skip to main content
Future

Největší okna v historii, řvoucí motory a 5,5 G. Technologie soukromých raket v kostce

Sto deset vteřin – takovou dobu hoří raketový motor BE-3, který vynáší raketu New Shepard sto kilometrů nad povrch Země. Na špičce rakety je umístěna kapsle pro posádku. Její interiér je vybaven šesti sedačkami a nad každou se nachází to největší okno, skrze které kdy člověk hleděl na modrou planetu pod sebou. 

Celkem jedenáct minut stavu beztíže v přetlakované kapsli, řev motoru při startu a přetížení 5,5 G při návratu zpět k zemi.

Zážitek, na který dříve trénovali pečlivě vybraní jedinci ve špičkové kondici několik let. Stačí se podívat na nábor NASA v roce 2017, kdy agentura mezi nové astronauty vybrala pouhých dvanáct šťastlivců z více než osmnácti tisíc uchazečů. 

Již 20. července se však tomuto dobrodružství spolu se svým bratrem podrobí i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Americký miliardář si letem do vesmíru plní dětský sen. Spolu s bratry Bezosovými poletí dvaaosmdesátiletá americká pilotka Wally Funk a další tři zatím neznámí pasažéři včetně výherce aukce, ve které byla „letenka“ vydražena za 28 milionů dolarů.

Reklama

Interiér kapsle pro posádku má „pouhých“ patnáct metrů krychlových. Každé sedadlo chrání pasažéra pětibodovým bezpečnostním postrojem a u stropu je nainstalováno madlo, díky kterému se vesmírní turisté mohou během stavu beztíže pohybovat snáze po vnitřku kapsle. U sedadla jsou také připevněny obrazovky s aktuálními informacemi o letu.

Jaký zážitek se pasažérům nabídne, si můžete alespoň trochu přiblížit na následujícím tři roky starém videu z jednoho z brzkých testovacích letů, kde se na sedadlo usadil jen panák. Dřívější model kapsle tehdy vystoupal do výšky 98 kilometrů.

Inženýři Blue Origin mysleli především na bezpečnost – samotná kapsle se díky takzvanému „escape“ systému dokáže v případě havárie na raketě předčasně oddělit a vzdálit se od závadného nosiče pomocí vlastních menších raketových motorů. Následně se kapsle bezpečně snese na padácích k zemi. 

Tento bezpečnostní systém využívala již NASA během svého prvního pilotovaného programu Mercury a následně i během programu Apollo. Stejný systém využívá i loď Crew Dragon Muskovy SpaceX. Pro zajímavost, astronauti programu Gemini, který předcházel letům na Měsíc, naproti tomu spoléhali v případě havárie na systém katapultu, který funguje ve vojenských stíhačkách.

Datum startu zvolila Bezosova Blue Origin symbolicky. V úterý 20. července totiž oslavíme padesát dva let od momentu, kdy se Neil Armstrong spolu s Buzzem Aldrinem jako první lidé prošli po povrchu Měsíce.

Bezose se ale o celých devět dní rozhodl předstihnout Richard Branson ve svém raketoplánu SpaceShipTwo. Jde o unikátní projekt na kterém se spolu s Virgin Galactic podílí ještě letecká společnost Scaled Composites.

Raketoplán, do kterého se vejde celkem osm lidí včetně dvou pilotů, startuje na rozdíl od běžných raket horizontálně. Stroj je zavěšen do dvoutrupového nosného letadla WhiteKnightTwo s rozpětím křídel 43 metrů. Nosné letadlo vynese raketoplán do výšky přibližně 15 kilometrů. Tam SpaceShipTwo zažehne svůj hybridní raketový motor a v letu pokračuje sám.

Reklama

Branson se svou posádkou, kterou tvoří zaměstnanci a piloti Virgin Galactic, opustí v raketoplánu zemskou atmosféru již tuto neděli. S vnímáním hranice vesmíru je ale menší problém.

Všeobecně přijímaná takzvaná Kármánova hranice, která odděluje zemskou atmosféru od vesmírného vakua, se nachází ve výšce sto kilometrů nad mořem, avšak armáda Spojených států považuje za hraniční již výšku osmdesáti kilometrů. Zatímco Bransonův raketoplán stokilometrovou hranici nepřekoná, New Shepard Jeffa Bezose toho schopný je.

Pro připomenutí ještě dodáme, že nízká oběžná dráha Země se nachází ještě výš, mezi 160 a 2000 kilometry nad povrchem planety.

Jak se ale říká, když se dva perou, třetí se směje. I když se Elon Musk dle svých slov do vesmíru v nejbližších letech určitě nepodívá, protože zkrátka „nechce umřít“, jeho Crew Dragon od SpaceX už celý rok převáží americké astronauty na palubu ISS. A rakety Falcon 9 vynášejí komerční i vládní satelity na oběžnou dráhu od roku 2013.

Jestli a kdy budou Bezosův Blue Origin nebo Bransonova Virgin Galactic schopny s pasažéry dosáhnout oběžné dráhy a konkurovat tak zatím technologicky nepřekonané SpaceX, ukáže čas. Do vesmírného turismu chce navíc Musk brzy vstoupit také. 

Co se týče rozměrů a technických parametrů raket, tady hraje SpaceX jednoznačně prim. New Shepard od Blue Origin je pouhých patnáct metrů vysoká suborbitální raketa – to znamená, že není schopná dopravit náklad či posádku na oběžnou dráhu. Oproti tomu Falcon 9 od SpaceX měřící sedmdesát metrů je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu 22 800 kilogramů nákladu. 

Obě rakety jsou ale znovupoužitelné – to znamená, že po startu a vypuštění nákladu se umějí samy vrátit a přistát na předem určeném místě, což rapidně snižuje cenu startu.

Opravdu velkých raket bychom se měli dočkat v blízké budoucnosti. SpaceX i Blue Origin plánují svými nosiči atakovat výšku legendárního Saturnu V, který vynesl člověka na Měsíc. Jeho výška činila 110 metrů. 

Blue Origin staví svého vlastního obra, který snad již příští rok ponese jméno New Glenn – po americkém astronautovi Johnu Glennovi, který jako první Američan dosáhl oběžné dráhy Země. Svou plánovanou výškou 98 metrů ani nosností 45 tun na oběžnou dráhu ale New Glenn nepřekoná budoucí vlajkovou loď Elona Muska. 

Ta nese jméno Starship a její prototypy se testují v novém vesmírném středisku SpaceX v Boca Chica v Texasu. Dohromady s nosičem Super Heavy bude měřit až neuvěřitelných 120 metrů. NASA ostatně plánuje tuto raketu využít pro opětovné přistání na Měsíci. První testovací suborbitální let celého systému Super Heavy Starship plánuje SpaceX provést ještě tento rok.

Úsvit a počátek nového vesmírného závodu je dávno pryč. Jsme přímo uprostřed závodní vřavy. A na lidstvo čekají neuvěřitelné věci.

Reklama
Reklama