Czechoslovak Group vstoupila do roku 2026 výrazným růstem. Tržby zbrojařské skupiny nejbohatšího Čecha Michala Strnada, hlavní tváře květnového Forbesu, vzrostly v prvním čtvrtletí meziročně o 13,8 procenta na 1,54 miliardy eur (37,5 miliardy korun). Čistý zisk meziročně stoupl o 94,6 procenta na 299 milionů eur (asi 7,3 miliardy korun).
Firma zároveň potvrdila celoroční výhled a pokračuje v agresivním navyšování výroby munice i expanzi na zahraničních trzích. Nejrychleji rostl segment obranných systémů, jehož tržby vyskočily o 26,5 procenta.
Silná poptávka podle firmy přetrvává napříč Evropou, Severní Amerikou i jihovýchodní Asií. CSG během prvního kvartálu získala několik velkých kontraktů včetně zakázky na dodávku více než stovky obrněných vozidel Patriot do jihovýchodní Asie v hodnotě přes tři stovky milionů dolarů. Další kontrakt za téměř dvě a půl miliardy dolarů se týká systémů protivzdušné obrany.
Skupina zároveň pokračuje v rychlém rozšiřování výroby velkorážové munice. Roční kapacita vlastní produkce dělostřelecké a tankové munice už podle firmy překročila hranici osmi set tisíc kusů.
Finančí ředitel Zdeněk Jurák na konferenčním hovoru s médii rozebral podrobněji, jak je to s výrobními kapacitami CSG v oblasti velkorážové munice.
Právě na ty totiž mířil report od společnosti Hunterbrook, podle kterého skupina Michala Strnada ve skutečnosti nedisponuje kapacitami, které deklaruje. Hunterbrook je skupina vydělávající na spekulacích na pády vybraných akcií, které mají podporovat právě její reporty.
Analytici Huntebrook tvrdili, že údajná kapacita pět set tisíc kusů velkorážové munice se skládá kupříkladu i z takzvaného recomissioningu, tedy přeprodeje starší munice. CSG to ale odmítla a s výsledky za první kvartál oznámila, že její výrobní kapacity měly naopak vyrůst na 850 tisíc kusů už během prvního letošního čtvrtletí.
„Jen na Slovensku máme tři závody, které dohromady dělají kapacitu pět set tisíc dělostřelecké a tankové munice. Nepočítáme do toho ani ZVI ve Vsetíně, kde vyrábějí střední ráže třicet milimetrů. Bylo nám doporučeno z bezpečnostních důvodů neuvádět výrobní kapacity podle závodů, abychom nikomu nedávali návod,“ uvedl Jurák.
Na dění na akciových trzích, kde CSG u svých akcií odepsala téměř polovinu hodnoty od vstupu na burzu, se Jurák dívá z dlouhodobého pohledu a dění z měsíce na měsíc nepřipisuje velkou důležitost.
Většinový majitel a šéf skupiny Michal Strnad, jenž nedávno poskytl Forbesu dosud nejobsáhlejší a nejosobnější rozhovor, se při debatě s investory vyjádřil také ke sporu s Petrem Kratochvílem, minoritním akcionářem divize Land System, který v ní drží desetiprocentní podíl a žádá o jeho vyplacení ve výši desítek miliard korun.
„Jakákoli případná odpovědnost související s touto záležitostí nespadá do působnosti skupiny CSG a bude se týkat výhradně mě osobně a menšinového akcionáře. Na úrovni CSG nevzniká žádná odpovědnost. CSG nebude mít žádnou povinnost provést platbu ani vydat nové akcie v souvislosti s tímto případem,“ sdělil Strnad investorům.
„Nedochází k žádnému úniku peněžních toků a sto procent peněžních toků zůstává i nadále přiřazeno společnosti CSG. Menšinovému akcionáři rovněž nebyla na úrovni skupiny přiznána žádná zvláštní práva,“ dodal miliardář.
Skupina se nyní pohybuje u velkorážové munice na úrovni EBIT kolem 32 procent, což je ve velkém ovlivněno masivní poptávkou, především kvůli válce na Ukrajině. CSG se nicméně toto riziko snaží vykrýt kompletním pokrytím výrobního řetězce, ve kterém chybí některé zcela základní komponenty jako třeba střelný prach.
I to by se ale mělo v následujících letech změnit. Společně s největším evropským výrobcem, francouzským Eurencem, totiž ve ZVS Strážské na Slovensku buduje továrnu právě na výrobu takzvaných bimodular charges, které zásadně zvyšují dolet dělostřeleckého granátu i jeho přesnost.
