Podnikatel a manažer Marek Orawski je matadorem v segmentu pojišťovnictví. Absolvent Vysoké školy báňské a také Liverpool John Moores University strávil v oboru přes dvacet let a za tu dobu se vypracoval až na vrcholového manažera České pojišťovny, kde zasedl i do dozorčí rady. Poté dělal poradce členovi představenstva pojišťovny Kooperativa a nyní už třetím rokem vede z pozice předsedy představenstva peer-to-peer pojišťovnu První klubová.
Jaké to bylo se po dvou dekádách v teple korporace pustit do rozbouřených podnikatelských vod? Marek Orawski se dělí o své zkušenosti.
Když vás těsně před padesátkou po 20 letech vykopnou z práce jako nepotřebného, na chvíli vás to paralyzuje. Když se pak oklepete a odhodláte začít znovu někde jinde, narazíte na tragikomický paradox – ve svém věku po tolika letech v jednom oboru jste až příliš kvalifikovaný.
Úsměvné? Možná. Smutné? Možná. Pro mě bylo toto období každopádně silně motivující.
Čtěte také: Jak jsme se od nápadu, který nevyšel, dostali k silnému projektu a investorovi
Po dvaceti letech života v korporaci, která vás uzavře do komfortního akvária, kde se o praktické věci vždycky někdo postará, jsem se musel začít starat sám. Třeba takový mobil mi předtím vždy sám přistál na stole. Ale to je to nejmenší.
Stále jsem však přemýšlel nad tím, co dál dělat, aby to bylo smysluplné, a nejen pro mě. Vidina rychle nabytých peněz pro mne v tu chvíli nebyla podstatná. Celý život jsem pracoval v oboru pojišťovnictví. To je svět, ve kterém nepotřebuji kompas k tomu, abych našel směr. Rozhodl jsem se v něm proto zůstat a zúročit svoji „překvalifikovanost“.
Konečně jsem se s nadhledem dokázal podívat na to, jak současný pojišťovací trh funguje, jak nelítostný byznys vznikl z původní čisté myšlenky podržet člověka v nesnázích. To mne dovedlo k vytvoření základního popisu, jak by měla vypadat ideální férová pojišťovna.
Tenhle dokument o rozsahu jedné strany mám schovaný dodnes a při srovnání s aktuálním stavem První klubové se od původní myšlenky vzdalujeme jen minimálně. Nabízím pár mých poznatků.
Nesnažit se obsáhnout vše sám. Pojišťovnictví je jako spousta jiných odvětví velice komplexní záležitost a nehledě na mé bohaté zkušenosti jsem věděl, že není možné obsáhnout vše v jedné osobě. Rozhodl jsem se proto hledat mezi svými bývalými kolegy, kteří na tom byli životními i pracovními zkušenostmi obdobně. Ve čtyřech jsme pak První klubovou pojišťovnu založili.
Postupovat krok za krokem, promýšlet věci do hloubky a spoléhat na vlastní znalosti. Podle mě je to nejlepší možný přístup k tomu, jak vytvořit zdravý byznys na pevných základech.
Této zásady jsme se drželi. Pročetli jsme stovky stran legislativy, propočítávali jednotlivé modely, opouštěli slepé uličky. Sice jsme byli všichni chrliči skvělých nápadů, zvyklí exekuci přenechávat jiným, ale nyní jsme byli postaveni do situace, kdy jsme si vše museli zpracovat sami. To pro nás byla lekce k nezaplacení.
I díky tomu jsem poznal svět pojišťovnictví během dvou let lépe než za celých dvacet let z pozice vrcholového manažera.
Čtěte také: Jak jsme u vaření cideru dali zaměstnancům volnost a oni vyhořeli
Přistupovat k vlastnímu byznysu kriticky a spoléhat se na data. Člověk se někdy může dostat do stavu slepoty, kdy je do hloubky ponořený do svých představ o kvalitách vlastního produktu a není schopen se na věc podívat zvenčí. Ideální čas podstoupit nezávislý test.
Nás zajímalo, jestli je myšlenka První klubové pojišťovny pro lidi pochopitelná. Nechali jsme se vyškolit na hloubkový průzkum, vypracovali strukturovaný dotazník, dali dohromady testovací skupinu a všechny osobně obešli. Výsledky byly pro nás natolik podstatné, že z nich čerpáme doteď a vyšel z nich i název pojišťovny.
Určit si a ctít vlastní etické zásady. Jakmile nastal čas oslovit potenciálního investora, sedli jsme si s kolegy ke stolu a sepsali v bodech popis našeho ideálního potenciálního byznys partnera. Seznam byl celkem krátký. 🙂 Na prvním místě stála investiční skupina RSJ Karla Janečka, se kterou však nikdo z nás neměl žádné vazby.
Napsali jsme jim tedy na obecný info email a čekali, co se bude dít. Ozvali se a záhy jsme spolu vstoupili do férového obchodního partnerství. To jen potvrzuje předpoklad, že pokud v něco opravdu věříte, nebojte se a běžte s kůží na trh. Může se vám to jedině vyplatit.
Vytrvejte. Nevzdávejte se, když věci nejdou přesně podle vašeho plánu. Náš původní předpoklad na získání licence byl půl roku. Vše se skutečně podařilo dokončit až za rok a půl.
Nekopírovat. Počátkem všeho byla jednoduchá myšlenka vytvořit férový byznys. Pojišťovnu, kde členové nepředstavují dojné krávy, ale rovnocenné partnery. Přáli jsme si vybudovat stabilní komunitu, v níž bude opět fungovat přátelské sdílení a rovná pravidla. V tom jsme jedineční dodnes.
Anonymita a konzum už možná pro spoustu lidí dosáhly neúnosné hranice, a tak nastal čas vrátit se ke kořenům.
