Jen poslední nižší stovky bitcoinových bloků nás dělí od události, kterou příznivci a uživatelé bitcoinu očekávají každé čtyři roky skoro s nábožnou úctou. Co přinese v pořadí již čtvrtý halving?
Je to vlastně docela slušný paradox. Ačkoli je takzvaný halving, tedy půlení odměny z každého nově vytěženého bloku v rámci takzvané coinbase transakce, jednou z mála skutečně jistých věcí v bitcoinovém ekosystému, je pokaždé vyhlížen s určitým napětím – i toužebným očekáváním.
Z předchozích halvingů se jen těžko odhaduje další vývoj. Je sice pravda, že po prvních třech postupně došlo k masivnímu nárůstu ceny kryptoaktiva, jenže jak se říká: předchozí zisky nikdy nejsou zárukou těch budoucích.
Zafunguje finanční pobídka s předprogramovaným snižováním emise i tentokrát a cena půjde postupně nahoru? A pokud nepůjde, budou mít těžaři problém? Může halving ohrožovat celkovou bezpečnost sítě? Je vůbec dlouhodobě udržitelný a proč na něm Bitcoin vlastně lpí?
To jsou jen některé otázky, které si můžeme v souvislosti s událostí položit. Začátkem druhé poloviny dubna je na bitcoinovém blockchainu vytěženo něco přes 839 a půl tisíce bloků. Poslední půlení odměny u bitcoinu nastalo s blokem 630 000 a halving probíhá automaticky pokaždé po vytěžení 210 000 bloků.
Po vytěžení 840 000. bloku začnou těžaři za každý vytěžený blok dostávat jen 3,125 bitcoinu namísto současných 6,25. Tedy – technicky to je pravda jen napůl, protože druhá část odměny pochází ještě z transakčních poplatků, které jsou aktuálně zhruba na třetině historických maxim a tedy pořád docela vysoké.
Aktuální halving bude v pořadí čtvrtý. První proběhl 29. listopadu 2012 s blokem 210 000 a snížil odměnu pro minery z padesáti bitcoinů za vytěžený blok na pětadvacet. Zajímavé je, že většina lidí mu tehdy nevěnovala pozornost.
Zbytek publika, skládající se z prvních technologických nadšenců, se zhruba půl na půl dělil na optimisty, tedy zastánce teorie nabídkového šoku, a pesimisty, kteří byli přesvědčeni, že se těžaři po snížení odměny na vše vykašlou.
Bitcoin tehdy stál zhruba dvanáct dolarů, což bylo přibližně o čtyřicet méně, než byl jeho tehdejší cenový vrchol. Cena odrážela nervozitu, co bude dál. Kryptoměna nejenže první halving bez potíží přečkala, ale o několik měsíců později začala její cena prudce stoupat.
Již na začátku roku 2013 se bitcoin obchodoval za trojcifernou dolarovou částku a v následné první horečce cena vystřelila až na 1380 dolarů za bitcoin. Masivní cenovou korekci spustil až hack burzy Mt.Gox a následující rok se nesl ve znamení medvědího trhu, kdy cena bitcoinu klesla až ke 150 dolarům.
Tam sice dlouho nevydržela, ale zpátky na vrchol měnu odpálkoval další halving, který se odehrál 10. července 2016 s blokem 420 000. Přinesl masivní býčí trh roku 2017 a první skutečný zájem široké veřejnosti o kryptoměny. Z této doby pochází i úspěšná NFT série CryptoPunks, kdy si nejrychlejší uživatelé mohli nárokovat pixelové obrázky s otiskem v blockchainu zcela zdarma.
K čemu je halving potřeba?
Halving, tedy pravidelné snižování emise nových bitcoinů přesně o polovinu, je klíčová součást jeho legendy a má zajišťovat vzácnost kryptoaktiva. Smysl konceptu shrnul v roce 2012 pro Bitcoin Magazine tehdy ještě bitcoinový evangelista Vitalik Buterin:
„Hlavním důvodem je snaha uchovat inflaci pod kontrolou. Jednou z ústředních slabin fiat měn kontrolovaných centrálními bankami je, že mohou v případě potřeby vytvořit tolik peněz, kolik chtějí, a pokud jich budou tisknout příliš, zákon nabídky a poptávky povede k rychlému poklesu jejich hodnoty,“ začal shrnutím dosavadní finanční praxe.
„Bitcoin je navržen, aby simuloval chování komodity typu zlata. Existuje pouze omezené množství zlata na světě a s každým vytěženým gramem je stále těžší a těžší získat nové. Důsledkem této omezené zásoby je, že zlato uchovává svou funkci mezinárodního směnného média a uchovatele hodnoty déle než šest tisíc let. Máme naději, že bitcoin zafunguje totožně,“ věřil Buterin.
Halving je každopádně důležitý zejména kvůli předvídatelnosti emise a vynucení vzácnosti kryptoaktiva v dlouhodobém měřítku – halving významně zpomaluje množství nových bitcoinů uvolňovaných do oběhu.
