Fintech společnost Fingood vyrostla na skupinovém financování – prostřednictvím online platformy předkládá projekty malých a středních českých firem investorům, kteří se na ně „skládají“ – investují do zajištěných úvěrů, z pohodlí domova, s předem daným a pevně stanoveným výnosem a třeba už od tisíce korun.
Peer-to-business crowdfunding dostal Fingood mezi top tuzemské investiční společnosti. Spolumajitel Vít Endler o platformě říká, že je extrémně demokratická a nabízí zhodnocení peněz opravdu každému. Co ale za specifickým vehiklem stojí? Kdo a jak prověřuje firmy, které si na Fingood přijdou říct investorům o peníze?
„Naše hlavní odpovědnost vůči klientovi-investorovi je poskytnout mu ke každému projektu správné informace,“ říká Martin Šmajser, který ve Fingoodu vede risk management. Úkolem jeho týmu je každou firmu a každý projekt proklepnout a investorům následně předložit analýzu, která jim pomůže s rozhodováním, zda do konkrétní příležitosti vloží svoje peníze.
Rychlé a důkladné prověření rizik
Fingood tak vlastně udělá práci za investory. Riskaře zajímá, jestli má společnost dostatečné cashflow, aby mohla splácet úvěry, posuzují kreditní historii a platební morálku klienta, dívají se na výsledky několik let zpátky a vyhodnocují i budoucí záměry žadatele o úvěr.
Jen ty projekty, které projdou sítem, pak Fingood pustí k investorům na internetový marketplace. „Nerealistický byznys plán je nejčastější důvod odmítnutí,“ podotýká Šmajser.
Vedoucí risk týmu ve Fingoodu Martin Šmajser
Prověrka trvá v průměru dva až tři dny a podle Šmajsera se při ní nelze spolehnout jen na tabulky. Jsou totiž situace, které žádný mechanismus nezachytí a v nichž je úsudek zkušeného riskaře nezastupitelný. „Funguje nám to velmi dobře, míra delikvence úvěrů je do tří procent,“ dodává kliďas, který má za sebou vedení obchodního týmu v České spořitelně, risk vedl ve Volksbank, v Raiffeisenbank řídil obchodní centrum a v Komerční bance úvěrovou administrativu.
Bankami prošla většina klíčových lidí Fingoodu, mají tak spoustu zkušeností s prací ve finančním sektoru, fungování online platformy se ale liší. „Nemůžeme risk proces dělat tak dlouho jako banky, to by nás brzdilo,“ vysvětluje Vít Endler.
Platforma by tak ztrácela největší výhodu, kterou má – firmy se mohou dostat k volným penězům rychleji a jednodušeji než v bankách, a díky tomu pak akceptují i o něco vyšší úrok. „Na druhou stranu si nemůžeme dovolit dělat to úplně volně vzhledem k tomu, že máme odpovědnosti vůči investorům,“ doplňuje Endler.
Flexibilnější a rychlejší než banka
Výsledkem tak je kompromis. Endler vidí výhodu menších platforem hlavně v individuálním přístupu k projektům. „Nejde o investice do anonymních společností ani do nezajištěných startupů. Jsou to lokální projekty, které dobře známe. Známe ty firmy i jejich majitele a investoři se mohou na firmu nebo projekt kdykoli zajet podívat.“
Fingood pracuje pod dohledem ČNB, vítr nabral v roce 2019 a od té doby rychle roste – na začátku letošního roku překročil hranici jedné miliardy korun zprostředkovaných úvěrů. Už letos chce expandovat za hranice, ale atmosférou je to stále spíš fintechový startup, rozhodně ne korporát. V jeho týmech pracuje celkem 26 lidí a na individuálním přístupu si zakládají.
„Většinu času jsme v terénu. Bavíme se s podnikateli a manažery o tom, jak nejlépe jim platforma může pomoct v růstu. Snažíme se najít nejlepší možné řešení, takže podmínky jsou hodně individuální,“ říká i Adam Wróbel, který ve Fingoodu šéfuje obchodu.
