skip to main content
Cover rozhovor

Západ musí ukázat svaly. Bojím se, že Putin ztrácí kontakt s realitou, říká diplomat Kolář

Napětí na Ukrajině eskaluje. Rusko poslalo do separatistických území na východě země armádu a mezi západními politiky sílí obavy z plnohodnotné invaze a přímého vojenského konfliktu. Podle diplomata a bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře je nyní nejdůležitější, aby západní země daly jasně najevo, že se v takovém případě postaví na stranu Ukrajiny. A kromě protiruských ekonomických sankcí ji podpoří i vojensky.

‚‚Vladimir Putin musí vědět, že NATO nemůže porazit. Musí ale také uvěřit, že je aliance schopna obrátit své kapacity proti němu,“ říká Kolář a hovoří o možnostech zintenzivnění dodávek materiálu nebo přítomnosti vojenských expertů na Ukrajině, kteří by cvičili tamní armádu. Zároveň se však obává, že ruský prezident ztratil veškeré zábrany a je schopný prakticky čehokoli. ‚‚Je to moje noční můra,“ dodává.

Existuje ještě možnost, že se situace na Ukrajině vyřeší diplomaticky?

Diplomatické řešení se dá použít, když není válka, ale ta už tady je. Vždycky je ale možnost ji zastavit a vrátit se k diplomatickému jednání. Vadí mi prohlášení prezidenta Zemana, který neodsoudil, co se stalo, a mluví o tom, jako kdyby teprve mělo k nějakému konfliktu dojít. Rusko však provádí vojenskou invazi na území suverénního státu.

Lze ji srovnávat s anexí Krymu nebo invazí do Gruzie?

Jisté paralely tam jsou, ale musíme ještě počkat. Přicházejí rozporuplné informace o tom, jak velké oblasti Rusko na Ukrajině nyní skutečně uznalo. Dohadování o velikosti tohoto území by mohlo vyvolat přímý vojenský konflikt, nevím, jak se zachová ukrajinská armáda, prezident… Je tady i otázka, zda se Putin nepokusí obsadit Azovské pobřeží, aby získal přístup ke Krymu po souši.

Smíšené signály, které přicházejí ohledně velikosti uznaného území i ze samotné Moskvy, jsou součástí Putinovy strategie?

Oni se v podstatě celou dobu snaží do toho vnášet chaos a zmatek. Je to součástí jejich dezinformační kampaně. Moskva vysílá různé smíšené signály, na jednu stranu tvrdí, že se k žádnému ozbrojenému konfliktu nechystá, a pak prezident vydá rozhodnutí, požádá loutkový parlament, aby ho podpořil, a vyšle tam vojáky. To je, jako když se během anexe Krymu říkalo, že tam nejsou žádní ruští vojáci, a pak je prezident Putin osobně vyznamenal a ještě se pochválil, že celou operaci vojenské rozvědky řídil. Jestli někomu opravdu nemůžeme věřit, tak je to Vladimir Putin.

Očekáváte nyní důraznější protiruské sankce než po anexi Krymu?

Ano. Doufejme, že se chybami učíme, politika ve stylu ‚‚aby se vlk nažral a koza zůstala celá“ se nevyplácí. Musí je to nyní opravdu bolet. 

Bude evropská reakce jednotná?

Obávám se, že ta jednota nebude úplně dokonalá nikdy. Z dosavadních prohlášení evropských představitelů mám však pocit, že si uvědomují nutnost společného postupu. Problémem může být Maďarsko. 

A co Německo? Změní se teď jeho postoj k poskytování vojenského materiálu Ukrajině? Dříve to odmítali…

U Německa si myslím, že zatím je vrcholem rozhodnutí dočasně pozastavit Nord Stream 2. Nevím, jestli můžeme očekávat změnu jejich přístupu k vojenské podpoře. To je pro Německo dlouhodobý mentální problém. Je potřeba si uvědomit, kdo byl během strašlivé druhé světové války postižen německým nacismem a expanzí nejvíc. Byla to Ukrajina a svým způsobem Bělorusko. Tam bylo nejvíc vypálených vesnic a brutalita byla masová.

Nicméně ostatní členské země NATO by nyní mohly být v rámci vojenské podpory Ukrajiny velkorysejší. Nejde jenom o dodávky vojenského materiálu a zbraní, ale bylo by dobré mít tam své experty, vojáky, kteří budou buďto cvičit ty ukrajinské, nebo jim pomáhat strategicky. Možná by bylo namístě uvažovat i o vyslání naší polní nemocnice na Ukrajinu. 

Putin i z Ukrajinců, kteří nebyli o své národní identitě tolik přesvědčeni, dělá patrioty.

Má si Západ u sankcí nechat prostor pro jejich další zpřísňování?

Možná se situace už změnila, ale já zatím nezaznamenal sankce mířené přímo na Vladimira Putina, což mě překvapilo. Je to zaměřené na vojenské činitele a poslance, kteří se na invazi podíleli, ale Putin mezi nimi není. Nevím, jestli je to taktický záměr, já bych byl nemilosrdnější.

Mělo by smysl přerušení diplomatických vztahů s Ruskem?

Pokud vím, tak Ukrajina se k tomu už chystá (ukrajinské ministerstvo zahraničí k tomu prezidenta Zelenského vyzvalo, pozn. redakce). Podle mě není dobré úplně přerušit diplomatické kanály, abychom si mohli v případě potřeby aspoň vyměnit různé pohledy na věc. Doufám, že se styky úplně nezpřetrhají.

Věříte Putinovi, když říká, že respektuje územní celistvost postsovětských států a Ukrajina je pouze výjimkou?

