skip to main content
Investice

Jak na Klondiku. Češi se vrhli na zlato, na slitky se čeká týdny, říká šéf České mincovny

Inflace nahoře, akcie dole, kryptoměny ještě níž, investice do nemovitostí kvůli vysokým hypotékám taky velký smysl nedává. Volné peníze tak míří do zlata, jehož cena je ve srovnání s dobou před deseti lety výš o šestnáct procent. 

V současné době nejsou slitky dostupné vůbec, nebo jen v omezeném množství. Sledujte naše stránky, rezervace nejsou možné.

Přesně taková informace čeká na ty, kteří se od jablonecké České mincovny rozhodnou koupit investiční zlato. Zájem o něj se totiž od začátku března obrovsky zvýšil. „Prodeje nám stouply o desítky procent. Jenom kvůli válce na Ukrajině vyskočily o třicet procent,“ říká ředitel České mincovny Michal Drtina.

Nedostatek žlutého kovu ale není dlouhodobý. Je jen potřeba počítat s tím, že kupující zapsaný do pořadníku musí nějakou dobu čekat. Podle Drtiny v řádu týdnů. U většího nákupu se prodejci snaží kupujícím vyjít vstříc alespoň tak, že jim při platbě předem zafixují aktuální cenu.

Drtina navíc uklidňuje, že zlata je na trzích dost a zpoždění dodávek je způsobené hlavně vyšším odběrem. Slitky se tak shánějí mnohem hůř než za normální situace. Dodávky zejména ze švýcarských sléváren, odkud většina zlata do Česka míří, jsou totiž často nárazové.  

Předplatné Forbesu

„Každý týden řešíme jejich navýšení, ale jde to těžko. Ke zlatu se teď dostáváme především proto, že máme dlouhou historii a Švýcaři nás berou jako solidního partnera. Obávám se, že menší firmy dnes nemají šanci nějakým rozumným způsobem nakoupit,“ říká Drtina.

Ještě hůř než zájemci o zlato jsou na tom přitom ti, kteří by si chtěli pořídit investiční stříbro. Slévárny totiž jedou na plný výkon a dávají přednost tomu, co vydělává víc. A to je aktuálně právě zlato.

Česká mincovna dlouhodobý zájem o drahé kovy, ať už ve slitcích, nebo v mincích, vidí na svém obratu. V roce 2018 padla miliardová hranice, rok 2020 pak skončil na částce 1,8 miliardy a loni jablonecká firma k této sumě přičítala dalších 700 milionů.

Reklama

Nově přibyli hlavně kupující, pro něž zlatý slitek představuje jistotu pro případ, že budou muset typicky kvůli válce rychle odjet do zahraničí, ale i ti, pro které zlato slouží jako protiinflační pojistka. Další se pouštějí do nákupu investičních mincí, které jsou sice při nákupu dražší, ale nabízejí růst numismatické hodnoty.

Válka a inflace ale nejsou jediné důvody růstu. V případě České mincovny pomohl i návrat života do centra Prahy, protože v Havelské ulici už téměř rok funguje druhá pražská pobočka české firmy. Vedle místních do ní teď stále častěji míří i pomalu se vracející zahraniční turisté. 

„Slušně funguje i naše pobočka na Slovensku a hodně jsme rozběhli i mezinárodní obchod, protože zahraniční distributoři mají čím dál větší zájem o naše mince,“ vysvětluje ředitel jablonecké firmy, které se nejvíc daří právě díky investičním mincí. Nejvíce pak zákazníky láká mince Český lev a nedávno vydaná emise Tolar.

Letos bychom v  Dubaji rádi dosáhli na obrat v desítkách milionů korun.

Mincovna se v případě tolaru svezla s výročím vzniku takzvaného jáchymovského tolaru, který se začal razit v roce 1520, z něhož se následně stal například holandský daler, kterým se platilo i v amerických koloniích. Dalším zkomolením českého názvu pak vznikl dolar. A právě v zemích, kde se dolarem platí, se České mincovně daří prodávat její investiční tolar nejlépe.

Nově Česká mincovna přidává druhou zahraniční pobočku. Vedle Bratislavy má od února zastoupení i v Dubaji. Její vedení, v jehož čele je majitel a předseda představenstva David Zoubek, na Blízkém východě vidí příležitost pro další růst, protože slovy ředitele firmy: Český trh není nafukovací. „Nějakou dobu jsme o Dubaji přemýšleli a finální rozhodnutí padlo během konání výstavy Expo, kde byl o naše mince velký zájem,“ pochvaluje si Michal Drtina.

Cílem české firmy je v Dubaji prorazit s limitovanými edicemi mincí, které obvykle končí u zákazníků hledajících něco specifického. I proto Česká mincovna v blízkovýchodní metropoli zatím nepočítá s otevřením prodejny. Zatím bude sázet na vlastní lidi, kteří se snaží dostat přímo k zákazníkům.

„Letos bychom v Dubaji rádi dosáhli na obrat v desítkách milionů korun. Raději vyšších, ale budeme rádi i za nižší,“ prozradil muž, jenž řídí společnost, která jako jediná razí mince pro Českou národní banku.

Právě ale tato část byznysu oproti výrobě a prodeji investičních mincí a slitků drahých kovů klesá. Běžného oběživa se totiž razí čím dál méně. Zatímco před covidovou pandemií Česká mincovna pro ČNB razila zhruba deset milionů ročně, během posledních dvou let se jejich počet snížil na méně než polovinu. 

A pokles dál pokračuje. Objednávka ČNB totiž pro další rok zní jen na třicet milionů kusů mincí. „Je to dané poklesem počtu turistů, kteří už z Česka neodvážejí tolik mincí. Dalším důvodem je pak rostoucí počet elektronických plateb,“ dodává Drtina.