Tolik změn v relativně krátké době svět aut asi nezažil. Než jsme si zvykli na dotykové displeje namísto tlačítek a budíků, začala se pořádným tempem vzhůru drát elektromobilita a ještě větší milník v podobě autonomního řízení je téměř jistě před námi.
Řidičům ze staré školy z toho může jít hlava kolem. Ten, kdo budoucností žije a pomáhá ji vytvářet, si to ale užívá naplno. Platí to i o Peteru Olahovi, který od prosince odpovídá za to, jak budou vypadat interiéry všech škodovek.
Třiačtyřicetiletý Slovák, který ve Škodě Auto, s přestávkou v podobě ročního angažmá v Evropském designovém centru koncernu Volkswagen, pracuje od roku 2002, zažívá to, co řada jeho předchůdců neměla možnost okusit.
Asi nejlépe to dokresluje fakt, že v době Olahova nástupu do automobilky v interiérovém designu nepracovalo víc než šest designérů. Oddělení, které dnes Olah vede, jich má v současné době kolem padesátky.
Co je oproti začátku tisíciletí na práci interiérového designéra tak jiné?
Když jsem do automobilky přišel, měli jsme jen interiérové designéry, kteří dělali všechno. Navrhli základní architekturu vnitřku auta, vytvořili ovládací prvky i grafiku na velmi malých a jednoduchých displejích a poté vnitřek zpracovali i materiálově. Řešilo se hlavně to, jak interiér bude vypadat.
Dnes se to neřeší?
Řeší, ale před vzhledem dostává čím dál víc přednost to, jak bude řidič a posádka auto používat. Interiérová architektura už nestojí na prvním místě. Vystřídala ji uživatelská zkušenost společně s oblastí, které říkáme human-machine-interface, což je oblast, která se zabývá hlavně tím, jakým způsobem probíhá komunikace mezi autem a posádkou. A kvůli tomu za těch dvacet let vznikla nová oddělení, která už mají téměř větší důležitost než oddělení interiérové architektury.
Co dnes nejvíc tedy ovlivňuje to, jak bude vnitřek auta vypadat?
Ty hlavní aspekty jsou tři. Jedním z nich je digitalizace v interiérech a konektivita. Prioritu v interiérech dostaly digitální technologie, takže se logicky zvětšily dnes už hlavně dotykové displeje, přibylo hlasové ovládání a tak dále. A to je na interiérech samozřejmě vidět.
Odcházíme od klasického vzhledu, o kterém se dá říct, že na každou funkci bylo jedno konkrétní tlačítko. Auta se stávají počítači. Na co jsme zvyklí z našich telefonů a tabletů, to se děje také v autech. Obrazovky jsou z pohledu posádky kontrolní i zábavní centra celého vozu.
Návrh interiéru pro koncept Škoda Vision iV
Displeje dnes narůstají do obrovských rozměrů. Mercedes-Benz dokonce začne používat displej, který pokryje celou palubní desku. Je tohle budoucnost?
Současná podoba je podle mě spíš mezikrok. Automobilky displeje v automobilech zvětšovaly s tím, jak do nich integrovaly víc a víc ovládacích funkcí. Začal se tak objevovat problém v tom, že se na jedno místo soustředilo příliš informací, ve kterých se uživatel začínal ztrácet.
Je proto lepší mít displeje opticky oddělené tak, aby konkrétní informace měla konkrétní místo. Řidič i ostatní lidé v autě díky tomu rychle dostanou informaci, kterou právě potřebují. Navíc čím víc se displeje zvětšují a čím komplexnější je jejich ovládání, tím víc upoutávají pozornost a tím méně řidič sleduje cestu, což je při řízení pořád to hlavní.
Škodovky už tedy větší dotykové displeje mít nebudou?
Nemyslím si, že v našich autech budeme mít výrazně větší displeje než nyní. Změna ale může nastat ve chvíli, kdy se víc přikloníme k autonomní dopravě. Potom možná bude přístrojová deska jeden velký displej, který ale spíš než k ovládání auta bude fungovat jako projekční plocha, na níž bude posádka během jízdy sledovat například film.
Zmínil jste tři aspekty. Co je ten druhý?
