skip to main content
BrandVoice
BrandVoice jsou speciálně označené články a další typy obsahu, které připravuje kreativní studio Forbes BrandVoice Lab ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři. Pokud se chcete o BrandVoice dozvědět více, napište na jana.viskova@forbes.cz.

Jedničky procházejí žaludkem. Obědy pro děti mění Česko

Sedí v rohu školní jídelny, srkají čaj a koukají na spolužáky dopřávající si teplý oběd. I v Česku bohužel běžná realita. Na dvou třetinách našich základních škol hladoví průměrně dvanáct dětí. Proč se nedaří nasytit všechny?

V Česku je zhruba 4 500 základních škol a jen na třetině z nich usednou v poledne k teplému jídlu všechny děti. Existují školy, kde počet rodičů nemajících na zaplacení obědů svému dítěti sahá ke třicítce, průměrně jich je na každou školu tucet. Ještě před pár lety byl průměr na jednu školu takových dětí pět.

Nebýt projektu Obědy pro děti neziskovky Women for Women o hladu by jen za letošní školní rok bylo téměř 9000 školou povinných ratolestí. Tolik se jich každý den naobědvá na školách, jež se do projektu přihlásily. A co ty ostatní?

„Když jsme s projektem před osmi lety začínali, byli jsme naivní. Upřímně nás nenapadlo, o jak velký problém půjde,“ vrací se zakladatelka W4W Ivana Tykač do doby, kdy se o problému hladovějících dětí dozvěděla z reportáže České televize.

Záběr obecně prospěšné organizace Women for Women manželů Ivany a Pavla Tykačových byl už tehdy v kontextu českých charit nezvykle široký. Fungovala právní i finanční pomoc samoživitelkám i rodinám v nesnadné životní situaci. Hladové děti ale byly nová výzva. Záhy se totiž ukázalo, že na českých školách doutná neřešený problém solidních rozměrů. Okamžitě se roztočil kolotoč, který meziročně nabírá na obrátkách.

„Začali jsme řešit s právníky, sociálními pracovníky, pedagogy i řediteli škol nastavení systému tak, aby se pomoc dostala přímo dětem, aby nebyla zneužitelná či abychom rodičům ještě nezhoršovali jejich situaci. Kdybychom totiž dali peníze rodinám, mohli by přijít o dávky hmotné nouze nebo by příspěvek odešel úřadům na splátku dluhu,“ vysvětluje Jana Skopová, manažerka charitativních projektů manželů Tykačových.

Dnes se základní školy můžou do projektu Obědy pro děti přihlásit prostřednictvím stejnojmenné aplikace a během několika dnů zajistit oběd potřebným. Vše je maximálně anonymní. „Víme to my, rodiče, učitel dítěte a ředitel školy. A ne vždycky to vědí děti,“ poznamenává Ivana Tykač.

Než se však takové dítě postaví do fronty na oběd se svými spolužáky, je třeba s citem vyřešit častý zádrhel. „Stává se, že se rodiče stydí, urazí nebo se i naštvou. Máme pro to pochopení, nechceme se nikoho dotknout. O to víc nás těší, když pomoc nakonec přijmou a jsou rádi, že jim byla nabídnuta a nemuseli si o ni říkat sami,“ říká iniciátorka projektu.

Ivana Tykač, spoluzakladatelka a ředitelka Women for Women.

Prázdný žaludek přitom není to jediné, co děti, jejich učitele i rodiče trápí. Zpočátku tým W4W spatřoval gró pomoci ve vyvážené, teplé stravě, kterou žák základní školy dostane a sní. Dnes vnímají Obědy pro děti komplexněji. Prokazatelně se totiž zlepšuje prospěch dětí, jejich školní docházka, aktivita při výuce a také míra agresivity pramenící z pocitu outsidera. Apel k zapojení se do projektu zaznívá i z úst ředitelů škol, kde Obědy pro děti fungují.

„Naše škola se zapojila před osmi lety a podařilo se nám pomoci už 90 dětem. Těch 20 minut v jídelně s kamarády prostě patří do jejich školního života,“ říká Jana Hrubá, ředitelka ZŠ Davle. Smysl projektu vyzdvihuje i její kolega, učitel a vedoucí školní jídelny z Mníšku pod Brdy, Marek Inderka: „Zpočátku jsme se báli množství administrativy, ale zbytečně. Obědy vrátily jednoho z našich školáků do kolektivu spolužáků, sociální význam oběda pro to dítě ale daleko přesahuje potřebu se najíst.“ Oba pak apelují na vedení ostatních škol, aby se i ony do projektu zapojily. „Čas, který tomu věnují, se jim mnohonásobně vrátí od těch, kvůli kterým vlastně chodí do práce.“

Ať už je to neúmyslný side effect nebo původně zamýšlená podstata Obědů pro děti, projekt inspiroval nejen místní donátory v regionech a širokou veřejnost, ale také stát. Po třech letech financování z vlastních zdrojů pomoc konkrétním dětem významně finančně podporuje ministerstvo školství a inspirovalo se také ministerstvo práce a sociálních věcí, které pomáhá dětem, kterým projekt Obědů pomoci nemůže.

Nárůst počtu dětí, škol i vyplacených prostředků od roku 2013, kdy byl projekt Obědy pro děti zahájen.

Peníze tedy jsou. O to víc Ivanu Tykač mrzí jedna „nepříjemnost“. Přistupují k ní ovšem se stejnou pokorou jako k projektu samotnému. „Nebereme to jako neúspěch, ale jakousi bariéru, kterou se nám daří prolamovat pomaleji, než bychom si přáli. Pro informovanost dělá celý náš tým maximum, přesto dvě třetiny českých základních škol s využitím pomoci otálejí. Dostávají se k nám i zprávy od rodičů, že se škola odmítne ‚kvůli jednomu dítěti‘ připojit. Přitom administrativa není složitá a je připravena naše osobní i telefonická podpora. My se ale nevzdáme,“ hledí do dalších „hladových“ let s nadějí, i přesto, že covidová krize zasadila tvrdou ránu. „Jen za letošní rok očekáváme nárůst o dva až čtyři tisíce nových dětí.“

Dopady projektu Obědy pro děti před pár dny ocenila druhým místem za veřejnou sféru (z téměř 270 projektů) porota Asociace společenské odpovědnosti, a to v rámci letošního ročníku udílení Cen SDGs (Cílů udržitelného rozvoje), celosvětově vyhlašovaných OSN. Týkají se mimo jiné vymýcení chudoby a hladomoru či kvality života pro všechny věkové skupiny.

Manažerka charitativních projektů manželů Tykačových Jana Skopová (vlevo) a Ivana Tykač s oceněním za druhé místo letošního ročníku udílení Cen SDGs (Cílů udržitelného rozvoje). Foto: Asociace společenské odpovědnosti