německo tenhle veletoč kvůli energetické krizi přece jen podnikne.

Podle původního plánu měl provoz v posledních třech jaderných elektrárnách skončit se závěrem letošního roku. Poté, co spolková vláda minulý týden naznačila, že další provoz zvažuje, se mu už tak urputně nebrání ani tradiční odpůrci z řad sociálních demokratů a strany Zelených.

Místo ostrého ne teď z obou stran zní spíš: nelíbí se nám to, ale musí se to prověřit. „Jsme v nouzové situaci, kdy se znovu zabýváme vším,“ komentovala možné prodloužení využití jádra ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbock.

Otázkou nejen podle ní zůstává, jestli a jak by jaderné elektrárny konkrétně pomohly v klíčovém problému zásobování teplem, pro který země potřebuje dostatek plynu.

Sítě bez Číny? 

Reklama

Podobně jako na ruském plynu je Německo v technologiích závislé i na čínské společnosti Huawei. A to se teď přestává spolkové vládě líbit. Proto zvažuje, že telekomunikační společnosti v Německu budou muset ze svých sítí odstranit čínské komponenty od „nedůvěryhodných výrobců“, tedy především značek Huawei a ZTE.

Nahradit by je měli skandinávští výrobci jako Ericsson a Nokia. Pro telekomunikační společnosti by to ovšem znamenalo vysoké náklady i zpoždění v zavádění sítí 5G. Podle dosavadních plánů mělo zhruba šedesát procent technologií v těchto sítích pocházet od Huawei.

Finální rozhodnutí německá vláda zatím nevydala, ale vzhledem k problémům, které nyní řeší s ruským plynem, přehodnocuje své ekonomické vazby s dalšími problematickými státy.

Zastavená letiště

Chaos na evropských letištích kvůli nedostatku personálu zostří – přinejmenším v Německu a pro navazující lety – chystaná stávka. Na středu 27. července ji svolala odborová organizace Verdi, která k protestní stávce vyzvala na dvacet tisíc členů pozemního personálu Lufthansy.

Ve středu se tak dá počítat s tím, že bude mnoho letů zrušeno nebo naberou velká zpoždění. 

Čínská vlna

Diskontní řetězec Aldi se chystá na velkou čínskou ofenzivu. Jen v Šanghaji chce otevřít stovky obchodů, přitom ještě na jaře vedení Aldi Süd, které v Číně funguje třetím rokem, další plány pozastavilo.

Kvůli totálnímu lockdownu Šanghaje muselo být zavřených i současných šestadvacet obchodů německého diskontu, a zatímco zaměstnanci hromadnými zásilkami zásobovali celá sousedství, stavby nových prodejen zůstaly stát. Po brzdě ale přichází prudké zrychlení.

„Čína je a zůstane jedním z nejzajímavějších trhů ve všech oblastech a rychle rostoucí střední třída vede k obrovskému potenciálu na trhu s potravinami,“ řekl šéf Aldi China Roman Rasinger pro deník Handelsblatt.

Ve firmě doufají, že megaexpanze pomůže ve výsledku i jejímu byznysu v Německu, například díky zkušenostem s fungováním e-commerce. Tedy v oblasti, která je v Číně nutností, ale v domovském Německu se k ní Aldi ještě neodhodlalo.

Velkolepé plány řetězce nicméně kritici vnímají s rezervou – na čínském trhu se zatím žádným jiným německým obchodníkům nepodařilo prosadit.