Kdyby Jan Bednář začínal s byznysem dnes, ShipMonk by nezaložil. Jeden z nejpozoruhodnějších českých selfmade miliardářů na Forbes Business Festu promluvil o tom, kde vidí největší příležitosti, podle čeho vybírá lidi do týmu a proč by dnes podle svých slov nejspíš už Shipmonk nezaložil.
V sedmnácti odešel do USA s hokejovým snem. Místo toho se brzy pustil do vlastního byznysu a vybudoval jednu z největších logistických a fulfillmentových firem ShipMonk. Na podiu nazvaném Go Big před plným sálem lidí nejprve líčil, jak vybírat lidi do týmu při budování nového byznysu.
„Potřebuju k sobě někoho, kdo mě brzdí, s takovým člověkem funguju skvěle. Potřebuju někoho technického a hlavně u těch lidí hledám vášeň. Musí to být lidi, kteří jsou schopní tomu obětovat hodně svého života, o tom ten startup je,“ vysvětloval Jan Bednář, který část ShipMonku před šesti lety prodal za šest miliard korun a stal se tehdy nejmladším miliardářem v Česku.
„Druhá věc je inteligence, chytrý lidi hodně věcí vyřeší i přesto, že nemají takovou zkušenost. Inteligence je pro mě mnohem důležitější, než aby ten člověk měl zkušenost. I když ano, ta je důležitá, ale v začátcích, když nemáte spoustu peněz, tak si takové lidi nemůžete dovolit,“ říkal Jan Bednář před publikem, které mu tiše naslouchalo.
Navíc lidé s hodně zkušenostmi podle něj ani často nepasují do startupů, protože díky tomu, co už prožili, je pro ně těžké mít „day one mindset“. „Pro startup se strašně důležitá věc, aby v sobě člověk neměl zažité věci, proč něco nejde. Kdybych měl dneska začínat se ShipMonkem, tak ani nezačnu, protože vím pětadvacet důvodů, proč to nikdy nebude fungovat. Ale když je člověk naivní a trochu neví, jak to funguje, tak se do toho pustí,“ dodal Bednář.
Pro startup se strašně důležitá věc, aby v sobě člověk neměl zažité věci, proč něco nejde.
Sám měl podle svých slov velké štěstí při výběru lidí do rozjezdu firmy. Mimochodem lidé, kteří s ním ShipMonk zakládali, tam stále působí. „Ne vždycky jsem ty lidi poslechnul, ale už jen to, že máš hlas v hlavě, který ti říká, přemýšli nad tím, je ta největší pomoc,“ vzpomínal.
Podnikání vnímá jako extrémně osamělé a stresují, o to víc je důležité mít kolem sebe lidi, kteří zakladateli dodávají psychologickou stabilitu a možnost, jak byznys postavit lépe, než kdyby na to byl sám. Má to ale i svá rizika, pokud startup vlastní rovným dílem víc lidí a nepohodnou se, může to položit celou firmu.
Důležité je podle úspěšného podnikatele i to, aby se foundeři nezamilovali do řešení, ale do samotného problému. Musí s ním a budoucími zákazníky strávit hodně času a do detailu problém pochopit. „Moje rada je bavit se se zákazníky co nejdřív a zjistit, jestli navržené řešení pro ně funguje,“ zdůraznil zakladatel někdejší člen výběru Forbesu 30 pod 30.
Připomněl i vlastní začátky, kdy původně rozjel podnikání s posíláním zboží z USA do Česka. Pak za ním přišla jedna firma, jestli by pro ně nemohl dělat logistiku a fulfillment. „Stalo se to vlastně náhodou, že ten problém si našel mě a já si hodně rychle uvědomil, jak brutální to má boom a že tehdy neexistovalo řešení pro logistiku, aby obchodníci nemuseli mít vlastní sklad,“ řekl Bednář. Rychle se pustil do hledání řešení a diskuzí se zákazníky, prvních osm jich získal dokonce ještě předtím, než měl hotový produkt. Cestu k němu už ale znal.
Toho se týká i jev, se kterým se dnes často setkává, když mentoruje mladé zakladatele startupů. „Vidím, že stráví daleko víc času pitchováním na konferencích a soutěžích než budováním byznysu. Prodávání vize je dobré, ale pak úplně zapomenou, že musí postavit i ten byznys. Je potřeba najít balanc,“ zdůraznil.
Ten je podle něj potřeba i v tom, jak se startup prodává navenek. Heslo „fake it till you make it“ je podle něj moc obecné a úplně ho nedoporučuje. Jak ale říká, zdravý marketing je důležitý. „Když nám přišli první zákazníci, tak jsme postavili do regálů prázdné krabice, aby to vypadalo, že zákazníků máme už víc. Nikdo nechce být první zákazník,“ usmíval se Bednář.
Zdůraznil i to, proč je velký fanoušek bootstrappingu, tedy financování startupu z vlastních peněz. „Učí to disciplínu, jak finanční, tak i růstovou a zaměstnaneckou. Když naopak vybereš hodně peněz od investorů, můžeš je rozhazovat za věci, které nejsou vždycky tak efektivní, jak by měly být. Bootstrapping je lepší, i když je to těžší,“ zaznělo na podiu.
Výhodu vidí i v tom, že bez investorů se zakladatel nemusí nikomu zodpovídat a jede sám za sebe. „Člověk ale taky musí být schopný skousnout to, že si lidé budou myslet, že není úspěšný, protože nevybral hodně peněz. Za mě jsou ale nejlepší ty byznysy, kde nemusíš nikomu zodpovídat a zároveň to můžeš budovat dlouhodobě,“ řekl Bednář. Jako nejzajímavější vidí firmy střední velikosti, které fungují třeba dvacet, třicet let.
Největší příležitosti jsou v nesexy odvětvích. Pokud si v tom najdeš vášeň, tak si myslím, že tam leží to největší zlato.
I když dnes se zdají jako nejvíc atraktivní obory spojené s umělou inteligencí, Bednář v nejžhavějších oblastech nevidí největší příležitosti, protože jsou zároveň nejvíc konkurenční. „Je lepší být áčkový hráč v céčkovém průmyslu, než se snažit prorazit v tom áčkovém. Největší příležitosti jsou v nesexy odvětvích. Pokud si v tom najdeš vášeň, tak si myslím, že tam leží to největší zlato,“ překvapil publikum Bednář.
Sám se nyní našel v roli mentora začínajících founderů a pouštět se do nového byznysu zatím nechce. „Baví mě pomáhat rozvíjet lidi a dávat jim příležitost, aby si byznys postavili sami. Ale sám bych nechtěl spadnout zpátky do práce od rána do večera, nemyslím, že by to bylo stejné jako na začátku. Jsem v jiné fázi života a mám ho hrozně rád tak, jak je teď. Vím, co mě baví, z čeho mám radost a jsou to trochu jiné věci než finanční úspěch,“ dodal.
