Pražská burza uvadá. V posledních letech ji opustili výrobce léků Zentiva, telekomunikační skupina O2, těžař uhlí New World Resources nebo vysílací společnost CME. A osud jejího největšího hráče – polostátního ČEZ – ohrožuje dění kolem chystaných legislativních novinek.

Přežití burzy závisí podle jejího ředitele Petra Koblice na dalším osudu energetické skupiny. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg apeloval na to, aby politici do jejího fungování tolik nezasahovali, a navrhl ještě jeden způsob, jak tuzemský kapitálový trh oživit: vláda by podle něj měla zvážit burzovní vstup pražského letiště. 

„Lidé stále říkají, že vláda by mohla posílit kapitálový trh uváděním více aktiv. Kromě zbytku ČEZ a letiště ale není moc co nabídnout,“ konstatoval Koblic. Stát by si podle něj mohl ze strategických důvodů ponechat v Letišti Václava Havla většinový podíl.

Ve stejný den, kdy rozhovor s Koblicem vyšel, oznámila řecká vláda, že začala připravovat vstup Letiště Athény na tamní burzu. Investorům nabídne prostřednictvím první veřejné nabídky akcií (IPO) třicetiprocentní podíl největšího mezinárodního letiště v Řecku.

„Proč to samé neuděláme v Česku?“ reagoval na sociální síti X portfolio manažer J&T Michal Semotan a v diskusi pod svým příspěvkem dodal, že s privátním vlastníkem by pražské letiště mohlo fungovat efektivněji. Bylo by však pro investory atraktivní?

„V Praze se dlouho vedla debata o rozvoji letiště, budování další paralelní dráhy pro start a přistání, nicméně zásadním směrem se nepokročilo. To samozřejmě mírně limituje budoucí potenciál Letiště Praha. Nevýhodu je prozatím i špatná dopravní přístupnost bez vlakového spojení s centrem Prahy či metrem, ale toto se snad v řádu let podaří vyřešit,“ doplňuje Semotan.

„Pražské letiště je jako jedno z mála daleko za předcovidovými čísly, všude jinde v Evropě se už letecká doprava zvedla,“ připomíná investor Ján Hájek, manažer podílového fondu Top Stocks České spořitelny.

„Přijde mi, že Ruzyně funguje trochu jako prodloužená ruka Smartwings, co tam moc nepouští konkurenty. Jestli má takhle fungovat dál, tak to podle mě pro investory zajímavé nebude,“ míní.

Naopak ve prospěch letiště podle něj hraje turistická atraktivita Prahy a fakt, že Češi rádi cestují.

„Se schopným managementem, který by pracoval na tom, aby letištěm prošlo co nejvíce lidí a aby tam utráceli peníze, z toho může být velice dobře fungující byznys. Stačí se podívat na letiště ve Vídni nebo v Paříži,“ dodává Hájek. 

S akciemi obou zmíněných letišť se na burzách obchoduje – ve Vídni je dokonce letiště podle tržní hodnoty mezi deseti největšími firmami na tamní burze a jeho akcie se dávno vzpamatovaly z covidového propadu.

„Já osobně bych si akcie pražského letiště nekoupil, možná jen kdyby byly za dobrou cenu a byl by tam zajímavý dividendový výnos. Je to stará ekonomika, žádný růstový příběh tam nenajdete, k nalákání investorů by podle mě byla potřeba opravdu tučná dividenda,“ soudí investor a podnikatel Jaroslav Šura.  

Nesouhlasí ani s myšlenkou Petra Koblice, že by letiště pražskou burzu oživilo. „I kdyby tam stát dal Budvar, Lesy ČR a pražské letiště, tak se kredibilita burzy nezvedne ani o píď. Jsou to malé firmy, které zahraniční investory zajímat nebudou. A už vůbec ne, pokud by si v nich stát nechával majoritu. Protože jak se stát v této pozici chová, nyní vidíme u ČEZ,“ říká Šura.

„Na pražské burze je skandálně málo titulů,“ podotýká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. „Když jste institucionální investor, tak můžete vedle ČEZ kupovat pár bank, možná Českou zbrojovku. Za každou potenciální emisi na hlavním trhu bychom měli být rádi.“

Pražské letiště jí však v dohledné době nebude. „Ministerstvo financí o uvedení akcií Letiště Praha na burzu neuvažuje a nechystá jej. Z důvodu vysokého významu této strategické infrastruktury preferujeme její ponechání ve stoprocentním vlastnictví státu,“ říká mluvčí ministerstva Filip Běhal.