Klíčovou surovinu nitrocelulózu, která obecně funguje jako jedno z úzkých hrdel výroby munice v Evropě, CSG získá ze závodu v německém Walsrode. Právě odtud by měla strategická surovina mířit na Slovensko.
CSG také oznámila další kontrakty na dodávky munice evropským zemím NATO v celkové hodnotě přibližně 550 milionů eur.
„V prvním čtvrtletí jsme zaznamenali pokračující silnou dynamiku, když tržby vzrostly o 13,8 procenta a poptávka na našich trzích zůstala robustní,“ uvedl dále předseda představenstva a šéf CSG Michal Strnad.
Americká horská dráha
Zpomalení naopak CSG zaznamenala na poli malorážové munice, především na dominantním americkém civilním trhu.
„První kvartál vypadá tak, že EBIT marže skupiny jsou čtyři procenta. Má to jednoznačný důvod. Prakticky se v lednu zastavily prodeje a čekalo se, co se stane s celními tarify. Ale od začátku konfliktu s Íránem se americký trh kompletně otočil,“ uvedl Jurák. Už v březnu podle něj oproti loňsku zaznamenali nárůst objednávek o padesát procent.
Jednání o nákupu podílu ve velké francouzské zbrojovce KNDS, která společně s německým Rheinmetallem vyvíjí evropskou tankovou platformu, Jurák komentovat nechtěl.
„Můžu jenom říct, že jsme byli vždycky aktivní, co se týče akvizic. A monitorujeme spoustu cílů, ale konkrétně k tomuto se nemůžeme víc vyjadřovat,“ podotkl Jurák.
Pro CSG by vstup do jedné z hlavních evropských zbrojovek byl velkým krokem, především kvůli velkým evropským projektům, za kterými jsou obrovské finanční prostředky.
Jednu „tankovou“ spolupráci nicméně impérium Michala Strnada představilo nedávno – spolu s tureckou FNSS představily koncept lehkého tanku CFL-120 Karpat.
Firma nadále pokračuje v investicích do nových technologií a výrobních kapacit. V prvním čtvrtletí například představila novou generaci munice určené k ničení dronů pomocí standardních útočných pušek NATO. Produkt už podle firmy úspěšně prošel ostrými testy s armádou a připravuje se sériová výroba.
Kromě toho firma pokračuje v budování nové divize zaměřené na technologie spojené především autonomními leteckými systémy i obranou proti nim.
Foto CSG
„U této divize už evidujeme backlog sto milionů eur a dalších tři sta milionů eur je na řadě. To znamená, že náběh produkce je podle očekávání, investice tam jsou. A to je také důvod, proč je tam zatím jen čtyřprocentní EBIT marže,“ řekl Jurák s tím, že ve střednědobém horizontu firma počítá u této divize s tržbami ve středních stovkách milionů eur.
Doplnil také, že válka v Íránu změnila poptávku, která se zaměřila na sofistikovanější motory, a v závislosti na tom se produktový mix divize může ještě měnit.
CSG dál posiluje i svou mezinárodní přítomnost. Během prvních měsíců roku vstoupila na maďarský obranný trh prostřednictvím akvizice podílu ve společnosti 4iG Space & Defence Technologies, expandovala do Rakouska koupí podílu v Hirtenberger Defence Systems a podepsala nové joint venture projekty v Řecku či Ázerbájdžánu.
„Pokračujeme v investicích do inovací, aby CSG zůstala na špici rychle se rozvíjejících a nově vznikajících schopností,“ tvrdí Strnad.
„Organický růst doplňujeme selektivními akvizicemi a partnerstvími, která rozšiřují naše schopnosti, otevírají nové trhy a urychlují navyšování výrobních kapacit.“
Skupina potvrzuje výhled pro celý rok 2026 a nadále očekává tržby mezi 7,4 až 7,6 miliardy eur při provozní marži kolem 24 až 25 procent.
CSG patří mezi nejrychleji rostoucí evropské obranné skupiny a výrazně těží z růstu vojenských výdajů členských států NATO i pokračující války na Ukrajině. Přibližně 64 procent tržeb firmy aktuálně pochází ze zemí NATO, zatímco podíl Ukrajiny na tržbách postupně klesá s tím, jak skupina expanduje na další trhy.
Vedle výroby munice a obrněných vozidel se CSG stále více zaměřuje také na protivzdušnou obranu, bezpilotní systémy nebo pokročilé obranné technologie. Firma zároveň investuje do vertikální integrace výroby, aby snížila závislost na externích dodavatelích a posílila kontrolu nad dodavatelským řetězcem.
