Zhruba v polovině srpna jsme psali o tom, jak škudlící japonský národ zasadil vlastní ekonomice tvrdou ránu v podobě rekordního poklesu HDP. Nyní je vše zcela jinak. Hospodářství země vycházejícího slunce se vrátilo do černých čísel a zažilo něco, co již delší dobu nepamatuje – období růstu.
Během třetího letošního kvartálu si japonská ekonomika polepšila o 21,4 procenta. Jedná se o největší růst, jakého tento ostrovní stát dosáhl od roku 1980, kdy se tento ekonomický ukazatel začal zveřejňovat. Číslo je to na první pohled impozantní, ovšem má celou řadu háčků.
Předně je potřeba ho uvést do kontextu. Zatímco v Česku a ostatních zemích Evropské unie jsou tyto indexy vykazovány v rámci mezičtvrtletního, respektive meziročního srovnání, v dalekém Japonsku k celé problematice přistupují poněkud odlišně.
Růst 21,4 procenta indikuje, o kolik by si hospodářství země polepšilo během roku, pokud by takto rostlo i v dalších třech kvartálech. V přepočtu na „naše“ hodnoty by uvedené číslo znamenalo, že ve skutečnosti přidalo procent pouze pět.
I tak se nicméně jedná o překvapivě dobrý výsledek, neboť
původní odhady analytiků hovořily v případě třetí největší ekonomiky světa
o růstu 18,9 procenta (v přepočtu 4,4 procenta).
Za povzbudivými čísly stojí především nárůst na straně domácí spotřeby, která se na tvorbě tamního HDP podílí celými šedesáti procenty. V období od července do září se útrata Japonců ve srovnání s předešlým čtvrtletím navýšila o 4,7 procenta.
Pomohl i čistý vývoz, tedy rozdíl mezi exportem a importem, který přidal hrubému domácímu produktu 2,9 procentních bodů. Naopak kapitálové výdaje firem mu spíše uškodily, neboť v porovnání s druhým kvartálem poklesly o 3,4 procenta.
„Vládní opatření typu ‚jděte a cestujte‘ pomohla navýšit spotřebu. Co mě však znepokojuje, je skutečnost, že firemní investice se propadly víc, než jsem očekával,“ potvrdil webu The Japan Times analytik společnosti IHS Markit Harumi Taguči.
Kabinet nového premiéra Jošihideho Sugy v minulých měsících rozdělil prostřednictvím hotovostních plateb a úvěrů mezi tamní domácnosti a firmy v přepočtu celkem 49 bilionů korun. A to ve snaze namotivovat lidi a podniky k většímu utrácení.
Následovník dlouholetého ministerského předsedy Šinza Abeho se přitom již nechal slyšet, že spolu s kolegy připravuje ještě jeden podobný stimulační balíček, od něhož si hodně slibuje.
Jak moc může být současná situace v dalekém Japonsku a ostatních asijských státech inspirací pro Česko, potažmo zbytek Evropy? V jednom ohledu určitě.
„Většina asijských ekonomik si vede lépe než jejich západní
protějšky zejména z toho důvodu, že se jim daří daleko lépe držet virus
pod kontrolou,“ cituje server CNN analytika Luise Kuijse z Oxford Economics.
A skutečně, právě ve zvládání pandemie je Japonsko společně s dalšími zeměmi v regionu daleko před ostatními. Nepočítáme-li aktuálně probíhající měsíc, počty nově nakažených se již od srpna vytrvale snižovaly a pohybovaly se nejčastěji kolem šesti set pozitivně testovaných osob denně, což je na zemi se zhruba 126 miliony obyvatel více než dobrý výsledek.
Otázkou však zůstává, co bude dál. Aktuálně se totiž počty nově nakažených opět zvyšují, což v kombinaci s vrcholící druhou vlnou epidemie na území Evropské unie a USA pro Japonsko a jeho hospodářství, potažmo hospodářství dalších států v oblasti, rozhodně nijak příznivá zpráva není. I taková situace je ale podle Kuijse zvládnutelná:
„Pokud se asijské ekonomiky dokážou nadále vyhýbat novým lockdownům, pak současné události v Evropě a ve Spojených státech jejich proces zotavování pouze zpomalí, ale nepřeruší jej,“ řekl.
Tak či tak nadále platí, že v rámci celého letošního fiskálního roku, jenž v případě země vycházejícího slunce skončí v březnu 2021, japonské HDP nejspíš poklesne. Nejnovější odhady hovoří o tom, že by propad mohl dosáhnout hranice 5,6 procenta.
