V centru Prahy je ukrytý poklad, který má velký byznysový potenciál. A už brzy by se mělo rozhodnout, kdy a jak se tenhle potenciál začne využívat. Řeč je o Staroměstské tržnici, která je mezi Václavským a Staroměstským náměstím.
Jedinečný architektonický prostor, který je už přes rok a půl vyklizený a prázdný, chtěl pražský magistrát nechat kompletně zrekonstruovat. Jenže plán na generální opravu, která by měla vyjít na víc než půl miliardy korun, padl zkraje roku kvůli příliš vysoké ceně v nejisté pandemické době.
Co bude dál s tržnicí, která je nyní rozdělená různými příčkami a například původní stropy jsou zakryté nevkusnými podhledy, se rozhodne už tento měsíc.
Nová varianta, poté co radní smetli ze stolu kompletní rekonstrukci, počítala s dílčími opravami, díky kterým by se prostor dal provizorně využívat. Jenže ani tahle cesta není podle pražského radního pro správu majetku Jana Chabra reálná.
„Nestačí jen sundat podhledy a provizorně to opravit. Budou potřeba kompletní rozvody elektřiny, světel, vytápění, a to už jsou obrovské náklady,“ říká Chabr s tím, že v červnu proto zastupitelům navrhne dva další možné postupy.
Jedna možnost je vrátit se zpátky k myšlence kompletní rekonstrukce a případně počkat na lepší dobu, kdy bude mít město víc peněz. Nebo jít cestou koncese: tedy spolupráce se soukromým sektorem a zájemcem, který by tržnici kompletně opravil a pak ji měl po určitou dobu v užívání.
Právě o to má zájem podnikatel a architekt Martin Barry, který stojí například za streetfoodovými komplexy Manifesto nebo neziskovkou reSITE a který má už jasnou představu, jak by měla tržnice vypadat a fungovat.
Jak říká, pokud si město nemůže dovolit samo investovat do kompletní rekonstrukce, mělo by se domluvit na spolupráci se soukromým sektorem.
Jeho návrh počítá s tím, že v tržnici se budou prodávat čerstvé potraviny, maso, pečivo, ovoce a zelenina jako na farmářských trzích, ale například i knihy. Počítá také s prostorem pro svěží gastronomii a čerstvé pokrmy. Tržnice ale nemá být podle Barryho vize jen o jídle a pití, chce do ní dostat i silný kulturní program, zábavu a umění, hudbu a film.
„Má to být místo pro všechny věci, které milujeme. Chtěl bych široký program, aby to přilákalo velkou komunitu,“ říká Barry, který žije nedaleko tržnice a sám prý dobře ví, že na Starém Městě pro tamní obyvatele nic není, a to chce změnit. Tržnice by však po rekonstrukci podle jeho plánu měla být prostorem, kam budou chodit nejen místní.
„Mělo by to být i něco staronového, co bude na úrovni a co bude stát za to, aby tam lidé přijeli z jiného konce Prahy nebo Česka, ale co nevynechají ani návštěvníci z ciziny,“ doplňuje Barry. Věří, že právě tento prostor by mohl fungovat i jako restart pro podnikání v gastronomii po pandemii a signál světu, že se v Praze děje něco úžasného.
Nejde
přitom jen o vzdálené vize. Pokud město skutečně zvolí cestu
koncese, chce se do ní Barry se svým projektem přihlásit.
Už teď dává dohromady konsorcium a jedná s několika potenciálními investory, kteří mají o projekt zájem. Mezi nimi je například i fond Redevco, který funguje u nás i v zahraničí a má v portfoliu známé historické tržnice, mimo jiné tu v Madridu, takže s touto oblastí podnikání má zkušenosti.
A na spolupráci už se dohodl se stavební společností Hinton, která stála za výstavbou DRN či Červeného Jelena ve Šporkovském paláci, a spolupracovat bude také s restauratérem Lubošem Kastnerem.
Kromě Martina Barryho se už dříve o využití Staroměstské tržnice dlouho zajímal například Ondřej Kobza. Ten k tomu ale nyní říká, že po dlouhých průtazích už tenhle projekt aktivně neřeší a nyní ho nezajímá. Jestli v centru města vznikne nové pulzující centrum byznysu i kultury, se ukáže během června.
Sám radní Chabr tvrdí, že by byl rád, aby se do tržnice vrátil život co nejdřív. Pokud by došlo na koncesi a kompletní rekonstrukci, podle Barryho návrhu by mohl být nový prostor připravený pro první návštěvníky nejdříve na konci příštího roku. Pokud by však město nakonec tuhle cestu nezvolilo, bude Barry usilovat i o pronájem v provizorní úpravě.
Takových míst, jako je třeba Pražská tržnice nebo kasárna Karlín, nádraží Žižkov či Hybernská, která lákají na to, že jsou napůl hotová, napůl surová, je ale podle něj v Praze už dost.
„Jakmile je něco provizorní nebo dočasné řešení, lidi si na to zvyknou a velmi těžko se to pak mění. Pojďme se posunout dál a udělat něco prominentního, krásného, co bude dotažené do posledního detailu,“ říká Barry a dodává, že navíc i Václavské náměstí čeká velkolepá proměna a to by mělo jít ruku v ruce i s proměnou dnes prázdné tržnice.