Baterie pro padesát milionů elektromobilů – na tolik by vystačilo lithium z oblasti Saltonského moře v jižní Kalifornii. Má to ale háček. Vytěžit se musí z horké a toxické geotermální solanky, což je něco, co se v takovémto měřítku ještě nikomu nepovedlo.
Okolí Saltonského moře své srpnové návštěvníky vítá rozvířeným prachem z neupravených venkovských cest, a hlavně vedrem hravě překračujícím čtyřicet stupňů Celsia.
Drsné prostředí je ale ve skutečnosti extrémně úrodnou oblastí (za což vděčí zavlažovacímu systému přivádějícímu vodu až z řeky Colorado) a domovem geotermální elektrárny produkující obnovitelnou energii dostačující na provoz sedmdesáti tisíc domácností.
Elektřina se tu získává z vroucí solanky těžené na povrch z téměř dvouapůlkilometrové hloubky. Vařící směs má víc využití než jen produkci elektřiny. Solanka ze Saltonského moře má jednu z nejvyšších koncentrací lithia na světě.
A to se s rostoucí poptávkou po elektromobilech, pro jejichž baterie je lithium klíčovou surovinou, stává každým dnem žádanějším. Napomáhá tomu i vládní rozhodnutí upřednostňovat výrobu baterií pro elektromobily z minerálů vytěžených v USA v kombinaci s kalifornským rozhodnutím do deseti let přestat prodávat nová auta na benzin.
I Elon Musk produkci lithia, které se teď prodává asi za sedmdesát tisíc dolarů za tunu, označil za tiskárnu na peníze. Tři firmy – Berkshire Hathaway Energy, Controlled Thermal a EnergySource Minerals – věří, že se jim z hmoty o teplotě překračující 300 stupňů Celsia podaří extrahovat lithium v takové formě, aby ho rovnou mohli prodat výrobcům baterií.
Navíc metodou, která má být šetrnější k životnímu prostředí. Dvě z nich chtějí začít s těžbou už do dvou let a všechny dohromady by podle svých plánů do roku 2027 mohly vytěžit sto milionů kilogramů lithia.
To dělá z toxické vodní plochy ohrožující veřejné zdraví místních obyvatel zlatý důl s hodnotou až šest miliard dolarů. Kromě toho těžba lithia představuje pro jeden z kalifornských regionů příliv pracovních příležitostí a daňových příjmů.
I proto už kalifornské úřady nabídly speciální daňové zvýhodnění pro prvních dvacet tisíc vytěžených tun a slibují si, že nový kapitál nakopne tranzici na čistou energii, stejně jako nové ekonomické příležitosti pro místní komunitu trpící kvůli toxickému prachu zvedajícímu se z vysychajícího jezera vysokým výskytem plicních chorob.
Celé to má jeden háček. Účinnost technologie získávání vzácného lithia z vroucí solanky, která je vysoce korozivní a plná toxinů, jako je arsen a olovo, není prokázána. A to znervózňuje místní obyvatele, kteří se nechtějí stát pokusnými králíky nového odvětví.
Podle expertů potrvá spoustu let, než se potenciál nejekologičtějšího místa na získávání cenného kovu naplní. Společnost Lilac Solutions, která má na kontě technologii extrahující lithium pomocí iontové výměny, se rozhodla práci s extrémně horkou a jedovatou hmotou vyhnout, protože je to prostě příliš náročné.
Kromě těchto překážek se ten, kdo se do úkolu pustí, musí ujistit, že se nebezpečné chemikálie nedostanou do ovzduší. „Vysoké teploty a přítomné látky, včetně těch toxických, s sebou nesou řadu výzev,“ přiznává zakladatel a CEO Lilac David Snydacker, který má zkušenosti se zpracováním jiných typů solanky.