skip to main content
Jak být lepší

Jak nemít z dětí digitální zombies? Zakazovat jim mobil nemá smysl, radí expertka

Pandemie přikovala k obrazovkám nejen dospělé, ale hlavně děti. Před covidem jsme řešili, kolik by naše ratolesti měly u počítače nebo s mobilem trávit času, po roce pandemie víme, že je to o dost víc, než by bylo správné.

Jen s tím nemáme šanci cokoliv udělat – potřebujeme pracovat a zároveň dětem dopřát nějakou zábavu. Rostou nám doma kvůli zavřeným školám, školkám a kroužkům digitální zombies?

„Neviděla bych to ale vůbec tak černě,“ uklidňuje všechny znepokojené rodiče Michaela Slussareff, zakladatelka Slow Tech Institutu, kde společně s týmem psychologů, psychiatrů, adiktologů, sociologů a dalších vědců organizuje přednášky, jezdí do škol nebo hodnotí herní aplikace.

Reklama

Podle Slussareff u nás převažují dva typy rodičů: první odmítá veškeré digitální technologie a chce je dětem zakazovat. Druhý jejich používání příliš neřeší a pak je překvapen, že ratolest nedokáže odlepit oči od obrazovky.

Zakladatelka Slow Tech Institutu Michaela Slussareff

„Musíte pochopit, že úplný zákaz ani neomezený přístup k mobilu, počítači, či tabletu není funkční strategie,“ vysvětluje. Rodiče musí rozdělovat, za jakým účelem dítě k obrazovce usedá.

Začněte s „proč“

„Je úplně v pořádku, když dítě tráví za obrazovkou čas kvůli tomu, že se učí do školy nebo si volá s kamarády. Teenageři, kteří oproti předchozím generacím zažívají větší vlnu úzkosti, si ve virtuálním prostředí často hledají rady,“ popisuje Michaela Slussareff.

Dle jejího názoru v Čechách v souvislosti s dětmi a online světem často probíhají debaty, které se týkají kyberšikany, predátorů nebo fake news. Už méně se ale věnujeme tomu, co naše nejmladší na internetu skutečně zajímá.

„Ideální je, když si s dítětem zahrajete hru, od které ho často vyháníte. Nebo se podíváte na video jeho oblíbeného youtubera nebo tiktokera,“ radí Slussareff. Otevřená komunikace mezi dítětem a rodičem je základ, jak nastavit zdravé vztahy ohledně čehokoliv – digitální svět nevyjímaje.

Reklama

Jak jste na tom vy?

Srostli jste se svým chytrým telefonem, ale dceru nebo syna od něj odháníte? Děti vnímají, když jim nevěnujeme pozornost, také se od nás učí seberegulaci.

I těm malým proto stojí za to vysvětlovat, co na telefonu děláte, ve stylu „teď tu potřebuju odeslat e-mail“ nebo „podívám se, kdy nám jede autobus“. Také se domluvte, že v okamžiku, kdy se dítěti věnujete, nebudete reagovat na zprávy, e-maily či hovory.

Technologie nejsou zlé

„V 70. letech minulého století se vedly debaty o tom, jak děti poškozuje sledování televize. Trochu mi ty diskuse připomínají současné debaty o internetu,“ je přesvědčená Michaela Slussareff.

„Ačkoliv jsme vyrostli s televizí, nic tak zásadně špatného se nám nestalo,“ domnívá se. Jedním dechem ale dodává, že je na rodičích, aby dětem ukazovali, co je na offline světě zajímavého a zábavného.

Stejně tak by mělo být předmětem rozhovorů i to, co ratolest zažívá v onlinu. „Ptejte se jich, co se jim líbí, ale nebojte se projevit také svůj vlastní názor,“ doporučuje odbornice.

Pravidla přináší klid

Pokud tvrdé zákazy ohledně internetu na současnou nejmladší generaci nefungují, co tedy ano? „V ideálním případě by mělo dítě denně zažít pohyb a interakci s kamarády. Pak přichází na řadu volný čas, který se dá vyplnit všelijak, včetně pobytu na síti,“ nastiňuje Michaela Slussareff.

Musíte mít ale předem domluvené, kdy a za jakých okolností se dítě před obrazovku dostane. Aplikace, pořady a hry by měly být hlavně úměrné jeho věku a sloužit jako odpočinek – nikoliv třeba jako způsob uklidnění.

Reklama
Reklama