Agrese Ruska na Ukrajině se dotýká také mezinárodních realitních trhů. O tom, jak válka na hranicích Evropské unie ovlivní chování realitních investorů v bezprostřední blízkosti konfliktu, píše v komentáři Jan Rejcha, CEO společnosti Rellox, která se na zahraniční nemovitosti specializuje již od roku 2004 a patří k největším hráčům ve středoevropském regionu.
Po nástupu koronavirové pandemie se poptávka po nemovitostech v cizině na čas propadla. V roce 2021 se ale trend otočil a zájem o nemovitosti v zahraničí prudce rostl. Vedle snahy o bezpečnou investici „do cihel“ taková investice představovala i v době nejpřísnějších lockdownů snazší podmínky pro vycestování a možnost trávit home office či dovolenou u moře nebo na horách v bezpečí své nemovitosti.
Zatímco v případě koronaviru reagoval realitní trh růstem poptávky s téměř ročním odstupem, ruský vpád na Ukrajinu přinesl reakci o poznání rychlejší, trvající v řádu týdnů. Meziměsíčně zájem vzrostl v průměru o zhruba třicet šest procent, avšak přímo skokově vystřelil u destinací, které lze s ohledem na jejich geografickou polohu nebo neutralitu považovat za bezpečné.
Část zájemců zvažuje, zda s koupí nepočkat podle dalšího vývoje situace. Ve většině případů ale nakonec koupi neodkládají. Ženou je obavy, že mezitím přijdou o část úspor kvůli vysoké inflaci. Třeba v Rakousku se až devadesát procent nemovitostí prodá před jejich dokončením, a nevyplatí se proto s nákupem příliš otálet.
Dalším argumentem je kurz koruny. Stejně jako další měny v regionu se po vypuknutí války propadla, aby se následně vrátila na předválečné úrovně. Další vývoj na Ukrajině ale pro kurz koruny zůstává rizikem.
Protože působíme také v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku, můžeme porovnat českou reakci se zeměmi, které s Ukrajinou přímo sousedí. Čísla potvrzují, že čím blíže konfliktu, tím intenzivněji lidé nebezpečí vnímají a hledají bezpečný přístav jak pro svoje investice, tak případně pro své rodiny.
Zájem mezi kupujícími na Slovensku a v Maďarsku se zvýšil opravdu výrazně. Pozornost realitních investorů je upřená ke Španělsku, kde poptávka vzrostla o osmdesát osm procent (Slovensko), eventuálně sedmdesát tři (Maďarsko).
Tahákem je Švýcarsko, kde poptávky mezi slovenskými investory vzrostly o 176 procent, u maďarských dokonce o 268 procent. Podobná situace je i v Polsku, kde se meziměsíčně zvedl zájem o zahraniční nemovitosti v průměru o šedesát procent.
Podle statistik zrealizovaných nákupů je pro investory ze střední a východní Evropy v současnosti nejatraktivnější destinací Španělsko. Pojďme si na příkladu této přímořské země ukázat, co zde může ovlivnit další cenový vývoj nemovitostí.
V roce 2020 došlo na španělském realitním trhu k propadu v důsledku koronavirové pandemie. Loňský rok přinesl zotavení, na kterém se vedle zahraničních kupujících výraznou měrou podílela domácí poptávka.
Vývoj cen nemovitostí ale může ovlivnit několik faktorů. Prvním je pokles poptávky ze strany Rusů, kteří dnes tvoří asi tři procenta zahraničních kupujících. Podle Institutu zahraničního obchodu (ICEX) získali v roce 2021 celkem 157 takzvaných zlatých víz na základě podmínky investice do nemovitostí v hodnotě alespoň půl milionu eur. Víc zlatých víz dostali jen Číňani.
Pokles ruských investorů na španělském realitním trhu může vyvažovat emigrace demokraticky smýšlejících lidí z Ruska. Ta by mohla podpořit poptávku po nemovitostech napříč Evropu. V rámci celkových čísel evropského realitního trhu ale půjde nejspíš o zanedbatelné množství.
Putinova válka ale tlačí nahoru ceny energií a stavebních materiálů, které už rostly kvůli pandemii. Vloni se náklady na výstavbu domů zvyšovaly v důsledku zpřetrhání globálních dodavatelských řetězců i rostoucích mzdových nákladů.
Rusko je navíc dodavatelem surovin, jako je ocel, hliník, dřevo nebo měď, které se využívají při stavbách domů. Narušení těchto dodávek a sankce vůči Rusku pravděpodobně zvýší náklady na energie, dopravu a suroviny, což se promítne do vyšších cen nové realitní výstavby.
Před vypuknutím konfliktu na Ukrajině předpovídala poradenská společnost CBRE letošní růst cen nemovitostí ve Španělsku o 4,5 procenta. S ohledem na rostoucí náklady na bytovou výstavbu může být nárůst cen nových domů ještě vyšší.
