Pro mnohé je symbol dětství, kreativity a technického myšlení. Ikonická stavebnice, se kterou si děti hrají už sto let, opět prochází resuscitací. Po Jaroslavu Křížovi, který výrobu legendární stavebnice vzkřísil po revoluci, se role záchranáře zhostil majitel obchodní skupiny HFI Group Richard Hrbáč.
Společnost Merkur Toys koupil Richard Hrbáč od rodiny Křížových v roce 2020 – krátce předtím, než stavebnice vyráběná v Polici nad Metují oslavila stoleté výročí. Původní majitel Jaroslav Kříž už byl v té době v důchodu a ani jeho zdravotní stav mu nedovoloval ve firmě dál pokračovat. Firmu v té době vedli jeho synové, ale Merkuru se moc nedařilo.
Společnost potřebovala významné investice, modernizaci i obchodní strategii, jak Merkur dále rozvíjet a udržet ho na trhu. To byl hlavní důvod, proč se rodina Křížových rozhodla výrobu stavebnice Merkur a související kovovýrobu prodat.
Byl vyhlášen tendr, do něhož se zapojili tuzemští i zahraniční zájemci, včetně největších konkurentů stavebnice Merkur. Díky nejkomplexnější nabídce a zájmu o udržení výroby a muzea Merkur v Polici nad Metují tento tendr vyhrál právě Richard Hrbáč.
Foto Jan Rasch
Po Merkuru už pokukoval téměř deset let. Poprvé ho zaujal, když navštívil muzeum Merkuru v Polici nad Metují, a které už je teď také součástí jeho skupiny.
Na počátku to dokonce vypadalo, že Merkuru bude vypomáhat pouze jako společník. Nakonec to ale skončilo odkupem celé společnosti. Tehdy šlo o investici v řádech jednotek milionů korun. Během následujících let se však výsledná investice do oživení značky vyšplhala až k desítkám milionů korun.
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
„Vnímáme Merkur jako nejikoničtější značku českého předrevolučního hračkářského průmyslu, která byla v době totality poměrně slavná. Na přelomu 80. až 90. let jsme byli předními výrobci hraček v Evropě. Pak ale přišla revoluce, vlna privatizace a rozpadem dodavatelských řetězců začaly těžké časy pro výrobu hraček v Čechách,“ vysvětluje Richard Hrbáč, který v Merkuru vidí mnohem větší potenciál.
Cesta k profitabilitě
V době, kdy Merkur přebírala jeho skupina HFI Group, byl v těžké ekonomické situaci a musel řešit splácení svých závazků, které by bez externí pomoci už nezvládl.
První dva roky věnovali zavedení řádu. Jedním z prvních nutných kroků bylo zavedení vnitropodnikového systému, skladového hospodářství, čárových kódů, sledování efektivního a ekologického zpracování výroby, její komplexní zefektivnění a částečná obměna zaměstnanců.
„Výzvy zachránit výrobu stavebnice Merkur se zhostil kolega Radek Jelínek, který měl bohaté zkušenosti s výrobou. V současné době je nejen výrobním ředitelem, ale i jednatelem společnosti Merkur Toys,“ vysvětluje Richard Hrbáč.
Teď jsou ve fázi, kdy se zaměřují na zvyšování kapacity výroby. „Museli jsme vytvořit i zcela novou řadu stavebnic, protože jsme zjistili, že původní řada byla nejen pro dnešní generaci dětí na sestavení složitá, ale i cenově znehodnocená z důvodu nesledování výrobní cenové hladiny, kvůli čemuž nezůstal žádný prostor pro reklamu, vývoj a marže obchodních partnerů,“ vysvětluje Richard Hrbáč.
Foto Jan Rasch
Díky novým kolekcím stavebnic se Merkur podařilo vrátit zpět na trh. Dnes stavebnici najdete ve většině retailových prodejen, na e-shopech, ale třeba i na hradech a zámcích jako suvenýr.
Jak už jsme zmínili, během své záchranné mise v HFI Group zjistili, že Merkur byl pro dnešní děti příliš složitý. Třeba i proto, že původní návody vysvětlovaly jen problémové části, ale dnešní děti jsou zvyklé z konkurenčních stavebnic na krokový postup a s Merkurem si nevěděly rady.
Při příležitosti stoletého výročí proto na trh uvedli novou výroční stavebnici, kde celému trhu připomněli stoletou historii a zároveň část návodu přenesli do digitálního prostředí. Tato stavebnice se stala nejprodávanější položkou značky Merkur a ukázala směr do budoucna. Postupný vývoj směřoval k vytváření sérií menších a snadněji sestavitelných stavebnic.