Elektromobilita. Když stavíte elektrické auto, je to pro designéra něco jako splněný sen, protože na začátku má k dispozici něco, co vždycky chtěl – má auto s velkým rozvorem (vzdálenost mezi nápravami, pozn. redakce) a má plochou podlahu bez rušivého středového tunelu, protože elektromobily nemají klasické řazení. Dává nám to spoustu nových možností, jak s interiérem zacházet. Je to vidět například v Enyaqu iV, kde máme středovou konzoli jen jakoby levitující v prostoru.
A třetí vliv?
Co nám podobu interiéru ovlivní ze všeho nejvíc, bude autonomní jízda. Čím víc budou auta autonomní, tím víc budou pro posádku důležité zábavné funkce než samotné ovládání vozu. A promění se i celé prostředí vnitřku auta, který bude spíš pokojem odpovídajícím životnímu stylu každého majitele.
Zkušenost bude taková, že nastoupíte do výrazně individualizovaného interiéru a auto si hned načte vaše údaje z mobilu, bude se s vámi bavit, vy jen hlasem zadáte cíl cesty a dál se nebudete muset o nic starat.
Postupem doby z aut téměř úplně zmizely kličky na stahování oken nebo páka ruční brzdy a mizí i řadicí páka. Kdy dojde na volant?
Dnes už jsme schopni mít auto, které může autonomně jezdit, ale stále narážíme hlavně na legislativní omezení. Až se to změní, uvolní nám to ruce, což bude mít vliv i na volant. Umím si představit, že u čtvrté úrovně autonomní jízdy ho částečně schováme do palubní desky, aby šel používat jen, když to bude opravdu nutné. U nejvyššího, tedy pátého stupně, by pak nemusel být vůbec.
Návrh interiéru pro Škodu Enyaq iV
Vy teď pracujete na autech, která vyjedou na silnice zhruba za pět let. Tam volant ještě bude?
Ano. Tak rychle ta změna nepřijde. I kdybychom měli možnost používat autonomní auta, volant v nich na nějakou přechodnou dobu zůstane. Možná nebude tak výrazný, ale tahle změna ještě není na pořadu dne.
Volvo nedávno oznámilo, že jejich nejnovější elektromobil bude mít veganský interiér. Proto do něj nepůjde objednat nic, co je z hovězí kůže. I na tohle tedy můžeme zapomenout?
Automobilky čím dál víc poslouchají přání zákazníků. Děje se to už teď a bude se to dít ještě víc. Výsledkem bude větší personifikace samotného automobilu. Podle toho, jaký životní styl vyznávám, koupím si auto konkrétní značky. Co se týká ekologie, Škoda Auto je rodinná značka, s čímž souvisí i to, že klademe důraz na to, co tady po nás zůstane.
Když se zastavíme například u kůže, je pro nás důležité vědět, že máme materiály s podobnými vlastnostmi, které ale budou takzvaně animal free. Ve Škodě Enyaq iV už můžeme nabídnout interiér, který je plně veganský. Pořád ale zůstává i možnost mít sedadla, u nichž je použitá třeba certifikovaná vlna nebo kůže.
Bude další Superb s kůži uvnitř?
V této třídě auta asi zůstanou zákazníci, kteří budou kůži vyžadovat. A pokud nenajdeme materiál, jenž ji naprosto věrně nahradí, nejspíš ještě v nabídce zůstane. Vnímáme ale, že i v této třídě čím dál víc zákazníků dává přednost textiliím. Určitě platí, že se automobilový průmysl včetně Škody Auto posouvá k větší zodpovědnosti.
Jaké jsou další materiály budoucnosti?
Dnes už jsou výrobci schopni v interiéru auta nabídnout jakýkoli materiál, například i kámen nebo beton. Ve Škodovce nás velmi zajímají recyklovatelné materiály, které mají takovou podobu, aby byly přitažlivé. A to se dnes daří. Už to nejsou ošklivé hmoty, ale výrobci jim umějí dát pěknou strukturu i barvu. Mohou to být recyklované plasty, textil i kov.
Vývoj je dobře vidět v oděvním průmyslu. Vezměte si například tenisky od Nike, které jsou celé vyrobené z plastového odpadu vyloveného z moře. Když se na ně podíváte, máte před sebou nádherné boty. A něco takového nás nejspíš čeká i při vytváření interiéru aut.