Déle než půl dekády institucionálního zájmu, potvrzeného nejprve bitcoinem v rezervách veřejně obchodovaných společností a letos korunovaného schválením amerických spotových ETF fondů, dokazuje, že se tato teze alespoň zčásti skutečně ujala.
Někdy se poněkud mylně hovoří o tom, že konečná zásoba nejpopulárnější kryptoměny je 21 milionů bitcoinů. Takové hezké číslo to ale ve skutečnosti nikdy nebude a na vině je právě pravidelné půlení odměn.
Množství se nakonec ustálí přibližně na hodnotě 20 999 999,9 bitcoinu. Do dnešního dne se podařilo vytěžit přibližně 19,5 milionu, tedy necelých třiadevadesát procent plánované zásoby. Na jejich vytěžení stačilo méně než patnáct let, na zbývající „drobné“ si ale počkáme více než století.
Většina bitcoinů však bude v oběhu mnohem dříve: již kolem roku 2106 by to mělo být asi 20 999 999 bitcoinů.
Ohrožuje halving bezpečnost?
Vedle nepřímé cenové pobídky pro uživatele má ale halving také významný dopad na zabezpečení sítě. Těžaři, kteří svou kolektivní činností brání nebezpečí dvojité útraty a tvoří tak naprosto zásadní součást celého síťového ekosystému, jsou totiž odměňováni za potvrzování bloků novými bitcoiny a odměnami z potvrzených transakcí.
Nově vytěžené bitcoiny, neboli takzvaná bloková dotace, je přitom dlouhodobě pro těžaře hlavní ekonomickou pobídkou. Přestože význam poplatků v síti vlivem Ordinals stoupl, bloková dotace stále hraje prim, a to dokonce více než kdy dříve. Od třetího halvingu se příjmy z blokové dotace vyšplhaly na 43 miliard dolarů, což je přibližně o sto osmdesát procent více než dříve.
Transakční poplatky v síti přitom vzrostly jen o 2,5 miliardy dolarů, tedy zhruba na dvojnásobek. I když tedy těžaři předchozí tři halvingy přečkali navzdory mírným obavám bez větší úhony, po snížení odměny o padesát procent z 6,25 na 3,125 bitcoinu může konečně dojít na lámání chleba, protože těžařům dramaticky klesne hlavní zdroj příjmů.
Jejich agregované příjmy sice dosahují rekordních výšin a 11. března pokořily odměny z čerstvě vytěžených bloků více než 76 milionů dolarů, tedy nové historické maximum, ale to by mohla být ve skutečnosti jejich labutí píseň.
Podstatná část těžařů by mohla opustit hru.
Co by znamenalo, pokud by to těžaři, kterým jde jen o zisk, pomalu začali balit, případně by začali ztrácet motivaci chovat se v síti poctivě? Pokud by ani s několikaměsíčním odstupem po čtvrtém halvingu nezačala dolarová cena bitcoinu prudce růst, nebo by dokonce dále klesala, mohla by podstatná část těžařů opustit hru.
Současné náklady na vytěžení jednoho bitcoinu odhaduje server MacroMicro v průměru na 52,5 tisíce dolarů, po halvingu by to najednou byl – pokud se nezmění i další proměnné – dvojnásobek.
K dramatickým změnám ostatně docházelo i při předchozích halvinzích. Tehdy se ale jednalo především o větší profesionalizaci sítě a dlouhodobé plánování provozních nákladů. Bezpečnost tak může poklesnout teoreticky až do té míry, že bude bitcoinový ekosystém náchylný k některým dříve nemyslitelným, ale jinak známým útokům.
To je ovšem extrémně nepravděpodobný scénář. Vyšší riziko spočívá ve skutečnosti, že mining postupně opustí těžaři motivovaní jen finanční odměnou, transakce začnou potvrzovat hlavně firmy a jednotlivci, kteří si tak budou chránit svoji předchozí masivní investici do kryptoměny, a sen o decentralizaci se začne postupně rozplývat.
Ostatně k masivní konsolidaci velkých těžařů dochází již teď a s každým dalším halvingem bude problém palčivější. Možný způsob řešení navrhl před časem bývalý bitcoinový vývojář Peter Todd: namísto halvingu by kryptoměna mohla mít stabilní míru nízké inflace, řekněme do jednoho procenta, ze které by se těžaři vypláceli. Myšlenku nicméně komunita tvrdě zamítla.
Zbývající možností je radikální nárůst transakčních poplatků. Ta například s ohledem na připravovaný nový projekt Runes kontroverzního bitcoinového vývojáře Casey Rodarmora, který loni způsobil šílenství svým předchozím protokolem Ordinals, není úplně vyloučená.
Bitcoin s velkým „B“, tedy samotná sít a nikoli kryptoměna, si nicméně dosud vždy nějak poradil a vyřešil i jiné závažné problémy, jako třeba škálování transakční propustnosti. My jen můžeme doufat, že si poradí i tentokrát. A soustředit se na méně vzdálené problémy.