Vize do budoucna
Cílem pro letošní rok je dostat se do plusu. Výrobní závod Merkur Toys je totiž zatím finančně závislý na Hrbáčově skupině HFI Group, pod kterou spadá také dovozce hraček Olymptoy, výrobce dřevěných hraček Woodyland a logistická firma Clever Logistic. Firmy sídlí v podnikatelově průmyslovém areálu v Nehvizdech.
Skupina, která dosahuje třičtvrtěmiliardového obratu, buduje Richard Hrbáč pětadvacet let. V hračkách se ovšem pohybuje už třicet let.
„S prodejem hraček jsem začínal už na vysoké škole. Uměl jsem jazyky, takže jsem jedné manufaktuře s dřevěnými hračkami pomáhal na zahraničních veletrzích. Tam mě později oslovili zahraniční výrobci hraček, abych je zastupoval na českém trhu,“ vzpomíná na své začátky podnikatel.
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
Foto Jan Rasch
Když dokončil vysokou školu, založil v roce 1999 společnost Olymptoy, která se dodnes zabývá dovozem hraček z osmadvaceti zemí světa a k obratu jeho skupiny přispívá půlmiliardou korun.
Privátní hračky značky Woodyland a Merkur tvoří téměř třetinu jejich portfolia a vyváží je do třiadvaceti zemí – převážně do Evropy, Ameriky, Kanady a Jižní Koreje. Největší potenciál Richard Hrbáč vidí právě ve vlastních značkách, které jsou schopni vyvíjet s přihlédnutím k aktuálním trendům na trhu a zároveň využitím edukativních a moderních prvků.
Merkur pro další generace
„Prosadit se s privátní značkou na západních trzích je čím dál tím těžší a musíte prokázat opravdovou kvalitu. Merkur byl za totality oblíbenou stavebnicí východní Evropy, během třicetileté historie, kdy Merkur neměl příliš proexportních aktivit, to ale bohužel částečně vyprchalo,“ říká Hrbáč.
Merkur se podle něj snaží od konkurence lišit tím, že má většinu součástek z kovu a při jejich výrobě udržuje tradiční postupy výroby. „Zároveň nás těší, že většina materiálu a práce pochází z tuzemska. Prostě zlaté české ručičky a um,“ říká podnikatel.
Výrobců kovových stavebnic už prý moc není a přílišná evropská regulace hračkářského průmyslu jim situaci také příliš neusnadňuje. „Číně, Indii, Vietnamu nebo Americe, kde regulace není tak přísná, konkurujeme čím dál tím hůře,“ konstatuje podnikatel.
Jedním z jeho největších cílů je, kromě pozitivních čísel, Merkur přiblížit dětem, které jsou dnes hlavně online.
„Plánujeme kvůli tomu převod Merkuru do virtuálního prostředí. Máme připravený projekt do 3D brýlí a postavili jsme metaversum. Je to ovšem hodně technologicky a finančně náročné, takže i proto spouštíme kampaň na HitHitu, kde se chceme lidí zeptat, zda mají rádi Merkur a zda ho chtějí ve virtuálním prostředí,“ vysvětluje Hrbáč.
Připomíná, že Merkur byl dřív součástí školních dílen a děti se stavebnici učily montovat, to však zrušením jednotného školství zaniklo. Cílem je vrátit Merkur do škol a zlepšit manuální zručnost, trpělivost a kreativitu našich dětí.
„Děti i jejich tatínci jsou dnes méně zruční, protože nová generace už tolik manuálně nepracuje, a jak jsem již zmiňoval, děti preferují využití času v online světě, a proto se jejich dnešním potřebám chceme s Merkurem co nejvíce přiblížit. Umožnit rozvíjení jejich motoriky, kreativity a představivosti, a tím podpořit naše budoucí vývojáře a techniky,“ vysvětluje podnikatel.
Aktuálně spolupracují například se studenty ČVUT v Hradci Králové, kteří mohou Merkur využít v rámci svého profesního vývoje.
„Stavebnice Merkur je určena nejen pro děti od osmi let, ale i pro dospěláky, kteří v Merkuru našli zalíbení a staví z něho velké modely aut, mostů, budov a mnoho dalšího, protože z Merkuru se dá postavit úplně všechno. Některé z nich můžete vidět v našem Muzeu Merkur v Polici nad Metují,“ láká k návštěvě podnikatel.
Když se zpětně nad svým rozhodnutím koupit Merkur Richard Hrbáč zamýšlí, nelituje. I když přiznává, že je s tím dost práce a do budoucna to nebude lepší.
„To nejtěžší už snad máme za sebou, a i když to bylo víc starostí než radosti, nelituji, protože to pro mě nemělo jen ekonomický význam. Chtěl jsem hlavně Merkur přenést do další generace, protože čím je člověk starší, tím má větší sociální zodpovědnost,“ říká podnikatel.
