skip to main content
Investice

Jak se teď chovat na trzích? Invaze na Ukrajinu nechává burzy v klidu, ale může se to změnit

Zdražení ropy na osmiletá maxima je zatím nejviditelnějším dopadem eskalace ukrajinské krize na světové trhy. Vstup ruské armády na východ země a příslib protiruských sankcí od západních zemí nechávají burzy poměrně chladnými, hlavní indexy během úterního obchodování stagnovaly. Vhodnou strategií však nyní může být například upřednostnit americké akcie před evropskými.

„Evropské akcie mají vzhledem k vyšší míře ekonomické propojenosti s Ruskem tendenci oslabovat citelněji než jejich americké protějšky. Burzy však dokážou ztráty vyvolané geopolitikou poměrně rychle umazat, v řádu několika týdnů,“ říká analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Investorům doporučuje nakupovat takzvané hodnotové akcie.

Úterní seance na evropských burzách začala poklesem, posléze však pomohlo posilování akcií některých automobilek a firem ze segmentu cestovního ruchu. „Trhy po ranním propadu jeví známky stabilizace, přičemž počítají s tím, že eskalace vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou skončí na úrovni stávajících hranic separatistických území na východě Ukrajiny. Obávám se však, že se jedná spíše o zbožné přání než reflexi reality,“ míní analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. 

Další aktivitu ruských vojsk na Ukrajině lze jen těžko předvídat. Britský premiér Boris Johnson hovoří o záměru provést plnou invazi a ruský parlament prezidentovi Vladimirovi Putinovi odsouhlasil nasazení armády v zahraničí. Podle bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře plán na obsazení celé Ukrajiny určitě existuje a Putin bude operativně vyhodnocovat, zda k němu přistoupí.

Dalším problémem je přetrvávající závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska. „Stále je zde riziko dalšího poklesu dodávek plynu z Ruska, nyní jsou proti normálu nižší asi o čtyřicet procent, a s tím vygradování energetické krize v Evropě. To by zasáhlo energeticky náročná odvětví i spotřebu domácností,“ uvádí analytik České spořitelny Petr Bártek. 

Německo v reakci na ruskou agresi pozastavilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2, což znamená, že export plynu z Ruska do Evropy bude muset pokračovat přes Polsko a Ukrajinu. „Pokud Rusko zatlačí na pilu a omezí dodávky, bude to mít několik týdnů velký dopad na ceny plynu. Rusko má však tuto páku k dispozici v zásadě jen do konce topné sezony,“ říká Bártek.

Reklama

Další ‚‚energetický“ problém představuje hrozba odstřižení Ruska od systému SWIFT, který slouží k mezinárodnímu platebnímu styku. O této možnosti se spekuluje, že by mohla být součástí protiruských sankcí ze strany Evropské unie a USA. Jenže evropské země by pak Rusku nemohly platit za ropu a plyn, což by zřejmě vedlo k úplnému přerušení dodávek.

„Do hry vstupují i evropské banky, u kterých mají ruské společnosti dluhy, které by pak pravděpodobně nebyly spláceny,“ dodává Boháč. Evropští bankéři oslovení agenturou Reuters označili hrozbu odstřižení země z mezinárodního platebního systému za „atomovou bombu“. Jen italským a francouzským bankám dluží subjekty v Rusku na 25 miliard dolarů, u rakouských bank je to 17,5 miliardy.

‚‚Expozice Société Générale dosahuje asi 2,5 miliardy eur, Raiffeisenbank dvou miliard, UniCredit jeden a půl miliardy eur. V případě Société Générale a UniCredit jde pouze o jednotky procent provozního zisku,“ vypočítává Pfeiler. „V případě Raiffeisenbank jde o zásadnější problém – ruská expozice představuje asi 35 procent provozního zisku. Proto její akcie odepsaly za poslední dva týdny přes dvacet procent,“ dodává.

V rámci potenciálních ekonomických sankcí se rovněž skloňuje možnost, že by se Rusku omezilo obchodování v nejpoužívanější měně světa – americkém dolaru. Dolar je důležitý v obchodování s energetickými komoditami a kovy, které tvoří významnou část ruské ekonomiky.

‚‚Možností sankcí je celá řada, ale nemyslím si, že by zrovna tento krok byl pro Rusy katastrofou, pokud by bylo možno obchodovat v eurech a dalších hlavních měnách. Z Ruska se navíc v posledních letech stávala pevnost, která byla na okolí čím dál méně závislá,“ míní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

„Ve srovnání s rokem 2014 je Rusko na sankce lépe připraveno. Celkový objem devizových rezerv dosahuje asi 630 miliard dolarů. Rusko také více obchoduje s Čínou, což jej činí více imunním proti západním sankcím,“ potvrzuje Tomáš Pfeiler.