Případná rizika jsou zohledněna ve schválených podmínkách úvěru. Obchodní tým a risk management úzce spolupracují, nestojí proti sobě, jak tomu někdy bývá v korporátní struktuře finančních institucí. „My se dokážeme velmi dobře sladit a i díky tomu jsme rychlejší a flexibilnější. Umožňuje nám to také poskytnout úvěry firmám, které v bankách nenašly pochopení nebo pro ně byla jednání příliš komplikovaná,“ doplňuje Adam Wróbel, který má zkušenosti z Oberbank, Raiffeisenbank nebo eBanky.
Obchodní šéf Fingoodu Adam Wróbel
Větší flexibilita umožňuje zároveň o něco vyšší úrok a tím i větší atraktivitu pro investory. Úroky jsou u každého projektu předem dané, aktuální roční výnosy dosahují jedenácti až dvanácti procent. „Až se situace v ekonomice uklidní, úroky pro podnikatele, a tedy i výnosy pro investora, klesnou někam k šesti až sedmi procentům. To odpovídá spíše konzervativní investici,“ říká spolumajitel investiční platformy Vít Endler. Splacení úvěrů je na Fingoodu stanovené většinou na dvanáct nebo 24 měsíců a „půjčku“ firmy investorům vracejí v měsíčních splátkách.
Co když firma nebude splácet? Zajištěno
„Úvěry musí být vždycky zajištěné. Občas firmy ručí autem nebo letadlem, ale v drtivé většině převažují nemovitosti,“ popisuje Endler klíčovou část investičního crowdfundingu. Investoři nesmí přijít o své peníze a Fingood o důvěru. A to ani v případě, že se firma, která na platformě získala úvěr, dostane přes veškeré prověření do potíží.
Celkově je zástavou nemovitého majetku zajištěno sedmdesát procent investičních příležitostí na Fingoodu, pětina zástavou movitého majetku a zbývajících deset procent je zajištěno směnkou.
„Riziko v našem případě je to, že se investované peníze nevrátí, protože společnost bude mít finanční problémy a nebude mít z čeho splácet. My se to riziko snažíme minimalizovat,“ připomíná šéf risk managementu Šmajser. Všechny „své“ firmy Fingood monitoruje a je s nimi v kontaktu. „Klíčem je komunikace. Ta by měla zajistit, aby k nesplácení ideálně vůbec nedocházelo. A v 97 procentech případů se to daří,“ doplňuje Šmajser.
Pro pravidelné splácení má Fingood nastavený systém notifikací a případných upomínek. První upozornění dostane podnikatel tři dny před splátkou. Pokud splátka ve sjednaném termínu nepřijde, následuje několik dalších upozornění v horizontu tří dní.
Když to nezabere, zavolá mu pracovník, který má na starosti takzvané soft collection. A pokud se nepodaří spojit telefonicky, následuje osobní návštěva. „Nejčastěji nám podnikatel sdělí, že čekal na peníze od odběratele a že splátku obratem posílá. Na tuto fázi máme vyhrazeno sedm dní. Fingood pak s firmou řeší, jak krátkodobým výpadkům cashflow předejít,“ vysvětluje Šmajser.
V případě, že ale firma splátky nehradí, na řadu přijde zajištění majetku, kterým za úvěr ručila. O to už se stará právní kancelář a díky podmínkám v zástavních smlouvách může být i tento krok poměrně rychlý. „O pohledávku se nesoudíme, máme to právně ošetřené tak, že pokud by firma nekomunikovala a došlo to tak daleko, že by byly po splatnosti dvě splátky za sebou, naši zástupci fyzicky realizují zajištění, aby investoři nepřišli o peníze,“ popisuje Vít Endler.
Následně dochází k prodeji a vyplacení. V případě směnky pak k soudnímu vymáhání a následně k exekuci. „Drtivá většina firem ale podmínky smluv přesně plní a ani my si nechceme zakládat realitku, která bude rozprodávat majetek dlužníků,“ podotýká Endler na závěr.
