„Tak na prázdniny,“ připíjí si sedmero ostravských přátel skleničkou chorvatského likéru. Na terase trogirské taverny se tou dobou mísí očekávání před večerním fotbalovým utkáním mezi Českem a Chorvatskem s radostí z plánu na nadcházející dovolenou. Tu budou jako obvykle tihle přátelé trávit i s rodinami v Chorvatsku. Letos však poprvé ve vlastním.
Partu byznysových partnerů svedl dohromady obchod s druhotnými odpady. Dnes společně vlastní firmu s miliardovým obratem. „Důležitější než finanční výkazy jsou pro nás ovšem mezilidské vztahy,“ tvrdí shodně. I proto už léta tráví dovolené společně a teď se spolu rozhodli investovat do nemovitosti v nejoblíbenější české přímořské destinaci.
Apartmánový dům s meruňkovou fasádou zdobenou pruhovanými markýzami se sedmi byty je vyšel na sedm set tisíc eur, tedy asi na osmnáct milionů korun. Na ostrůvek Čiovo, kam ze splitského letiště dojedou za půl hodiny, plánují jezdit hlavně mimo sezonu.
„V létě budeme dům pronajímat, po hlavní sezoně si tu pak manželky prodlouží léto a využívat jej chceme taky na teambuildingy a jako motivaci pro zaměstnance,“ plánují u sklenky pelinkovače.
Nákup v dnešní době vnímají především jako dobrý nástroj na uložení peněz. „Rychlá návratnost pro nás určitě není tím nejdůležitějším faktorem,“ shodují se. A nejsou výjimkou. „Boom zájmu o investice do nemovitostí na jihu Evropy je v těchto měsících ohromný,“ konstatuje realitní makléřka Lucie Pilipová Gaffi, která obchod zprostředkovala.
„Dříve většinu klientů zajímala především ekonomická návratnost. Často si pořizovali nemovitosti výhradně na pronájem, s tím, že je sami ani nebudou užívat,“ říká majitelka realitní kanceláře Mediterranea Real Estate Investment. Turismus knokautovaný covidem se však sbírá z kolen jen pomalu a poloprázdná letoviska mění i motivace investorů.
„Řada lidí byla dříve zvyklá cestovat do zahraničí několikrát ročně, toužili však objevovat stále nová místa a nechtěli se koupí nemovitosti vázat,“ přemítá Pilipová. „Teď druhou nemovitost vnímají jako zónu vlastního bezpečí, vidí v ní jistotu a vlastně i svobodu,“ dodává.
Významnou část klientely prý stále tvoří investoři, kteří po úspěšné byznysové kariéře přemýšlejí o změně životního stylu. „Obvykle vydělali peníze v IT či energetice a teď by rádi zvolnili,“ říká Pilipová. Zatímco však před patnácti lety druhé domovy u moře kupovali převážně klienti těsně před penzí, nyní se věk zájemců posouvá směrem dolů.
„Typicky jde o lidi mezi pětatřiceti až pětačtyřiceti lety. Úvahy o stěhování do přívětivějšího podnebí nezřídka spojují s plány na nový byznys, tentokrát víc pro radost. Často je zadáním nemovitost s hektarem olivových hájů nebo vlastní vinicí. Teď třeba pro mladý pár hledám ve Španělsku fincu, kde by mohli pěstovat manga a avokáda,“ upřesňuje makléřka.
Její vlastní život se v posledních měsících odehrává zejména v letadlech na cestách mezi Španělskem, Chorvatskem a Itálií, které v současnosti vnímá jako investičně nejatraktivnější realitní trhy.
„Kromě počátečního vkladu je ovšem potřeba zvažovat i průběžné náklady. Proto jsme se stáhli z Floridy a Miami, jelikož ve Spojených státech jsou vysoké provozní náklady navíc provázeny i značným daňovým zatížením,“ vysvětluje.
Atraktivní příležitosti momentálně vidí v Itálii, kde sama žije. „V některých oblastech, včetně ekonomicky poměrně silných regionů na severu, jsou tady nemovitosti stále výrazně podhodnoceny a nyní bude i příležitost výhodně nakupovat v dražbách. Byť to samozřejmě není nic příjemného prohlížet si fotografie nemovitostí, kde mnohdy žijí rodiny s malými dětmi, které nezvládají splácet hypotéky.“
Zkuste se zaměřit na Španělsko
Zajímavé příležitosti podle ní nabízí i Andalusie. „Třeba Malaga bývala před covidem oblíbenou destinací na prodloužené víkendy. Řada investorů tu měla vetší portfolio bytů na krátkodobé pronájmy, které dřív dosahovaly na roční obsazenost sedmdesát procent. Některé z nich se už objevují na trhu.“
Podle Pilipové však nedojde k razantnímu propadu cen jako v roce 2008, kdy po stavebním boomu a následném krachu trhu skončila řada developmentů v náručí bank.
Právě ke španělské Malaze a přilehlému Costa del Sol má Pilipová úzké osobní vazby – svoji profesní kariéru začínala absolventka pražské VŠE jako zpravodajka španělské televizní stanice a později se sem ráda vracela i s rodinou.
S exmanželem Ivanem Pilipem, někdejším ministrem financí a poté místopředsedou Evropské investiční banky, si tu na přelomu tisíciletí pořídili vlastní dům a později i další investiční nemovitosti.
„Tou dobou bylo opravdu možné koupit byt na papíře za 100 tisíc eur a za dva roky těsně po dokončení vzrostla jeho hodnota na 140 tisíc,“ vzpomíná na počátky vlastního realitního byznysu Pilipová.
Mnozí developeři ve Španělsku prodávali ještě bez stavební licence, s jistotou, že ji později dostanou. Když banky po realitní krizi přestaly přehřátý trh úvěrovat, řada developerů či stavebních firem zkrachovala a ceny nemovitostí se zřítily o padesát procent.
Krize tvrdě zasáhla i realitní byznys manželů Pilipových, kteří se krátce předtím pustili do vlastních developmentů luxusních bytových projektů v Praze, Brně a Karlových Varech, a následně koupili zámek v Trnové nedaleko Prahy, který provozovali jako svatební a eventovou lokaci.
Až nedávný prodej zámku umořil požadavky věřitelů, které Pilipovým zbyly po realitním podnikání. Po vlastní zkušenosti je dnes Pilipová Gaffi mnohem vnímavější vůči rizikům na realitním trhu a snaží se na ně klienty upozorňovat.
„Vždy je třeba odrazuji od investicí do designově atraktivních projektů dál od moře. Jakmile přijde krize, nemovitosti mimo docházkovou vzdálenost od pláže ztrácejí na hodnotě nejrychleji,“ zdůrazňuje.
Pro každého má ale jednu univerzální radu. „Ke každé nemovitosti přistupuji, jako bych si ji pořizovala pro sebe. Když vidím, že klientům září oči, radím jim: kupte! Pokud to není vyložený investiční nesmysl, klíčové jsou právě emoce.“