skip to main content
Věda

Jak vzniká tornádo? Napřed se zrodí supercela, pak přijde zkáza

Tornáda odnášející auta i střechy a mařící lidské životy máme zafixovaná jako výjevy z katastrofických filmů, a ne z moravských vesnic. A tornádo, které ve čtvrtek zpustošilo obce na Hodonínsku a Břeclavsku, bylo v moderní české historii skutečně bezprecedentní – jakkoli se tornáda na našem území vyskytují v průměru několikrát do roka.

Kde se ale takové tornádo vůbec vzalo? Jak vzniká? A jak se pozná jeho síla? To Forbesu popsal Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Slabší tornáda můžou vzniknout na normální bouři, silnější vznikají až na supercelách,“ říká Setvák a popisuje, že supercely (z anglického supercells) jsou extrémně silné bouře, jejichž jádro rotuje.

Reklama

Cirkulace vzduchové masy uvnitř takové bouře pak může vyústit až v tornádo: ničivý vzdušný vír, který při kontaktu se zemí trhá stromy, ničí domy a do vzduchu zvedne i kamion nebo převrátí vlak.

Pokud se vír zemského povrchu nedotkne, nejde o tornádo, ale „jen“ o trombu. I ta vzniká v silné bouři, vypadá skoro stejně, ale nenese s sebou katastrofickou destrukci.

„Pokud se ale tromba spustila k zemi z bouřkové oblačnosti, dotkla se zemského povrchu a způsobila zde škody, byť malé, jedná se ve smyslu definice jednoznačně o tornádo,“ vysvětluje Setvák.

„Když zeslábne cirkulace supercely, může se tornádo dočasně zvednout. Ale když bouře znovu zesílí, může tornádo opět sestoupit a ničit, co mu přijde do cesty,“ dodává. Jak potvrdily radarové snímky, bouře devastující Hodonínsko a Břeclavsko byla skutečně supercelou.

Co se v atmosféře stane, že místo obyčejné bouřky vznikne právě tahle ničivá varianta? Podle Setváka je to dané specifickými meteorologickými podmínkami a musí se potkat několik předpokladů.

Reklama

„Předně vertikální střih větru označovaný jako jet stream, tryskové proudění. To je známý jev, kdy se ve výškách od devíti do dvanácti kilometrů potkávají různé směry a intenzity větru,“ vysvětluje.

Právě výskyt jet streamu dává potenciál ke vzniku supercely. Roli však následně hraje třeba i stáčení nižšího větru. „Bouřky mezi sebou různě interagují, nasávají a vylévají ze sebe chladný vzduch a jejich vzájemná interakce může způsobit právě přerod do supercely, pod kterou můžou vzniknout i silnější tornáda,“ pokračuje Setvák.

I proto je ve středoevropských podmínkách předpověď síly bouře a vzniku tornád extrémně složitá. Jak silné tedy bylo tornádo, které zasáhlo ve čtvrtek večer Moravu? To nám ukáže až revize škod. Podle nich se totiž klasifikuje síla tornáda, která se počítá na takzvané Fujitově stupnici v číslech nula až pět.

Už „trojkové“ tornádo odnáší auta a narušuje zdivo.

Tornádo o síle F0 láme větve stromů a maximálně shazuje komíny, „ef pětka“ za sebou zanechá absolutní zkázu – jen základy domů. Podle Setváka bylo jihomoravské tornádo dle prvotních odhadů minimálně F3 a možná dosáhlo až síly F4.

Už „trojkové“ tornádo přitom může zvedat a odnášet auta, brát s sebou stromy vyrvané z kořenů, kompletně strhnout dobře postavenou střechu i narušit zdiva staveb. Letecký průzkum v následujících dnech navíc ukáže, jestli oblast zdevastovalo jedno tornádo, nebo jestli bouře vyprodukovala tornád více.

„Už teď podle videonahrávek víme, že na hlavním mateřském tornádu byly savé víry o rozměru několika metrů, trvající desítky sekund. Vznikly cirkulací tornáda a způsobily největší škody,“ dodává Setvák.

Předplatné Forbesu

Spolu se svými kolegy Milanem Šálkem a Janem Sulanem se věnuje výzkumu tornád v Česku už od poloviny devadesátých let.

„Včetně těch slabých je jich na našem území průměrně několik ročně. Jsou roky, kdy není zdokumentované žádné, ale v posledních dvou dekádách jich v některých letech bylo pět až sedm do roka,“ vypočítává Setvák.

A vzpomíná i na jediné zaznamenané tornádo síly F4 na českém území, které popsal už Kosmas ve své kronice. V roce 1119 zničil „Satan v podobě víru“ velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě.

Reklama
Reklama