Dříve zásobovalo centrum Prahy a jeho průmyslové areály, v budoucnu má na bývalém žižkovském nákladovém nádraží a v jeho přilehlém okolí bydlet až třiadvacet tisíc lidí v nové čtvrti za miliardy.
Šedesátihektarové území se začne měnit už brzy. Jeho minulost, přítomnost a především to, jak bude v příštích letech tento zanedbaný pražský brownfield vypadat, ukazuje velká výstava v Centru architektury a městského plánování, kterou pořádá pražský Institut plánování a rozvoje (IPR).
Ředitel IPR Ondřej Boháč u modelu budoucí zástavby na nákladovém nádraží
„Revitalizace brownfieldů je pro Prahu klíčová. Nákladové nádraží skýtá velký potenciál nejenom v kapacitách bytů, ale i celkovém rozvoji území. Vznikne zde nová čtvrť, park s pěší promenádou, ale i kulturní centrum,“ komentuje lokalitu Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj.
Rozvoji brownfieldu dlouhou dobu bránila stavební uzávěra, kterou vymezil už územní plán z roku 1999. Ten se ovšem nyní po dvanácti letech projednávání dočká úprav a na bývalém nádraží se bude moci stavět. Letos Institut plánování a rozvoje pro celé území představil urbanistickou studii, na jejíž finální podobě se podíleli soukromí investoři, politici i veřejnost.
Obytná čtvrť Jarov Sever v okolí nákladového nádraží – Amádeus Real
V budoucnu by tak v areálu mohla vzniknout moderní městská čtvrť s jedenácti tisíci byty, které mohou být domovem pro 23 tisíc lidí. Plánuje se také 1170 povrchových parkovacích míst, šest set stromů v nové uliční síti, obchody, základní i mateřské školy a park s pěší promenádou a cyklostezkou ve stopě bývalých železničních kolejí, jejichž podoba by měla vzejít z architektonické soutěže.
O rozvoj brownfieldu se dělí hned několik vlastníků pozemků. První zahájí výstavbu Central Group miliardáře Dušana Kunovského. Ten tu naplánoval celkovou investici ve výši čtrnácti miliard. A v prvních třech etapách projektu Parková čtvrť už začal prodej bytů. Stavět by se měly začít na přelomu roku a první lidé by se do Parkové čtvrti mohli stěhovat už v roce 2024.
„Máme pravomocné stavební povolení a dokončujeme výběrové řízení na dodavatele. V téhle době, kdy letí neuvěřitelně nahoru ceny prací a materiálu, je to avšak poměrně těžké. Ale jsme připraveni na přelomu roku začít stavět,“ říká Kunovský.
Parková čtvrť|Central Group
Parková čtvrť|Central Group
Plánovaná mateřská škola|Central Group
V blokové zástavbě má vzniknout až 2600 bytů, pěší promenáda s jezírky a stromy a v přízemí bytových domů prostory pro obchody, služby, restaurace a kavárny. Stavět může Central Group Parkovou čtvrť proto, že po dřívější dohodě s Prahou 3 dostal výjimku ze stavební uzávěry a nemusí čekat na změnu územního plánu.
Expozice v Centru architektury a městského plánování, která začíná vernisáží dnes večer a potrvá až do 19. prosince, představuje aktuální informace o všech velkých soukromých i veřejných investicích v areálu nádraží a jeho okolí. Cestu do budoucnosti lokality nabídne velkoplošná projekce nebo velký fyzický model území se všemi připravovanými projekty.
Minulost nádraží zase přiblíží videoesej Malá industriální elegie. Pomocí unikátních archivních záběrů ze 40. a 60. let minulého století představuje nádraží v dobách jeho největší slávy. Podrobný program výstavy je dostupný online.
Nádraží v roce 1937 (fotoateliér Illek a Paul)
Obsluhování ramp v roce 1936 (časopis ČSD Šťastnou cestou)
„Výstava navazuje na cyklus expozic o transformačních územích Prahy. Návštěvníci mohou nahlédnout do budoucnosti i minulosti tohoto brownfieldu. Připravili jsme i diskuse, komentované prohlídky nebo procházky přímo v území,“ komentuje výstavu Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.
Klíčová je také oprava a přestavba památkově chráněné funkcionalistické budovy nádraží, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou a výhledově by se měla změnit na kulturní centrum. Nový domov by v ní měly najít kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem. Místo bude i pro muzeum architektury a bydlení, komerční prostory nebo galerie. Těsně kolem nádražní budovy povede nová tramvajová trať.
Nákladové nádraží – současný stav
Na náplni historické budovy se bude podílet další vlastník pozemků v areálu – Sekyra Group miliardáře Luďka Sekyry. Ten chystá navíc v jižní části areálu výstavbu Žižkov City za zhruba šestnáct miliard. Vzniknout by tam měly asi tři tisíce bytů. Tato část bývalého nádraží je ale oproti severozápadnímu cípu zatím stále pod stavební uzávěrou, a stavět se tam tak nezačne dříve než v roce 2023.
Dalších 530 bytů za zhruba tři a půl miliardy bude stavět na žižkovském brownfieldu i skupina Penta, která také čeká na sejmutí stavební uzávěry. Začátek výstavby plánuje nejdříve v roce 2023.
Rezidence Nádraží Žižkov – Penta
Rezidence Nádraží Žižkov – Penta
Nagano Park – Geosan Development
Velké investice půjdou do brownfieldu též z veřejných peněz. Vzniknout má například nová tramvajová trať, nové uliční propojení k budoucímu městskému okruhu označované jako Jarovská třída, rekonstruovat se budou ulice Jana Želivského a Malešická a v plánu je také výstavba dvou základních škol.
Město do budoucna počítá i s koncepční studií Olšanské ulice, která na nákladové nádraží navazuje a na které developeři taktéž hojně investují. Smyslem studie bude to, aby v Olšanské lépe fungoval veřejný prostor a ulice se stala žižkovským bulvárem.
Největšími soukromými investicemi jsou již zmiňované bytové projekty Parková čtvrť a Žižkov City spolu s dalšími developerskými záměry, jako je Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park nebo Obytná čtvrť Jarov.
Nákladové nádraží Žižkov je zároveň prvním velkým brownfieldem, na kterém bude hlavní město aplikovat novou metodiku spolupráce s investory, která určuje jasná a transparentní pravidla toho, jak budou developeři přispívat na veřejnou vybavenost v území.
„Investoři poskytnou prostředky na výstavbu jedné velké základní školy, několika mateřských škol a parků a vybudují část městských tříd. To vše v celkové hodnotě přes 1,5 miliardy korun,“ dodává náměstek Hlaváček. Smlouvy s developery mají být hotové během podzimu. Začátkem roku 2022 by měly začít schvalovací procesy změny územního plánu pro většinu území.