Návrh interiéru pro koncept Škoda Vision iV
Mluví se ale i o chytrých materiálech. Co to je?
Představte si například textilní tkaninu, která má v sobě elektrické obvody se senzory dotyku. Posádka tak jejím prostřednictvím může v autě něco ovládat. Nebo to mohou být sedadla s vetkanými senzory, které budou kontrolovat životní funkce posádky a podle toho počítač upraví fungování kabiny. Když senzory zjistí, že se člověk na sedadle například potí, počítač zapne jeho ventilaci a sníží teplotu uvnitř vozu.
Do fungování aut vstupuje i umělá inteligence. Jak ta pomáhá?
Její používání bude stále častější. Naším úkolem je ale dávat si pozor, aby to uživatele neobtěžovalo a aby se toho nebál. V budoucnosti se auta naučí zvyky svých majitelů. Budou vědět, kdo jste, kam chcete jet, jaká vám v autě vyhovuje teplota, jakou hudbu posloucháte…
To je první krok. Druhý krok je skoro až čtení myšlenek, ale tady musíme být opatrní, aby motorista věděl, že on je ten, kdo má auto pod kontrolou a ne naopak.
Co může být za problém?
Použiji příklad s chytrými hodinkami. S někým se bavíte a z hodinek se ozve virtuální asistent, například Siri, která něco slyší a myslí si, že jste ji oslovil, a proto se vás na něco zeptá. Jenže vy v tu chvíli máte pocit, že vás někdo odposlouchává. Takovým věcem se musíme vyhnout. Nesmí se stát, že umělá inteligence něco vyhodnotí jinak, než jaká je realita a záměr řidiče nebo posádky.
A co hlasové ovládání, které je v autech stále častější?
I to bude něco naprosto běžného, ale ještě chvíli to potrvá. Důvody jsou dva. Ani firmy, jako je například Google, nemají hlasové ovládání zvládnuté stoprocentně. A druhá věc je ta, že si lidé musí zvyknout, že je pro ně komfortní mluvit s něčím neživým. Snáz to funguje, když jedete v autě sám, ale když je tam víc cestujících a do toho byste měl ještě mluvit s autem, už to nemusí být úplně příjemné.
Spoustu aut s hlasovým ovládáním jsem vyzkoušel a ze začátku jsem z toho byl pokaždé nadšený, takže jsem testoval, co všechno se dá hlasem ovládat. Ale po nějaké době jsem tu konkrétní funkci stejně spíš začal ovládat tlačítkem nebo přes dotykový displej. Ale znovu se vrátím k tomu, co už zaznělo – čím víc to bude vozidlo autonomní, tím víc bude přirozené se s ním bavit, a tak ho i ovládat.
U luxusních aut, ale například i u elektrického modelu Enyaq iV, se začala používat rozšířená realita. Zatím slouží hlavně pro navigaci. Posune se někam?
Určitě se může posunout. A bude to mít dvě fáze. Ta první počítá s tím, že auto řídím já, takže mi rozšířená realita sice bude pomáhat, ale neměla by mě rozptylovat. Může ale nastat situace, kdy kromě řidiče bude rozšířená realita fungovat i pro spolujezdce, jemuž bude během jízdy v reálném čase předávat informace o místech, kterými auto zrovna projíždí. Může jít o památky nebo nabídky obchodů a restaurací.
Třeba u té restaurace se vám tak rovnou před očima objeví menu a bude jen na vás, jestli se vám bude chtít zastavit. V druhém kroku se znovu dostáváme k autonomní jízdě, kdy navigace pro řidiče nebude potřeba. Rozšířená realita pak bude fungovat jako brána do okolního světa pro celou posádku.
Peter Olah
S koncernem Volkswagen je spojený od roku 2002. Ve Škodě Auto od roku 2007 pracoval jako projektový manažer designu a následně řídil tým architektury interiéru, detailingu a rozhraní mezi člověkem a strojem (HMI).
Ve funkci vedoucího designu interiéru nově zodpovídá za tvorbu podoby kompletního interiéru vozů všech modelových řad značky Škoda. Olah se věnuje i tvorbě z českého krystalu. Navrhuje nápojové sety, světelné instalace a trofeje pro vítěze Tour de France nebo mistrovství světa v ledním hokeji.
