skip to main content
Peníze

Jak si Češi představují bohatství? Plat 120 tisíc a majetek za deset milionů

Stát se bohatým. Přání nejednoho člověka, jehož bankovní konto by sneslo pár nul navíc. Co přesně tenhle relativní stav ovšem znamená? Kde je hranice určující zámožnost? Podle Čechů ji představuje měsíční mzda přes 120 tisíc korun a majetek v souhrnné hodnotě nad deset milionů, jak ukázal mezinárodní průzkum společnosti Sazka.

Za majetné se momentálně v Česku, a stejně tak je tomu i na Slovensku, považuje šestnáct procent respondentů. To je osmkrát více než před pěti lety, kdy loterijní společnost vlastněná investiční skupinou KKCG miliardáře Karla Komárka prováděla obdobný průzkum, i když jen na území naší republiky.

Zajímavostí je, že tehdy přitom lidem k pocitu bohatství stačily podstatně menší měsíční příjmy, a to konkrétně padesát tisíc korun čistého. Od té doby nicméně jejich představy o přepychu nabobtnaly dvaapůlkrát.

„Částka 120 tisíc byla klíčová pro všechny dotazované země. Pokud si ale porovnáme výše průměrných platů, Češi a Slováci potřebují k bohatství jejich čtyřnásobek a třeba Finové si přejí jen dvakrát více,“ komentuje výsledky průzkumu, který Sazka kromě Česka provedla také na Slovensku, v Itálii, Německu a Finsku, mluvčí firmy Veronika Diamantová.

Stále ovšem Češi nejsou tak nároční jako Italové, kteří by si ke své spokojenosti přáli každý měsíc obdržet na svém účtu částku nad půl milionu korun.

Karel Komárek, majitel investiční skupiny KKCG, do níž spadá i Sazka

Představa o celkové hodnotě majetku bohatého člověka se na rozdíl od mzdy během poslední pětiletky nezměnila. Podle více než poloviny zpovídaných nadále platí, že hranice určující bohatství začíná na deseti milionech korun.

Reklama

V tomto ohledu se našinci drží poněkud zkrátka, neboť pro obyvatele zbylých uvedených zemí představuje zámožnost vlastnictví věcí v hodnotě desetkrát vyšší, tedy minimálně sto milionů korun. S výjimkou Itálie, kde mají představy o této pomyslné metě opět diametrálně odlišné, a to na částce dvě miliardy korun.

Co se týče vítězství v loterii, devadesát procent Čechů by si vystačilo s milionovými sumami. Pakliže by však vyhráli ještě větší obnos, na prvním místě by nabyté prostředky nasměrovali do nákupu luxusních nemovitostí. Následně by přišla řada na prémiovější automobily, alespoň u mužů. Oproti tomu ženy by preferovaly investování do soukromých ostrovů. Mezi často skloňované odpovědi se zařadilo i věnování se charitě a péče o zdraví.

„Muži rádi žijí v dynamické energii, ženy se naopak cítí velmi často unavené a rády si dopřejí odpočinek a relax, což pro ně ostrov a moře může představovat,“ komentuje odlišné pohnutky obou pohlaví Dagmar Mištíková, osobní koučka.

Zároveň by se téměř tři čtvrtiny Čechů navzdory zisku jackpotu nevzdaly svého zaměstnání a nadále by do něj docházely. S tím souvisí i fakt, že miliardovou výhrou by se drtivá většina dotázaných nechlubila a svěřila by se pouze nejbližším členům rodiny. Patnáct procent by o svém loterijním štětí dokonce neřeklo vůbec nikomu, ačkoli v případě manželství ze zákona musí.

Průzkum, do kterého se v každé z pětice zmíněných zemí zapojilo pět stovek respondentů starších osmnácti let, Sazka uskutečnila při příležitosti spuštění druhého losování loterie Eurojackpot. V ní bude od konce března možné zkoušet štěstěnu kromě pátku rovněž i v úterý.

Vůbec poprvé se navíc bude hrát v přepočtu až o tři miliardy korun. Dosavadní tuzemský rekord 2,47 miliardy korun z roku 2015 představuje mimo jiné historicky nejvyšší výhru v Eurojackpotu, jenž je na starém kontinentě dostupný v osmnácti státech.

Česká Sazka společně s řeckou loterií Opap, italskou Lotto a rakouskou Casinos Austria spadá do mezinárodního holdingu Sazka Group, dceřiné skupiny společnosti Allwyn.

S ní chce jeden z nejbohatších Čechů Karel Komárek letos vstoupit, ještě ve spojení s firmou Cohn Robbins Holdings Corp specializující se na akvizice, na newyorskou burzu Nyse. Allwyn je zároveň blízko k pravomocnému zisku licence na provoz prestižní britské Národní loterie.