On bere Ukrajince a Rusy jako jeden národ. Já si myslím, že minimálně vůči nám už ho ta chuť si nás přivlastnit zpátky do značné míry přešla. My už jsme v NATO a EU, stejně jako řada dalších postsovětských zemí. Ale být třeba v Pobaltí, kde jsou ty země vnímány pořád jako součást prostoru, který dřív zabíral Sovětský svaz, tam bych si tím tak jistý nebyl. Je dobře, že aliance posiluje své východní křídlo.

Očekáváte v dohledné době rozšíření NATO? 

Záleží, jak se situace bude vyvíjet. Švédsko a Finsko o členství intenzivně přemýšlí, když vidí ty Putinovy choutky… 

Reklama

Jak velké je riziko, že Putin bude chtít Ukrajinu celou?

Putin by si ji podle mě rád vzal, ale bude to záležet na tom, zda nabude dojmu, že mu v tom nikdo nezabrání. Možná si špatně vyhodnocuje, jak se k tomu staví Ukrajinci.

Na sociální sítě uniklo video, jak Putin zesměšňuje ředitele civilní rozvědky Naryškina, který se mu bojí oponovat a celý se klepe. Je příšerné, že šéf rozvědky se neodvažuje říct svému nadřízenému věci tak, jak jsou. Ale říká je tak, aby byl spokojen. Myslím si, že Ukrajinci by se jen tak nedali, ale otázkou je přístup Západu. Zda by v otevřeném konfliktu Ukrajinu nechal, nebo jestli budeme schopni a ochotni se aktivně zapojit.

Rusko má sice obrovskou armádu, dobrou výzbroj, ale když srovnáte vojenské kapacity NATO a Ruska, tak Putin musí vědět, že jej nemůže porazit. Jde jenom o to, jestli uvěří tomu, že bychom ty kapacity byli ochotni a schopni proti němu obrátit.

Ztrácí Putin kontakt s realitou?

To je moje noční můra, obávám se, že ji opravdu ztrácí. Vypadá to, minimálně podle rozhovoru s Naryškinem, že nechce vnímat realitu. To je to obrovské nebezpečí, že by neměl vůbec žádné zábrany. 

Nejdřív to byl Krym, teď se zdá, že bude následovat Doněck a Luhansk. Bude ‚‚kouskování“ Ukrajiny pokračovat dalšími regiony?

To v tuto chvíli podle mě nehrozí, protože koncentrace proruských sil mimo ty východní oblasti je minimální. Ve zbytku Ukrajiny se však podle mě Putinovi povedlo něco, co jsme ještě před časem nečekali, že z Ukrajinců, kteří nebyli o své národní identitě tolik přesvědčeni, se stali patrioti. Výrazně přibylo Ukrajinců, kteří víc inklinují k západu než k Rusku. Nemyslím, že by teď mohl zemi kouskovat s tím, že by se opíral o nějakou místní podporu.

Jak moc klesla šance na přijetí Ukrajiny do EU a NATO?

Velice. Kdo si chce vzít za svého člena zemi, jejíž část není pod kontrolou centrální vlády… Je to velká otázka pro ukrajinského prezidenta, jak s tím naloží. Protože představa, že by Ukrajinci sami zahnali Rusy z okupovaných území, je značně iluzorní.

Druhou možností je, že Ukrajina bude za podpory Západu nadále považovat okupovaná území za svá. Anebo se Zelenskyj inspiruje německým kancléřem Adenauerem, který o rozdělení své země prohlásil, že je lepší mít půl Německa úplně než celé Německo jenom napůl.

Když britští a američtí politici mluví o tom, že Rusko podnikne plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, je to skutečná hrozba vycházející z informací jejich tajných služeb? Nebo jenom součást geopolitického vyjednávání?

Podle mě je Putinovo pokušení vzít si Ukrajinu celou velké. A jistě existují i plány na to, jak takovou operaci provést. Znovu připomínám, že to bude záležet na tom, jestli uvěří, že my jsme připraveni Ukrajině pomoct tak, aby invaze pro Rusko nedopadla dobře.

Je to o tom, zda naplníme staré latinské přísloví „kdo chce mír, musí být připraven na válku“. Musíme agresora odstrašit, on bude situaci vyhodnocovat operativně každý den.

Jak si vysvětlujete načasování ruské invaze?

Možná je tam i souvislost s koncem olympiády. Nicméně ztuhlá půda díky chladnému počasí je dobrá pro bojová vozidla a těžkou techniku, na rozdíl od rozmáčené. Invaze jsou ideální v zimě, když mrzne, nebo v létě, když je sucho. Gruzínská invaze byla v srpnu a k nám taky svého času přijeli v srpnu.

Měla Evropa v posledních letech důrazněji omezit energetickou závislost na Rusku?

Samozřejmě. Teď to budeme dohánět složitě a bude to drahé, ale všechno je řešitelné. 

Bere Putin ukrajinskou otázku za stěžejní součást svého odkazu, který chce po sobě zanechat?

Myslím si, že ano. Jeho odkazem, který by chtěl zanechat, je obnovení Sovětského svazu nebo přinejmenším jeho sféry vlivu.

Bylo něco, co vás v jeho včerejším projevu překvapilo?

Ani ne, ale musím říct, že intenzita jeho pohrdání Ukrajinou jako samostatným státem takto otevřeně zatím vyjádřena nebyla. Teď je to opravdu hrozně moc na nás, na Západu, jak se k tomu postavíme, jestli budeme jednotní a jestli jsme ochotni i něco obětovat. A jestli budeme ochotni investovat do Ukrajiny. Namístě je vznik nějakého Marshallova plánu pro Ukrajinu, abychom jí pomohli se zvednout.